V červenci se příznivých makroekonomických údajů nedočkáme, inflace znovu zrychlí

Makroekonomická data, která budou zveřejněna v červenci, by měla opět poukázat na slabost domácí i zahraniční poptávky a potvrdit nepříliš optimistickou kondici české ekonomiky. Očekáváme meziměsíční pokles květnové průmyslové produkce i stavebnictví, maloobchodní tržby by měly jen mírně zkorigovat svůj dubnový pád. Lepšího výsledku by měla dosáhnout jen obchodní bilance, důvodem ale budou spíše slabší importy. Inflace by podle našeho odhadu měla v červnu znovu zrychlit na 3,5 % y/y kvůli opětovnému nárůstu cen potravin.

Českému průmyslu se sice v posledním čtvrtletí loňského roku dařilo, od začátku roku však vykazuje kumulativně stagnaci. V květnu už očekáváme pád dynamiky průmyslu do červených čísel, když předpokládáme pokles průmyslové produkce o 0,4 % (SA, WDA). Snížení výroby o 3,4 % očekáváme také v meziročním vyjádření (mělo by se o první meziroční pokles od listopadu 2009). Zahraniční poptávka po produkci průmyslových výrobců je zasažena nervozitou kvůli stupňující se dluhové krizi, což je patrné třeba na výrazném poklesu počtu nových registrací aut v EMU (od začátku roku kumulativně -8,8 %). Dále se zhoršují i indikátory důvěry v ekonomiku i indexy PMI (pro českou ekonomiku očekáváme v červnu 47,2 bodu). Stavebnictví sice v dubnu pokleslo o „pouhých“ 2,7 % y/y, pro květen ale očekáváme opět hluboký meziroční pokles o 8,0 % y/y. Stavebnictví zažívá horší časy a ani vyhlídky nejsou růžové. Pozemní stavitelství je zatíženo slabší poptávkou po statcích dlouhodobé spotřeby. Inženýrské stavby jsou a budou negativně ovlivněny nižšími výdaji veřejného sektoru na infrastrukturu.

Bilance zahraničního obchodu vykazuje od Q4 11 na sezónně očištěné bázi velmi dobrou výkonnost. V květnu očekáváme její mírné meziměsíční zlepšení o 2,2 mld. CZK na přebytek ve výši 23,4 mld. CZK (SA), které nastane především v bilanci očištěné o komodity, ale mírně lepší by měla být také komoditní bilance (i díky klesajícím cenám ropy v korunovém vyjádření). Celková bilance by měla uzavřít v přebytku 22 mld. CZK (bez sezónního očištění), což znamená meziroční zlepšení o 10,6 mld. CZK. Očekáváme, že v květnu dojde ke zpomalení růstu exportů z dubnových 8,4 % na 4,3 % y/y, importy by v meziročním vyjádření měly zůstat nezměněny. Běžný účet platební bilance by měl v květnu vykázat deficit 27,4 mld. CZK (meziročně -4,1 mld. CZK). Zlepšení by se měla dočkat pouze obchodní bilance (o 6 mld. CZK) a měla by tak dosáhnout přebytku 14,7 mld. CZK. Hluboký schodek 50 mld. CZK však očekáváme u bilance výnosů (meziročně -7 mld. CZK) kvůli předpokládanému odlivu dividend do zahraničí. Svůj vliv by mělo mít i pozitivní překvapení z dubna, kdy ČNB neregistrovala žádné vyplacení dividend z přímých investic – v květnu by se proto odliv dividend měl projevit o to silněji. Bilance služeb by měla skončit v přebytku 5,1 mld. CZK (-2 mld. CZK y/y), kladné saldo vykáží i běžné převody (zhoršení o 1,1 mld. CZK y/y na 2,8 mld. CZK).

V období od ledna do května míra nezaměstnanosti mírně vzrostla o 0,1 pb (SA). V červnu by měla míra nezaměstnanosti podle našeho odhadu dále vzrůst na 8,5 % (SA), měla by se tak dostat na úroveň ze začátku roku 2011. Bez sezónního očištění by nezaměstnanost měla poklesnout z 8,2 % na 8,1 % (díky přetrvávajícímu vlivu sezónních prací). V dalších měsících se situace příliš nezlepší. Průmyslové podniky budou v nabírání nových pracovníků opatrné, spíše lze s poklesem výroby očekávat propouštění. Ještě horší situace pak panuje ve stavebnictví. Květnové maloobchodní tržby by měly v meziročním vyjádření dále poklesnout o 2,8 % po překvapivém dubnovém propadu ve výši 4,1 % y/y, který ukázal na pokračující slabost spotřebitelské poptávky (spotřeba domácností podle finálních údajů ČSÚ poklesla v Q1 12 o výrazných 2,3 % qoq). Na meziměsíční bázi by měly celkové tržby mírně vzrůst o 0,6 % (SA, WDA). Tržby v automobilovém segmentu by měly po dubnovém propadu stagnovat, tržby bez aut by svůj dubnový pokles měly mírně kompenzovat růstem o 0,8 % m/m. Výhled pro další měsíce není příliš optimistický – letošní spotřebitelská poptávka je omezována poklesem reálných mezd a pokračující fiskální konsolidací, v poslední době navíc opět vzrostly ceny potravin.

Česká spotřebitelská inflace na konci loňského a začátku letošního roku akcelerovala z 1,8 % y/y v září až na 3,8 % v březnu. Důvodem byla především slabší koruna na konci loňského roku, lednové zvýšení nižší sazby DPH a růst cen ropy (vyšší byly i ceny regulovaných položek a potravin, jejichž cenový skok byl nad rámec změny DPH a slabší koruny). V dubnu začala meziroční inflace klesat (3,5 % y/y), což pokračovalo i v květnu, kdy jsme zaznamenali růst cen o 3,2 % y/y. Pro červen však očekáváme opětovnou akceleraci inflace na 3,5 % y/y, když by se na meziměsíční bázi měly ceny zvýšit o 0,1 %. Důvodem je především růst cen potravin (+1,4 % m/m) a regulovaných cen (+0,1 % m/m). Do inflace se opět promítnou i daňové změny (vyšší spotřební daň na tabákové výrobky). Pokles by měl být zaznamenán u cen pohonných hmot (-2,3 % m/m) díky nižším cenám ropy v korunovém vyjádření. Korigované ceny (bez pohonných hmot, regulovaných položek, potravin a nepřímých daní) budou prakticky stagnovat (+0,05 % m/m), po sezónním očištění by pak měly mírně klesnout o 0,1 % m/m. Meziroční korigovaná inflace by měla být stále záporná (v červnu očekáváme -0,16 %), což naznačuje absenci poptávkových tlaků do inflace. Ceny průmyslových výrobců by měly v červnu poklesnout o 0,3 % m/m. Příznivě by měl působit efekt nižších cen ropy v posledních měsících (vrchol cen ropy v korunovém vyjádření nastal v březnu). Nicméně proinflačním faktorem pro nadcházející měsíce by měla být oslabující koruna. Meziroční dynamika cen v průmyslu by měla dále zpomalit z 1,7 % na 1,5 %.



Komerční banka  |  2.7.2012


PředchozíDalší