Dluh obyvatel dále rostl i v prvním čtvrtletí letošního roku

Celkový objem dluhu obyvatel ČR evidovaný ke konci prvního čtvrtletí tohoto roku v Bankovním a Nebankovním registru klientských informací činil 2,49 bilionu korun a meziročně tak vzrostl o 146,4 miliardy. Celkový objem nespláceného dluhu dosahoval 30,9 miliardy korun a meziročně se naopak o 1,6 miliardy snížil. Počet lidí, kteří nezvládali splácet své úvěry, byl nejnižší za posledních 6 let.

„Současná koronavirová krize se úvěrového trhu v prvním čtvrtletí ještě příliš nedotkla, jelikož nouzový stav byl vyhlášen až v polovině března. Při zhoršující se ekonomické situaci je však velmi pravděpodobné, že se počet nesplácejících lidí a objem nespláceného dluhu po skončení odkladů splátek nepříznivě změní,“ říká Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací. „Všem lidem, kteří si o odklad splátek požádali, zároveň doporučujeme hlídat si konec tohoto odkladu, ideálně i pomocí automatického upozornění na případnou nezaplacenou splátku,“ říká Jiří Rajl, s tím, že po konci zákonného moratoria lze očekávat jak zvýšení klasické delikvence ve splácení úvěrů, tak právě vysoký počet zapomenutých splátek.

Objem nespláceného dluhu na spotřebu se podruhé v řadě zvýšil

Celkový nesplácený dluh dosáhl 30,9 miliardy korun a meziročně tak klesl o 4,9 %. Oproti čtvrtému čtvrtletí roku 2019 se však mírně zvýšil, konkrétně o 110 milionů korun. Důvodem byl rostoucí objem nespláceného dluhu na spotřebu (tedy dluhu ze spotřebitelských úvěrů, kreditních karet apod.). Ten dosahoval 22,6 miliardy korun a meziročně tak klesl o 143 milionů (0,1 %). Oproti konci roku 2019 se však zvýšil o 330 milionů korun. „Objem dluhu na spotřebu, který nebyl řádně splácený, se mezičtvrtletně zvýšil už podruhé v řadě. Registry přitom jako nesplácený evidují takový dluh, u kterého nebyly zaplaceny tři po sobě jdoucí řádné měsíční splátky úvěru nebo který byl zesplatněn. To znamená, že jsme se k obratu v dosavadním pozitivním trendu blížili už nějakou dobu. Je přitom pravděpodobné, že zlom bude vzhledem k očekávanému poklesu ekonomiky výrazně hlubší, ale změny se patrně rozloží do delšího časového období,“ říká Lenka Novotná, výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací.

Počet lidí nesplácejících úvěry na spotřebu klesl o 33 650 na 199 521 (tj. o 14,4 %) a počet lidí nesplácejících úvěry na bydlení klesl o 4 232 na 15 759 (tj. o 21,2 %), což je v obou případech nebývale málo.

Počet lidí s dluhem se mírně snížil

Počet lidí, kteří měli u členů Bankovního či Nebankovního registru nějakou formu úvěru, se meziročně mírně snížil. Počet klientů s úvěry na bydlení klesl o 8 423 na 1,11 milionu. Počet klientů s úvěrem na spotřebu klesl o 23 664 na 2,41 milionu. Půl milionu lidí mělo jak úvěr na bydlení, tak úvěr na spotřebu. Celkový počet lidí s úvěrem tak dosahoval 3,01 milionu.

V souvislosti s odložením splátek úvěrů i s očekáváným zhoršením ekonomické situace upozorňují zástupci BRKI a NRKI spotřebitele na možnost hlídat si své závazky on-line prostřednictvím portálu www.kolikmam.cz. Služba #kolikmam365 poskytuje lidem kompletní přehled o jejich finančních závazcích a může tak pomoci předejít nedorozumění při splácení úvěrů. Právě v situacích, kdy lidé požádají o přerušení splácení úvěru, je dobré mít aktuální přehled o všech svých finančních závazcích. Proto také dochází ke zvýšení počtu výpisů, které jsou v rámci služby #kolikmam365 k dispozici, ze dvou na čtyři výpisy ročně. „Doporučujeme, aby si každý klient alespoň jednou za čtvrtletí zkontroloval vlastní finanční historii,“ doplňuje Jiří Rajl.

Počet lidí s dluhem na spotřebu ve všech krajích klesl, nejrychleji na Karlovarsku. V některých krajích se přesto zvýšil objem nespláceného dluhu

Na konci prvního čtvrtletí se meziročně snížil počet lidí, kteří čerpali nějaký typ úvěru určeného na spotřebu, i počet lidí s úvěrem na bydlení. Počet lidí s úvěrem na spotřebu klesl ve všech krajích, nejvíce na Karlovarsku a v Praze. Počet lidí s úvěrem na bydlení klesl ve většině krajů. Výjimkou byla Praha, Středočeský a Plzeňský kraj. Ve všech krajích rovněž klesl počet lidí, kteří nezvládali splácet své úvěry, ať už na bydlení nebo na spotřebu. Stejně tak se ve všech krajích snížil objem nespláceného dluhu na bydlení. U úvěrů na spotřebu se objem nespláceného dluhu snížil v 9 krajích a v 5 se zvýšil. Vyplývá to z dnes zveřejněných údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací.

