Nejhlubší propad průmyslu od krize

Zářijová průmyslová produkce propadla v meziročním vyjádření o 7,1 %, což je zdaleka nejhorší výsledek od krizového roku 2009. Konsenzus trhu a náš odhad přitom předpokládaly pokles o „pouhých“ 5,0 %. Velká část zářijového poklesu však jde na vrub nepříznivému efektu nižšího počtu pracovních dnů v letošním září. V loňském září totiž bylo o dva pracovní dny více. Po očištění o kalendářní vlivy se průmyslová produkce snížila o 2,4 % y/y.

Na meziměsíční bázi průmyslová výroba mírně vzrostla o 0,1 % m/m (SA, WDA). Nedošlo tak ke kompenzaci prudkého srpnového poklesu způsobeného podnikovými dovolenými. Svůj vliv mohla mít i zářijová prohibice a nižší produkce potravinářského odvětví.

Hodnota nových zakázek v průmyslu se v září snížila o 5,2 % y/y. Důvodem byl pokles jak objednávek ze zahraničí (-4,1 %), tak z domácí ekonomiky (-7,4 %). Největší příspěvek k poklesu objednávek opět zaznamenalo odvětví motorových vozidel s tím, jak klesá poptávka po automobilech v EU (jak naznačují registrace nových aut). Zářijová data už ukázala na pokles tržeb z přímého vývozu (o 5,5 % y/y), domácí tržby naopak o 1,9 % vzrostly.

Podle ČSÚ se v srpnu nejvíce snížila produkce v odvětvích výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů (-11,1 % y/y), výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (-8,1 %) a výroba ostatních nekovových minerálních výrobků (-12,4 %). Produkce naopak vzrostla v odvětvích výroba chemických látek a chemických přípravků (+19,0 %), výroba koksu a rafinovaných produktů (+115,8 %, ale podle ČSÚ byl tento výsledek ovlivněn loňskou odstávkou výrobního zařízení – litvínovské rafinerie) a výroba elektrických zařízení (+2,3 %).

Zaměstnanost v průmyslovém sektoru zaznamenala v září meziroční pokles o 0,8 %. Průměrná měsíční nominální mzda zaměstnanců se snížila o 0,3 % y/y na 24 946 Kč. Pokračuje tak snižování zaměstnanosti v sektoru, což je konzistentní s recesí v české ekonomice i nižší ekonomickou aktivitou v zahraničí.

Dnešní údaje potvrzují špatný stav českého průmyslu, na což ukazují třeba i indikátory PMI. Ty se už od dubna nachází v pásmu naznačující kontrakci ekonomické aktivity. Česká průmyslová výroba od začátku roku poklesla o 3,7 % kumulativně (SA, WDA). A ani výhled pro další měsíce není příliš příznivý. Německé tovární objednávky jsou od začátku roku nižší o 1,1 % kumulativně, meziročně v srpnu poklesly dokonce o 5,2 % (SA, WDA). Klesající trend je pak patrný i u registrací aut v eurozóně či Německu. I když se exportům aut až do března dařilo, v posledních měsících jsou v tomto segmentu znát známky zpomalení. Situace v eurozóně je vážná, recese by zde měla trvat až do konce letošního roku, což se samozřejmě musí na exportně zaměřeném českém průmyslu negativně projevit. Výrazné zpomalení by pak měl zaznamenat i náš největší obchodní partner, Německo. Tamní ekonomika by se měla ve třetím a čtvrtém čtvrtletí zvýšit kumulativně pouze o 0,1 % (v první polovině roku to bylo o 0,8 %). Z mezikvartálního pohledu očekáváme pokles průmyslové výroby i v dalších čtvrtletích (SA, WDA). V průměru za letošní rok by měl průmysl v podstatě stagnovat, v příštím roce očekáváme pokles o 1,8 %.

Zářijové údaje o stavebnictví potvrzují předchozí negativní trendy. Stavebnictví zaznamenalo pokles o 10,6 % y/y, po očištění o kalendářní vlivy se stavební produkce snížila o 8,2 % y/y. Meziměsíčně stavebnictví pokleslo o 1,5 % (sa, wda). Problémy stavebního sektoru jsou dlouhodobé a odráží nízkou výkonnost české ekonomiky – nižší investiční aktivitu soukromého sektoru i škrty ve veřejných výdajích na infrastrukturní projekty. Těžkou situaci ve stavebnictví dokládá i vývoj zaměstnanosti. Průměrný evidenční počet zaměstnanců v podnicích s 50 a více zaměstnanci se v srpnu meziročně snížil o 5,5 %. Vyhlídky sektoru nadále příznivé nejsou. Počet vydaných stavebních povolení byl v červenci meziročně o 11,4 % y/y nižší. Orientační hodnota nově povolených staveb poklesla o 9,5 %. V letošním roce očekáváme celkový pokles stavebnictví o 7,8 %, příští rok by se tento sektor měl stabilizovat, když očekáváme mírný růst o 1,2 %.

Marek Dřímal
Economic & Strategy Research
Investment Banking
Komercni banka, a. s.

Komerční banka  |  6.11.2012


PředchozíDalší