Srpen přinesl výrazný propad průmyslové produkce

Průmyslová produkce v srpnu poklesla o výrazných 3,1 % y/y, což bylo hluboko pod konsensem, ale dokonce i pod nejpesimističtějším odhadem na trhu. Letošní srpen měl stejný počet pracovních dnů jako loňský srpen, data se proto nemusí očišťovat o kalendářní vlivy. Oproti minulému měsíci poklesla produkce o vysokých 2,9 % (sa, wda).

Na první pohled se jedná o alarmující hodnoty. Nicméně jak uvedl statistický úřad, velký vliv měly celozávodní dovolené v průmyslových podnicích, které působily opačně, než v loňském roce. Zatímco loni srazily červencovou produkci (což se podepsalo na překvapivě dobré meziroční dynamice v letošním červenci), letos se pokles produkce kvůli dovoleným promítl do srpnové statistiky. Pro vyloučení tohoto faktoru je proto nutné uvažovat průmyslovou produkci za oba prázdninové měsíce kumulativně. I tak ale vidíme zpomalení aktivity v průmyslu o 1,8 % m/m (kumulativně), od začátku roku pak průmysl poklesl (taktéž kumulativně) o 2,6 %.

Hodnota nových zakázek v průmyslu se v srpnu snížila o 1,4 % y/y, když poklesly objednávky jak ze zahraničí (-0,5 % y/y), tak z domácí ekonomiky (-3,0 % y/y). Negativně působí pokles nových objednávek v odvětví výroby motorových vozidel (-8,1 % y/y). Statistika tržeb z průmyslové činnosti ukazuje důležitost zahraniční poptávky. Tržby z přímého vývozu totiž vzrostly o 0,4 % y/y, domácí tržby se naopak o 1,8 % y/y snížily.

Podle ČSÚ se v srpnu nejvíce snížila produkce v odvětvích výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů (-19,4 % y/y), výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů (-3,6 %) a výroba základních kovů, hutní zpracování kovů a slévárenství (-13,6 %). Naopak růst produkce byl zaznamenán v odvětvích výroby základních chemických látek a chemických přípravků (+9,9 %), výroba elektrických zařízení (+2,2 %) a výroba nápojů (+6,4 %). Opět je ale nutné počítat s ovlivněním údajů kvůli dovoleným.

Zaměstnanost v průmyslovém sektoru zaznamenala v srpnu meziroční pokles o 1,0 %. Průměrná měsíční nominální mzda zaměstnanců vzrostla o 3,0 % y/y na 25 743 Kč. Pokračuje tak snižování zaměstnanosti v sektoru, což je konzistentní s recesí v české ekonomice i snižováním aktivity v zahraničí.

Dnešní údaje potvrdily, že červencové pozitivní překvapení bylo mimořádné, a že průmysl skutečně zažívá pokles. Bude zajímavé sledovat, jak se na poptávce po českých průmyslových produktech podepíšou zářijové kroky centrálních bank na podporu ekonomiky. Indikátory důvěry však v září opět spíše zklamaly, a tak výrazný nárůst poptávky po české produkci čekat nemůžeme. Loňské růstové dynamiky ve výši 6,7 % letos rozhodně dosaženo nebude, v průměru za letošní rok by si měl průmysl mírně polepšit o 1,0 % y/y (efekt statistické základny). Pro tento výhled existují výrazná rizika směrem k horším úrovním.

Srpnové údaje o stavebnictví potvrzují předchozí negativní trendy. Stavebnictví zaznamenalo pokles o 4,7 % y/y a meziměsíčně pokleslo o 1,7 % (sa, wda). Problémy stavebního sektoru jsou dlouhodobé a odráží nízkou výkonnost české ekonomiky – nižší investiční aktivitu soukromého sektoru i škrty ve veřejných výdajích na infrastrukturní projekty. Těžkou situaci ve stavebnictví dokládá i vývoj zaměstnanosti. Průměrný evidenční počet zaměstnanců v podnicích s 50 a více zaměstnanci se v srpnu meziročně snížil o 5,0 %. Vyhlídky sektoru nadále příznivé nejsou. Počet vydaných stavebních povolení byl v červenci meziročně o 7,4 % y/y nižší. Orientační hodnota nově povolených staveb vzrostla o 131,2 %, což bylo podle ČSÚ způsobeno vydáním povolení pro velké stavby v energetice a průmyslu.

Marek Dřímal
Economic & Strategy Research
Investment Banking
Komercni banka, a. s.

Komerční banka  |  8.10.2012


PředchozíDalší