Státní rozpočet stahují do rekordního deficitu vyšší výdaje

Státní rozpočet hospodařil v prvních čtyřech měsících tohoto roku s deficitem 93,8 mld. Kč. Oproti stejnému období minulého roku je tak výsledek horší o 64,1 mld. Kč. Z pohledu dubnových výsledků se jednoznačně jedná o nejhorší výsledek v historii. Rozhodující však bude druhé polovina roku.

Ačkoli očekáváme hlavní dopady současné krize ve státním rozpočtu až v následujících měsících, aktuální pokles příjmů není prozatím tak dramatický, jak jsme předpokládali. Celkové příjmy státního rozpočtu jsou pouze o 0,7 % nižší ve srovnání s předchozím rokem. Detailní struktura však už nyní odhaluje první výrazné problémy rozpočtu. Největší meziroční pokles zaznamenala daň z příjmu fyzických osob (-10,6 %). Oproti původnímu plánu státního rozpočtu tak ve státní kase chybí již 19 mld. Kč. Významně ztrácela i daň z příjmu právnických osob (-6,8 %). Pro tu bude ale zásadní červnová záloha, která ale byla vládou prominuta. Tím by tak státní rozpočet v tomto roce přišel za normálních podmínek zhruba o 40 mld. Kč. Naopak jen velmi mírně poklesl výběr DPH, který je však pozitivně ovlivněn loňskou mimořádnou vratkou a nižší srovnávací základnou. Státní rozpočet však v současnosti počítá se změnou daňového řádu, který měl v tomto roce přinést na této dani o 16,2 mld. Kč více. Zákon však byl překvapivě vrácen k projednání a jeho osud je tedy nejistý a s tím i dodatečný příjem státního rozpočtu. Ostatní příjmové položky v dubnu ještě mírně rostly včetně pojistného na sociální zabezpečení.

Celkové výdaje státního rozpočtu vzrostly za první čtyři měsíce meziročně o 12,2 %. Krom tradičního navýšení platů některých státních zaměstnanců vyčnívají ve statistice i neinvestiční nákupy, které v sobě skrývají výdaje státu za ochranné pomůcky pro boj s koronavirem. Za ně stát utratil za poslední dva měsíce 7,8 mld. Kč. Výrazný nárůst je také viditelný v oblasti sociální podpory. Celkové sociální dávky včetně starobních důchodů jsou meziročně o 10 % vyšší. Samotná sociální podpora vzrostla téměř o třetinu. Oproti původnímu plánu státního rozpočtu tak šlo na běžné výdaje státu o 34,4 mld. Kč více.

Investice státu v prvních čtyřech měsících vzrostly o závratných 50 %. Je to však dáno tradičně pomalým rozjezdem kapitálových výdajů v minulém roce a mimořádnými výdaji v letošním. Část výdajů k zabránění pandemie totiž spadá i do investic. Tudíž letošní rozjezd je rychlejší ve srovnání s předchozími roky.

Celkový obrázek prvních dopadů aktuální krize na státní rozpočet je tak smíšený. Prozatím jsou hlavním důvodem rekordního deficitu vyšší výdaje než nižší příjmy, ale to by se podle nás mělo v nejbližších měsících otočit. Zásadní však budou další kroky vlády, zejména různé formy odložení plateb sociálního pojištění, které tvoří zhruba třetinu všech příjmů státního rozpočtu. Naopak výdaje státu by ve výsledku nemusely být tak vysoký, jako s tím počítá současný plán.

Autor:
FRANTIŠEK TÁBORSKÝ
Economist
Investment Banking
Komerční banka, a. s.

Komerční banka  |  4.5.2020


PředchozíDalší