V prvním čtvrtletí ekonomika patrně zůstala v recesi, inflace by měla v dubnu dále decelerovat

V prvním čtvrtletí ekonomika patrně zůstala v recesi, inflace by měla v dubnu dále decelerovat V květnu zveřejněná data by měla ukázat na decelerující inflaci, vyšší nezaměstnanost (SA) a na pokles aktivity v průmyslu (SA, WDA1). Na druhou stranu maloobchodní tržby by se měly oproti předchozímu měsíci zvýšit. Dočkáme se také prvního odhadu HDP za první čtvrtletí letošního roku (15. května). Hrubý domácí produkt by dle našich odhadů měl poklesnout o 0,2 % mezikvartálně. Ekonomika by tak měla zůstat v recesi.

Česká průmyslová výroba si v únoru polepšila o slušných 1,6 % meziměsíčně (SA, WDA). V březnu očekáváme korekci (-0,8 %), přesto by měla být výroba za celé první čtvrtletí oproti Q4 vyšší o 1,1 %. S velkou pravděpodobností tak přispíval průmysl do HDP na začátku roku kladně (přidaná hodnota v průmyslu klesala od Q2 12 nepřetržitě kumulovaně o 6,5 %). Výhled pro další měsíce ovšem zase tak příznivý není, zejména pro automobilový průmysl. Registrace aut v zahraničí se totiž dále snižují (například registrace nových aut v EU27 v březnu klesly o 10,2 % meziročně). Nicméně optimismus nebudí ani vývoj vpředhledících indikátorů z Německa, které v posledních dvou měsících zaznamenaly výrazný propad. Meziročně bez očištění by měl průmysl poklesnout o 4,9 %, respektive o 2,7 % po očištění (SA, WDA).

Stavební výroba klesá nepřetržitě od roku 2009. Problémy stavebního sektoru jsou dlouhodobé a odráží nízkou výkonnost české ekonomiky – nižší investiční aktivitu podnikatelského sektoru a omezenou poptávku po nemovitostech ze strany domácností. Svoji roli nakonec sehrály i škrty ve veřejných výdajích na infrastrukturní projekty (podíl infrastrukturních staveb na celkovém stavebnictví je přibližně 33 %, zbytek připadá na pozemní stavitelství). V březnu očekáváme, že stavební výroba meziměsíčně stagnovala (SA, WDA), když limitujícím faktorem bylo studené počasí. Nicméně v dalších měsících by již měla růst. Za první čtvrtletí by pak mělo stavebnictví poklesnout, což indikuje negativní příspěvek do HDP. Meziročně by v březnu mělo stavebnictví poklesnout o 9,0 % (respektive -7,4 % y/y SA, WDA).

Bilance zahraničního obchodu vykazovala až do listopadu loňského roku dobré výsledky. V posledních měsících se však vývoj zhoršil. Důvodem je kromě jiného i vývoj v automobilovém průmyslu, když bilance s auty byla za prosinec až únor ve srovnání s obdobím září až listopad o 7,1 mld. CZK horší (SA). V únoru pak vylepšila zahraniční obchod komoditní bilance, zde se ovšem jednalo pouze o jednorázovou záležitost. V březnu by se tak komoditní bilance měla zhoršit o 3,8 mld. CZK (SA). Bilance očištěná o komodity by se dle našich odhadů měla v březnu mírně zlepšit o 1,5 mld. CZK (SA). Celková bilance by se pak měla zhoršit o 2,3 mld. CZK (SA) na 23,8 mld. CZK. Obchodní bilance bez sezónního očištění by měla vykázat přebytek 32,3 mld. CZK, což je meziročně o 4,2 mld. CZK méně. Nominální exporty by měly meziročně poklesnout o 2,0 %, importy pak o 0,6 %.

Běžný účet platební bilance by měl v březnu skončit v přebytku 2,9 mld. CZK, což by byl stejný výsledek jako v březnu 2012. Meziroční zhoršení očekáváme u bilance se zbožím a službami, naopak mírné zlepšení u výnosové bilance a u bilance s transfery.

Současná recese v české ekonomice je konsistentní s dalším růstem míry nezaměstnanosti. Podíl nezaměstnaných osob (SA, metodika MPSV) se začal zvyšovat z 6,6 % v dubnu loňského roku na 7,6 % v březnu 2013. V dalších měsících by se situace na trhu práce měla dále zhoršovat, když podniky budou v nabírání nových pracovníků opatrné, spíše lze očekávat propouštění. V dubnu by měla míra nezaměstnanosti podle našeho odhadu vzrůst o dalších 0,06 pb na 7,63 % (SA). Bez sezónního očištění by pak měl podíl nezaměstnaných osob poklesnout z 8,0 % na 7,7 %, když důvodem pozitivní sezónnosti je zahájení sezónních prací.

Maloobchodní tržby by se měly v březnu zvýšit o 1,6 % m/m (SA, WDA). Vyšší dynamice budou bránit pouze prodeje aut, které by měly poklesnout o 1,8 %. Naopak ostatní maloobchodní tržby by se měly zvýšit o slušné 3,0 % (z větší části se ovšem jedná pouze o korekci vývoje ze začátku roku, když rozpočty domácností byly zasaženy pokračující fiskální konsolidací a také rostoucí mírou nezaměstnanosti). Meziročně by pak celkové neočištěné tržby měly klesnout o 3,0 % (respektive o 0,9 % y/y SA, WDA).

Spotřebitelská inflace v minulém roce dosáhla v průměru vysokých 3,3 % y/y, nicméně od listopadu jsme svědky relativně rychlé decelerace. Již v březnu 2013 se inflace nacházela na pouhých 1,7 % y/y a další pokles lze očekávat i v nadcházejících měsících. V dubnu by se měly spotřebitelské ceny snížit o 0,1 % meziměsíčně. Důvodem jsou nižší ceny pohonných hmot (-1,5 %) i ceny potravin (-0,3 %), na což ukazují šetření cen statistickým úřadem i vývoj cen v Sasku. Mírně vyšší by měly být regulované ceny (+0,1 %) a pozitivní příspěvek do růstu spotřebitelských cen očekáváme i od daňových změn (+0,02 pb kvůli změně spotřební daně na cigarety). Ostatní ceny zboží a služeb by měly stagnovat, po sezónním očištění by však měly být nižší o 0,17 % m/m (pokles cen telefonních služeb). Meziročně by se korigovaná inflace měla stále nacházet v červených číslech, pokles by měl zrychlit z -0,4 % v březnu na -0,6 %. Celková meziroční inflace by pak měla decelerovat z 1,7 % v březnu na 1,6 % v dubnu.

Ceny průmyslových výrobců by měly být v dubnu nižší o 0,1 % m/m. Důvodem je pokles cen ropy v korunovém vyjádření, které by měly tlačit dolů zejména ceny rafinovaných ropných výrobků. Opačným směrem by měla působit zejména slabší koruna. Meziroční dynamika produkčních cen by měla v dubnu zpomalit z 1,0 % v březnu na 0,9 % v dubnu.

Naše odhady ukazují, že HDP patrně pokleslo i v prvním čtvrtletí letošního roku o 0,2 % mezikvartálně, což by byl stejný výsledek jako v předchozím čtvrtletí. Poklesy očekáváme u vládní spotřeby a u fixních investic, spotřeba domácností by měla stagnovat. Neutrální příspěvek pak vidíme i od čistého exportu. Z nabídkového pohledu by měla přidaná hodnota růst v průmyslu a v zemědělství, naopak služby a stavebnictví by měly přispívat negativně.

Komerční banka  |  2.5.2013


PředchozíDalší