Meziroční spotřebitelská inflace v říjnu stagnovala na úrovni 3,4 %

Meziroční inflace v říjnu stagnovala na úrovni 3,4 %. Meziměsíčně pak ceny vzrostly o 0,2 % m/m, což bylo mírně nad naším i tržním očekáváním (+0,1 %). V souladu s očekáváním se vyvíjely ceny pohonných hmot, potravin i zhruba regulované ceny. Překvapení směrem nahoru se tak koncentrovalo do korigované inflace. Pohonné hmoty vzhledem ke korekci cen ropy v korunovém vyjádření poklesly o 1,1 % meziměsíčně. Ceny potravin pokračovaly ve svém pozvolném růstu. Když v říjnu byly vyšší o 0,8 % (po sezónním očištění také +0,8 %). Další postupný růst cen v této skupině nás patrně bude čekat i ve zbylých měsících letošního roku, důvodem je slabší letošní úroda a vyšší ceny agrárních komodit na světových trzích. Regulované ceny mírně poklesly o 0,1 %. A nakonec ceny ostatního zboží a služeb (tzv. korigovaná inflace) po sezónním očištění meziměsíčně vzrostly o 0,29 %. Meziročně se však korigovaná inflace nachází na nule, což stále potvrzuje slabé poptávkové tlaky do inflace.

Dle ČSÚ meziměsíční růst spotřebitelských cen v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje ovlivnilo zejména zvýšení cen masa o 1,2 %, vajec o 3,4 %, mléka o 3,5 %, másla o 9,0 %, ovoce o 3,0 %, nealkoholických nápojů o 1,7 %. Ceny alkoholických nápojů vzrostly o 3,1 %, z toho ceny piva o 4,8 %. V oddíle odívání a obuv se zvýšily ceny oděvů o 2,3 % a obuvi o 4,6 %. Na snížení cenové úrovně působil především pokles cen v oddíle doprava, kde ceny pohonných hmot po dvou měsících růstu klesly v říjnu meziměsíčně o 1,1 %. V oddíle pošty a telekomunikace klesly ceny mobilních telefonů o 1,3 % a ceny telefonických a telefaxových služeb o 0,6 %. Pokles cen v oddíle zdraví ovlivnilo snížení cen léků a jejich doplatků o 0,5 % a sezónních cen lázeňských pobytů o 5,5 %. Z potravin se snížily zejména ceny jogurtů o 3,6 %, brambor o 6,3 %, cukru o 1,4 %. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 0,6 % a ceny služeb klesly o 0,2 %.

Říjnová inflace se nachází 0,1 pb nad prognózou ČNB, což je pouze mírná odchylka. Jelikož poptávkové tlaky do inflace neexistují a ani by v nejbližší budoucnosti neměly, centrální banka může i nadále praktikovat velmi uvolněnou měnovou politiku a kompenzovat negativní dopady fiskální restrikce na domácí ekonomiku. Guvernér M. Singer uvedl, že centrální banka bude držet sazby na nízkých úrovních v delším horizontu, dokud výrazně nestoupnou inflační tlaky. To je v souladu i s naším výhledem, my vidíme sazby beze změny až do konce roku 2014. V případě nutnosti, jelikož sazby jsou už de facto na nule, budou dalším měnověpolitickým nástrojem devizové intervence.

Inflace je a bude nejvíce ovlivňována nákladovými faktory. V letních měsících vystřelily nahoru ceny agrárních komodit na světových trzích. Odhady sklizně ze strany ČSÚ pak ukazují na podprůměrnou domácí úrodu, což je zřetelné i na vývoji cen u zemědělských výrobců (od června jsou kumulativně vyšší o 7,4 %). Tyto faktory by se měly projevovat v dalším růstu cen potravin v nadcházejících měsících. Během prázdnin byly vyšší i ceny ropy Brent, které mírně klesly až v druhé polovině září. Inflace je ovšem tažena nahoru i daňovými změnami (DPH, spotřební daně). Primární dopady těchto daňových změn přispívají do inflace ve výši 1,2 pb letos a 0,9 pb v roce 2013. A nakonec ceny nahoru tlačí i regulované položky, jejichž ceny by po letošním růstu ve výši 7,0 % měly v příštím roce přidat v průměru 4,2 %. Na druhou stranu poptávkové tlaky neexistují a vzhledem k očekávanému vývoji spotřeby domácností v nejbližší době existovat nebudou. Inflační tlaky pak nepramení ani z trhu práce, když mzdové náklady rostou velmi pomalu. Korigovaná inflace (inflace zbývajících položek spotřebitelského koše, tedy bez pohonných hmot, regulovaných položek, potravin a změn nepřímých daní) se tak bude i nadále držet blízko nulové úrovně. Letos očekáváme průměrnou inflaci 3,3 %, v příštím roce by ceny měly být vyšší o 2,5 %.

Jiří Škop
Economic & Strategy Research
Investment Banking
Komercni banka, a. s.

Komerční banka  |  9.11.2012


PředchozíDalší