Lednová data z průmyslu a zahraničního obchodu by měla částečně vykompenzovat negativní prosincové údaje

Prosincová data z reálné ekonomiky zklamala, nicméně hlavním důvodem byl velmi nízký počet pracovních dní, který vedl k dočasnému zastavení výroby v některých průmyslových podnicích. V lednu tak očekáváme růst průmyslové výroby a zlepšení v zahraničním obchodě. Maloobchodní tržby by v lednu měly být slabé kvůli fiskální konsolidaci a růstu nezaměstnanosti. Inflace v únoru by pak měla dále decelerovat z 1,9 % y/y na 1,8 %. Nakonec 11. března budou zveřejněny i finální údaje o HDP včetně struktury. Předběžný odhad ukázal na pokles ekonomiky o 0,2 % q/q (-1,7 % y/y).

Česká průmyslová výroba za poslední tři měsíce poklesla o 1,7 % kumulativně (SA, WDA1). Výhled pro další měsíce není příznivý zejména pro automobilový průmysl. Klesající trend je totiž patrný u registrací aut v Německu i v EMU jako celku (v samotném lednu se situace dále zhoršila, když registrace v EMU poklesly o 7,4 % meziměsíčně – SA, WDA). Na druhou stranu se alespoň vylepšuje situace u našeho největšího obchodního partnera, což naznačují vpředhledící německé indikátory z průmyslu (ZEW, PMI, IFO). Naše odhady ukazují, že by česká výroba měla v lednu meziměsíčně vzrůst o 1,0 % (SA, WDA). Meziročně bez očištění by pak průmysl měl poklesnout o 4,5 %, respektive o 3,9 % po očištění (SA, WDA).

Stejně jako průmyslu se nedaří ani stavební výrobě, která klesá nepřetržitě od roku 2009 (za loňský rok v průměru o 6,5 %). Problémy stavebního sektoru jsou dlouhodobé a odráží nízkou výkonnost české ekonomiky – nižší investiční aktivitu podnikatelského sektoru a omezenou poptávku po nemovitostech ze strany domácností. Svoji roli nakonec sehrály i škrty ve veřejných výdajích na infrastrukturní projekty. Nicméně od druhé poloviny loňského roku jsou patrné známky stabilizace. V posledních dvou měsících stavební výroba vzrostla o 10 % kumulativně (SA, WDA), což ovšem bylo ovlivněno předfakturacemi (kvůli zvýšení DPH).
V lednu lze tak očekávat korekci (odhadujeme -8 % m/m). Meziročně by se stavebnictví mělo zlepšit o 5,3 % (respektive +5,5 % y/y SA, WDA).

Bilance zahraničního obchodu vykazuje od Q4 11 velmi dobrou výkonnost. Údaje za loňský prosinec nicméně zklamaly, když se bilance meziměsíčně propadla o 15,1 mld. CZK na 18,4 mld. CZK (SA). Z našeho pohledu se ovšem jednalo o jednorázovou záležitost, která byla způsobena nízkým počtem pracovních dní v druhé polovině prosince (mnoho průmyslových podniků zastavilo výrobu). V lednu tak očekáváme korekci, když by se obchodní bilance měla meziměsíčně zlepšit o 5,3 mld. CZK na 23,7 mld. (SA) s rizikem nahoru. Obchodní bilance bez očištění by měla vykázat přebytek 29,6 mld. CZK, což je meziročně o 1 mld. méně. Nominální exporty by měly meziročně poklesnout o 1,3 %, importy pak o 1,1 %.

Běžný účet platební bilance by měl v lednu skončit v přebytku 2,7 mld. CZK (-5,5 mld. CZK y/y). Meziroční zhoršení očekáváme u všech složek běžného účtu, největší by mělo nastat u bilance výnosů a u bilance se zbožím.

Současná recese v české ekonomice je konsistentní s dalším růstem míry nezaměstnanosti. Podíl nezaměstnaných osob (SA, metodika MPSV) se začal zvyšovat z 6,6 % v dubnu loňského roku na 7,3 % v lednu 2013. V únoru by měla míra nezaměstnanosti podle našeho odhadu vzrůst o dalších 0,1 pb na 7,4 % (SA). Bez sezónního očištění by pak měl podíl nezaměstnaných osob stagnovat na 8,0 %. V dalších měsících by se situace na trhu práce měla dále zhoršovat, když podniky budou v nabírání nových pracovníků opatrné, spíše lze očekávat propouštění.

Maloobchodní tržby by měly v lednu poklesnout o 2,6 % m/m (SA, WDA). Zhoršení by mělo nastat u prodejů aut i u prodejů mimo automobilový sektor. V prosinci se maloobchodníkům dařilo, leden tak bude znamenat určitou korekci. Důvodem je pokračující fiskální konsolidace (zejména zvýšení DPH a změny u daně z příjmů) a zhoršující se trh práce (nízký růst mezd a hlavně rostoucí míra nezaměstnanosti). Meziročně by pak celkové neočištěné tržby měly klesnout o 4,5 % (-4,6 % y/y SA, WDA).

Poptávková inflace v české ekonomice neexistuje a inflační tlaky nepramení ani z trhu práce. Jediným výraznějším proinflačním faktorem je vývoj na koruně. V únoru očekáváme, že se spotřebitelské ceny zvýší o 0,2 % m/m (+1.8% yoy). Důvodem je zejména růst cen pohonných hmot (+2,8 % m/m). Vyšší by však měly být i regulované ceny (+0,3 %) a korigované ceny (+0,1%). Meziročně se však korigovaná inflace bude stále držet v červených číslech (v únoru -0,4 % y/y), což potvrzuje záporné poptávkové tlaky do inflace. Po silném lednovém růstu by měly mírně klesnout ceny potravin (-0,3 % meziměsíčně), na což ukazují šetření statistického úřadu pro potravinové výrobky a vývoj cen potravin v Německu. Naopak směrem nahoru působí ceny zemědělských výrobců.

Ceny průmyslových výrobců by měly být v únoru vyšší o 0,2 % m/m. Za tímto růstem budou stát zejména ceny ropy v korunovém vyjádření a ceny v zemědělství, které budou tlačit nahoru ceny rafinovaných ropných výrobků a ceny v potravinářském průmyslu. Meziroční dynamika produkčních cen by se měla v únoru zvýšit z 1,4 % na 1,5 %.

KB, Ekonomický a strategický výzkum

Komerční banka  |  5.3.2013


PředchozíDalší