V březnu se inflace v souladu s očekáváním ustálila na 1,7 % meziročně

Meziroční spotřebitelská inflace se v březnu ustálila na 1,7 % meziročně. Meziměsíčně byly spotřebitelské ceny vyšší o 0,1 %, což bylo v souladu s naším i tržním odhadem. Ani ve struktuře se náš odhad od reality příliš nelišil. Směrem nahoru působily zejména ceny potravin, které se zvýšily o 0,9 % (0,8 % po sezónním očištění). Mírně rostly i ceny pohonných hmot (o 0,7 %) a regulované ceny (+0,1 %). Na růst spotřebitelských cen začíná také působit změna spotřební daně na cigarety (příspěvek do meziměsíčního růstu CPI +0,006 pb). Ceny ostatního zboží a služeb (a bez primárního dopadu změn nepřímých daní) se v březnu snížily o 0,17 % m/m, po sezónním očištění de facto stagnovaly (+0,03 %). Meziročně je korigovaná inflace stále v záporných číslech (-0,4 % v březnu), což dále potvrzuje absenci poptávkových tlaků do inflace.

Z pohledu ČNB se jedná o protiinflační data, když poslední prognóza ČNB předpokládala inflaci v březnu ve výši 2,0 %. Nakonec níže se nacházelo i HDP v Q4 12, které pokleslo o 1,7 % meziročně (ČNB předpokládala -1,4 %). Verbální intervence směrem ke slabší koruně tak patrně budou pokračovat, nicméně úrovně okolo či nad 25,50 CZK/EUR centrálním bankéřům vyhovují. Navíc v jarních měsících probíhá dividendová sezóna, která také tlačí korunu ke slabším úrovním. Přímé intervence na FX trhu lze dle našeho názoru očekávat pouze v případě hrozby deflace. Inflační očekávání ani další ekonomická data však prozatím na hrozbu deflační spirály neukazují.

Dle ČSÚ meziměsíční zvýšení spotřebitelských cen ovlivnilo zejména zvýšení cen v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje především v důsledku vyšších cen zeleniny o 6,6 %, z toho cen brambor o 11,8 %. Ceny chleba vzrostly o 2,5 %, mléka o 1,6 %, jogurtů o 3,3 %, nealkoholických nápojů o 3,4 %. Ceny pohonných hmot po výrazném zvýšení v únoru vzrostly v březnu o 0,7 %. Na snižování úrovně spotřebitelských cen působil pokles cen v oddíle rekreace a kultura, kde klesly ceny dovolených s komplexními službami o 4,1 %. V oddíle alkoholické nápoje a tabák se snížily ceny lihovin o 3,2 %. V oddíle pošty a telekomunikace byly nižší ceny telefonických a telefaxových služeb o 0,8 %. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 0,2 %, zatímco ceny služeb klesly o 0,3 %.

Poptávková inflace v české ekonomice neexistuje a inflační tlaky nepramení ani z trhu práce. Hlavním proinflačním faktorem se stal vývoj na koruně. I přes slabší korunu by ovšem měla celková meziroční inflace dále decelerovat z letošních průměrných hodnot mírně pod 2,0 % na 1,5 % v roce 2014. Po očištění o účetní dopad změn daní letos očekáváme výraznější růst cen pouze u potravin a u regulovaných položek. Korigovaná inflace by se měla držet v záporných hodnotách, podobně by tomu mělo být u pohonných hmot (u nich ovšem hrají velkou roli nevyzpytatelné ceny ropy).

Komerční banka  |  9.4.2013


PředchozíDalší