Situace v reálné ekonomice by se měla zhoršit
Situace v reálné ekonomice by se měla zhoršit Makroekonomická data, která budou zveřejněna v září, by měla ukázat na zhoršující se situaci v reálné ekonomice. Předpokládáme meziměsíční pokles průmyslu, exportů, stavebnictví i maloobchodu. Míra nezaměstnanosti by se pak měla na sezónně očištěné bázi zvýšit. 7. září budou zveřejněny finální údaje o HDP za druhé čtvrtletí (včetně struktury). Předběžný odhad ukázal na pokles ekonomiky o 0,2 % mezikvartálně. A nakonec spotřebitelská inflace by měla v srpnu akcelerovat z 3,1 % na 3,5 %. Hlavní příčinou meziměsíčního růstu cen o 0,1 % by měly být pohonné hmoty.
Česká průmyslová výroba od začátku roku poklesla kumulativně o 0,7 % (SA, WDA). A ani výhled pro další měsíce není příliš příznivý. Německé tovární objednávky byly v červnu meziročně nižší o 7,7 %, klesající trend je pak patrný i u registrací aut v eurozóně či Německu. Na zhoršující se situaci v tomto sektoru upozorňuje i několik indikátorů důvěry. Předpokládáme tak, že si český průmysl v červenci pohoršil o 0,7 % m/m (SA, WDA), meziroční dynamika se nicméně zlepší z -2,2 % v červnu na +2,5 %. Důvodem je ovšem pouze vyšší počet pracovních dní (pokud data očistíme o efekt rozdílného počtu pracovních dní a sezónní faktory, meziroční dynamika poklesne). Stavební aktivita v červnu zaznamenala pokles o 3,6 % m/m (SA, WDA) a o 8,4 % z meziročního pohledu. V červenci očekáváme další snížení o 0,8 % m/m, meziročně by pak stavební výroba měla poklesnout o 3,2 % (stejně jako u průmyslu je zde pozitivní dopad pracovních dní). Stavebnictví zažívá horší časy a ani vyhlídky nejsou růžové. Pozemní stavitelství je zatíženo slabší poptávkou po statcích dlouhodobé spotřeby. Inženýrské stavby jsou a budou negativně ovlivněny nižšími výdaji veřejného sektoru na infrastrukturu.
Bilance zahraničního obchodu vykazovala od Q4 11 na sezónně očištěné bázi velmi dobrou výkonnost. Nicméně během posledních tří měsíců jsou patrné známky zhoršování (v bilanci bez komodit). V červenci očekáváme, že celková bilance zaznamená mírné meziměsíční zhoršení o 1,9 mld. CZK na přebytek ve výši 24,6 mld. CZK (SA). Zhoršení by mělo nastat v komoditní bilanci, jelikož vzrostly ceny ropy v korunovém vyjádření. Celková bilance bez sezónního očištění by měla uzavřít v přebytku 21,0 mld. CZK, což znamená meziroční zlepšení o 8,5 mld. CZK. Exporty by měly zvýšit svojí meziroční dynamiku z 5,6 % v červnu na 7,5%, importy z 0,9 % na 3,9 %. Nicméně z meziměsíčního pohledu a po sezónním očištění očekáváme pokles nominálních vývozů o 0,7 %.
Běžný účet platební bilance by měl v červenci vykázat deficit 4,8 mld. CZK (meziročně +15,2 mld. CZK). Meziročního zhoršení bychom se měli dočkat pouze z bilance služeb (-2,1 mld. CZK), když očekáváme přebytek ve výši 4,0 mld. CZK. Bilance se zbožím by měla skončit v přebytku 11 mld. (+10,9 mld. y/y) a běžné transfery by měly vykázat deficit 2,8 mld. CZK (+0,9 mld. y/y). A nakonec bilance výnosů by se měla zlepšit o 5,5 mld. CZK, když její deficit
by měl dosáhnout „pouze“ 17 mld. CZK.
