Měsíční data zveřejněná v listopadu by měla potvrdit špatnou situaci v reálné ekonomice

I data publikovaná v listopadu by měla ukázat na relativně nepříznivý vývoj v reálné ekonomice. Negativní trend by pak měl pokračovat i na trhu práce. 15. listopadu bude zveřejněn první odhad HDP za třetí čtvrtletí.

Česká průmyslová výroba od začátku roku poklesla o 3,8 % kumulativně (SA, WDA). A ani výhled pro další měsíce není příliš příznivý. Německé tovární objednávky jsou od začátku roku nižší o 1,1 % kumulativně, meziročně v srpnu poklesly dokonce o 5,2 % (SA, WDA). Klesající trend je pak patrný i u registrací aut v eurozóně či Německu. I když se exportům aut až do března dařilo, v posledních měsících jsou v tomto segmentu znát známky zpomalení. V září předpokládáme, že si český průmysl polepší o 1,2 % m/m (SA, WDA). Nicméně se bude jednat pouze o částečnou korekci propadu z předchozího měsíce a v dalších měsících by negativní trend v tomto sektoru měl pokračovat. Meziročně by si průmysl měl pohoršit o 5,0 % y/y (na neočištěných datech, po očištění o pracovní dny by měl průmysl poklesnout pouze o 0,8 %).

V září očekáváme mírný meziměsíční vzestup stavební aktivity (po očištění o sezónní a kalendářní vlivy). V meziročním vyjádření by však mělo stavebnictví o 9,0 % poklesnout (bez kalendářního očištění; podobně jako v případě průmyslu je efekt počtu pracovních dní v září negativní). Stavebnictví, které klesá už od roku 2009, zatěžují problémy dlouhodobého charakteru. Jeho kondice odráží špatnou výkonnost domácí ekonomiky, která se promítá do nižší investiční aktivity v soukromém sektoru i škrtů v infrastrukturních projektech financovaných z veřejných prostředků. V poslední době se však objevují známky možné stabilizace stavební aktivity.

Bilance zahraničního obchodu vykazuje od Q4 11 na sezónně očištěné bázi velmi dobrou výkonnost. V září očekáváme, že celková bilance zaznamená mírné meziměsíční zlepšení o 0,9 mld. CZK na přebytek ve výši 26,0 mld. CZK (SA) díky bilanci bez komodit. Zhoršení by mělo nastat v komoditní bilanci z titulu vyšších cen ropy v korunovém vyjádření v předchozích měsících. Celková bilance bez sezónního očištění by měla uzavřít v přebytku 27,8 mld. CZK, což znamená meziroční zlepšení o 5,4 mld. CZK. Exporty by měly snížit svojí meziroční dynamiku z 7,9 % v srpnu na 3,0 %. Tento pokles by měl být částečně způsoben nepříznivým působením počtu pracovních dnů.

Běžný účet platební bilance by měl v září vykázat deficit 10,3 mld. CZK (meziročně -4,1 mld. CZK). Meziročního zlepšení bychom se měli dočkat pouze z bilance se zbožím (+3,6 mld. y/y). Bilance služeb by měla uzavřít v mírném přebytku, naopak mělkého deficitu dosáhnou běžné transfery. Bilance výnosů, která je nejvíce volatilní a nejtěžší pro odhad, by měla vykázat deficit 27,4 mld. CZK.

V období od ledna do září míra nezaměstnanosti vzrostla o 0,4 pb (SA), když většina tohoto růstu nastala v posledních měsících. V říjnu by měla míra nezaměstnanosti podle našeho odhadu dále vzrůst o 0,1 pb na 8,9 % (SA). Bez sezónního očištění by míra nezaměstnanosti měla stagnovat na úrovni 8,4 %. V dalších měsících by se situace na trhu práce měla dále zhoršovat. Průmyslové podniky budou v nabírání nových pracovníků opatrné, spíše lze s poklesem výroby očekávat propouštění. Situace ve stavebnictví také nebudí příliš optimismu.

