Výrobní aktivita klesá na dno
Index nákupních manažerů značící aktivitu ve výrobním sektoru ČR v dubnu klesl na 35,1 bodu z předchozí úrovně 41,3 bodu. To bylo velmi blízko našeho odhadu 34,0, ale relativně citelně nad očekáváním trhu, které činilo 30,7 bodu. Jedná se o malé pozitivní překvapení, které samo o sobě z pohledu trhu mnoho neznamená. Ovšem je patrné, že s tím, jak si analytici zvykli odhadovat katastrofu, tak se můžeme dočkat i pozitivních překvapení.
Úroveň indexu je ale stále dramaticky nízko. V průběhu velké finanční krize index PMI klesl ještě níže. Konkrétně v lednu 2009 dosahoval minima 31,5 bodu. Pokud hledáme superlativy, tak současný propad indexu je nejrychlejší v historii měření, což vyplývá z podstaty této recese, kdy jsem si kus ekonomiky zavřeli naráz.
O tom, že se situace na trhu práce vyvíjí silně nepříznivě vypovídá největší pokles zaměstnanosti od roku 2009. Firmy v průzkumu uvedly, že propouštěly zejména dočasné a agenturní pracovníky.
Prodlevy v dodávkách vedou ke zvyšování cen výrobních vstupů. Ovšem firmy ve snaze o udržení konkurenceschopnosti naopak zlevňují, přičemž poptávka dramaticky klesla.
Na začátku roku se index nákupních manažerů začal zvyšovat a indikoval tak šanci na zlepšení vývoje v průmyslu, který se i tak nacházel v těžké situaci zejména v případě automobilové branže. V březnu vzaly tyto naděje za své a indikátory aktivity ve výrobě začaly klesat. Je velmi pravděpodobné, že index nyní dosahuje svého dna a v květnu uvidíme výrazně vyšší hodnoty s tím, jak polevují opatření proti šíření pandemie a ekonomika ožívá. Ale propad za březen a duben byl příliš hluboký a cesta zpět bude trvat mnohem déle, než cesta dolů i přesto, že růst může být rychlý. Sektor automobilového průmyslu měl navíc značné potíže už před pandemií.
Autor: MICHAL BROŽKA Senior Economist Investment Banking Komerční banka, a. s.
|
4.5.2020
PředchozíDalší
| | |