Počet lidí s úvěrem na spotřebu klesl v celé České republice o jedno procento. Nejrychleji se snížil v Karlovarském kraji, a to o 1,9 %. V Praze klesl o 1,7 % a v Pardubickém kraji o 1,6 %. I přes pokles počtu lidí s dluhem se však ve většině krajů celkový objem dluhu z úvěrů na spotřebu zvýšil. Nejvyšší nárůst tohoto dluhu zaznamenal Karlovarský kraj, a to o 5,5 %. „V Karlovarském kraji došlo meziročně k výraznému zvýšení průměrné částky dluhu na jednoho obyvatele. Ta se zde u dluhu na spotřebu meziročně zvýšila v průměru o 15 tisíc, tedy téměř o 8 %. Proto se také objem dluhu na spotřebu zvýšil více než jinde, přestože klesl počet lidí s dluhem,“ vysvětluje Lenka Novotná, výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací.

Naopak na Vysočině se objem dluhu na spotřebu meziročně o 26 milionů snížil. „Vzhledem k tomu, že celkový objem dluhu na spotřebu na Vysočině dosahuje 19,9 miliardy korun, jde o malý pokles dluhu. Je to ale poprvé za poslední tři roky, kdy sledujeme data také po krajích, co v některém z krajů došlo k meziročnímu snížení některého typu dluhu,“ říká Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací.

Počet lidí s hypotékou nebo úvěrem ze stavebního spoření mírně vzrostl ve třech krajích

Na konci uplynulého čtvrtletí došlo také k meziročnímu poklesu počtu lidí s úvěrem na bydlení, a to ve většině krajů. K nejrychlejšímu poklesu došlo v Ústeckém kraji, a to o 1,8 %. Na Vysočině se počet lidí s tímto typem úvěru snížil o 1,7 % a na Zlínsku a v Jihomoravském kraji o 1,6 %. Naopak v Plzeňském kraji, v Praze a ve Středočeském kraji se počet lidí s úvěrem na bydlení mírně zvýšil, konkrétně v rozmezí od 0,1 % do 0,7 %.

Objem nespláceného dluhu na spotřebu meziročně vzrostl v 5 krajích

V uplynulém čtvrtletí také ve všech krajích došlo k meziročnímu poklesu počtu lidí, kteří nezvládali splácet své úvěry určené na spotřebu, a to o v rozmezí od 12 % (Zlínský kraj, Moravskoslezský kraj) až do 18 % (Karlovarský kraj, Středočeský kraj). Přesto však v pěti krajích došlo ke zvýšení objemu nespláceného dluhu na spotřebu. Nejrychleji v Olomouckém kraji, kde se zvýšil o 32 milionů korun, tedy o 2,5 %, a ve Zlínském kraji, kde šlo o nárůst o 20 milionů, respektive o 2 %. „Meziroční nárůst nespláceného dluhu v těchto krajích vedl mimo jiné k tomu, že celkový pokles nespláceného dluhu na spotřebu byl nejpomalejší za poslední čtyři roky. Zatímco dosud klesal jeho objem meziročně vždy o jednotky miliard, v prvním čtvrtletí už šlo pouze o 143 milionů korun,“ říká Jiří Rajl.

Počet lidí, kteří nespláceli své hypotéky a úvěry ze stavebního spoření, klesl v průměru o 21,2 %. Například v Karlovarském kraji se ale snížil téměř o čtvrtinu (o 24,5 %) a v Jihomoravském kraji klesl jejich počet o 23,8 %. Nejpomaleji se počet lidí nesplácejících úvěry na bydlení snižoval v Praze, o necelých 17 %.

Celkový objem nespláceného dluhu na bydlení se rovněž snížil ve všech krajích. Nejpomaleji v Jihočeském kraji (-8 %) a v Libereckém kraji (-9 %), nejrychleji potom v Plzeňském kraji (-21 %) a v Praze (-20 %). Praha je přitom krajem s nejlepší platební morálkou, co se týče úvěrů na bydlení. Problémy se splácením zde na konci prvního čtvrtletí mělo pouze 0,8 % lidí a nesplácená částka dosahovala pouze 0,2 % celkového objemu dluhu na bydlení. „Je však pravděpodobné, že v Praze i v dalších krajích budeme v následujících čtvrtletích svědky změny trendu ve smyslu postupného nárůstu nespláceného dluhu. Více však budeme vědět až v prvním čtvrtletí následujícím po konci zákonného moratoria na splácení úvěrů,“ upozorňuje Lenka Novotná.

CRIF  |  26.5.2020


PředchozíDalší