Maloobchodní tržby by měly v září vzrůst o 0,4 % m/m (SA, WDA) díky vyšším tržbám v automobilovém segmentu (+2.2 % m/m). Tržby bez aut by však měly mírně poklesnout o 0,4 % m/m. Spotřebitelské výdaje jsou letos slabé, jelikož jsou omezovány poklesem reálných mezd, zaměstnaností a fiskální konsolidací. Zářijová prohibice se navíc projevila na prodejích alkoholických nápojů. V meziročním vyjádření očekáváme pokles maloobchodních tržeb o 3,8 % kvůli nepříznivému vlivu nižšího počtu pracovních dní. Po očištění o kalendářní vlivy by měly tržby v podstatě stagnovat.

Meziroční růst spotřebitelských cen by měl v říjnu mírně zpomalit na 3,2 % ze zářijových 3,4 % y/y. Z meziměsíčního pohledu očekáváme zvýšení cen o 0,1 % především kvůli růstu cen potravin (+0,6 % m/m). Jelikož byla letošní domácí úroda podprůměrná a nahoru vyskočily i ceny komodit na světových trzích, měly by se ceny potravin v rámci spotřebitelského koše do konce roku postupně zvyšovat. Ceny pohonných hmot by měly poklesnout o 1,0 % m/m díky nedávné korekci cen ropy v korunovém vyjádření. Korigované ceny (ceny ostatních položek, které nebyly zmíněny výše) by měly vzrůst o 0,06 % m/m (+0,03% po sezónním očištění). Meziroční korigovaná inflace by měla zůstat v záporných hodnotách (očekáváme -0,3 % y/y v říjnu po -0,2 % v předchozím měsíci), jelikož poptávkové tlaky do inflace jsou záporné a ani mzdové náklady nepůsobí proinflačně.

Ceny průmyslových výrobců by měly v říjnu stagnovat. Korekce na cenách ropy v korunovém vyjádření by měla tlačit ceny rafinovaných ropných výrobků dolů, na druhou stranu růst cen v zemědělství by měl tlačit nahoru ceny v potravinářském průmyslu. Meziroční dynamika produkčních cen by měla stagnovat na úrovni 1,7 %.

Domácí ekonomika se nachází v recesi. Zpřesněná data o HDP ukázala na propad české ekonomiky ve druhém čtvrtletí o 0,2 % mezikvartálně (-1,0 % y/y). Revize k lepšímu proběhla u prvního čtvrtletí, nicméně stále v tomto čtvrtletí nastal výrazný propad o 0,6 % q/q. Recese tak v české ekonomice probíhá již od konce loňského roku. Asi nejvíce alarmující je vysoký propad spotřeby domácností, která byla nižší v Q1 o 1,8 % q/q a v Q2 o 1,1 % q/q. Pokud se podíváme na maloobchodní prodeje (s vyloučením segmentu aut či s tímto segmentem), tak ty na velký propad neukazovaly. Uvidíme, zda statistický úřad nepřistoupí k revizi spotřeby domácností v budoucnu. Pro třetí čtvrtletí očekáváme, že by se spotřeba domácností mohla zvýšit o 0,3 %, což je jen nepatrná korekce předchozího vývoje. Spotřeba vlády se v prvních dvou čtvrtletích kumulativně mírně zvýšila, ve třetím čtvrtletí zde očekáváme stagnaci. Velmi volatilní vývoj
zaznamenaly v první polovině letošního roku fixní investice, které nejdříve poklesly o 8,0 %, aby ve druhém čtvrtletí vzrostly o 7,0 % (na zvýšené volatilitě u fixních investic a ve stavebnictví se podílely únorové mrazy). Ve třetím čtvrtletí očekáváme pokles investic o 4,0 % q/q. Příspěvek čistých exportů do dynamiky HDP ve třetím čtvrtletí by měl být neutrální, pozitivní příspěvek naopak očekáváme od zásob. Celkově by česká ekonomika měla ve třetím čtvrtletí stagnovat, stagnaci pak očekáváme i na konci letošního roku a začátku roku příštího. Z pohledu nabídky by ve třetím čtvrtletí měla poklesnout přidaná hodnota v průmyslu i ve stavebnictví, pozitivní příspěvky do mezikvartální dynamiky očekáváme od služeb a zejména od residuální části, kde velkou roli hrají daně z produktů. Ve třetím čtvrtletí totiž vzrostl výběr DPH o 7,4 % q/q (SA) a výběr spotřebních daní o 9,2 % q/q (SA).

Komerční banka  |  5.11.2012


PředchozíDalší