V období od ledna do července míra nezaměstnanosti mírně vzrostla o 0,16 pb (SA). V srpnu by měla míra nezaměstnanosti podle našeho odhadu dále vzrůst o 0,09 pb na 8,65 % (SA). Bez sezónního očištění by míra nezaměstnanosti měla stagnovat na úrovni 8,3 %. V dalších měsících by se situace na trhu práce měla dále horšit. Průmyslové podniky budou v nabírání nových pracovníků opatrné, spíše lze s poklesem výroby očekávat propouštění. Situace ve stavebnictví také nebudí příliš optimismu. Červencové maloobchodní tržby by si měly v meziročním vyjádření polepšit o 1,0 % (v červnu -1,0 %). Na meziměsíční bázi ovšem očekáváme pokles o 1,7 % (SA, WDA). Tržby v automobilovém segmentu by měly být nižší o 4,4 % m/m, což indikují registrace nových aut (registrace nových aut zaznamenaly v červenci výrazný propad, nicméně část tohoto poklesu lze přičíst určitě technickým problémům v registru vozidel).
Maloobchodní tržby bez aut by měly také poklesnout (o 0,5 % m/m), což by potvrzovalo slabé výdaje domácností, které jsou omezovány poklesem reálných mezd, zaměstnaností a fiskální konsolidací. Spotřebitelské ceny v červenci vzrostly o 3,1 % meziročně, v srpnu by pak měly být vyšší o 3,5 %. Pokud je náš odhad správný, odchylka skutečné inflace od prognózy ČNB by měla dosáhnout +0,1 pb (v červenci to bylo -0,3 pb). Z meziměsíčního pohledu očekáváme růst cen
o 0,1 %. Nejdůležitějším faktorem by měly být pohonné hmoty (+3,4 % m/m). Ceny potravin by pak měly poklesnout o 0,7 %, nicméně po sezónním očištění by naopak měly zaznamenat růst o 0,6 %. Jelikož byla letošní domácí úroda podprůměrná a nahoru vyskočily i ceny komodit na světových trzích, měly by se ceny potravin v rámci spotřebitelského koše do konce roku postupně zvyšovat. Regulované ceny by v srpnu měly být vyšší pouze marginálně a mírnou kontribuci do růstu spotřebitelských cen ve výši 0,02 pb očekáváme i od nepřímých daní (spotřební daň na cigarety). Korigovaná inflace (inflace ostatních položek, které nebyly zmíněny výše) by se měla v srpnu stále držet blízko nuly (-0,1 % y/y po -0,2 % v červenci), jelikož poptávkové tlaky do inflace jsou záporné.
Ceny průmyslových výrobců by se měly v srpnu zvýšit o 0,1 % m/m. Důvodem jsou vyšší ceny ropy v korunovém vyjádření, které budou tlačit nahoru ceny rafinovaných ropných výrobků. Stejným směrem by měly působit i vyšší ceny v zemědělství s dopadem do cen v potravinářském průmyslu. Antiinflační efekt lze naopak očekávat od vývoje koruny vůči euru. Meziroční dynamika produkčních cen by měla vzrůst z 1,3 % v červenci na 1,5 % v sprnu.
7. září budou zveřejněna finální data o HDP za druhé čtvrtletí včetně struktury. Dle předběžného odhadu ČSÚ hrubý domácí produkt poklesl o 0,2 % q/q (-1,2 % y/y), což bylo v souladu s tržním očekáváním, nicméně výrazně pod naší prognózou i prognózou ČNB. Z poptávkové strany očekáváme vysoký růst fixních investic o 4,9 % q/q (v Q1 12 -8,6 % q/q) a relativně slušný růst spotřeby domácností (+0,7 % q/q po -2,3 % v Q1). Negativně by k dynamice HDP měla přispívat spotřeba vlády a čisté exporty. Z pohledu nabídkové strany by měla vzrůst přidaná hodnota ve stavebnictví, naopak negativní příspěvek očekáváme zejména od zemědělství a průmyslu, což již indikoval statistický úřad.
Ekonomický a strategický výzkum
Komerční banka
|
3.9.2012
PředchozíDalší
| | |