Průmyslová výroba a stavebnictví (duben 2013)
Dubnová statistika průmyslové výroby byla pozitivně ovlivněna jedním pracovním dnem navíc oproti stejnému loňskému měsíci. Pokud údaje očistíme o tento vliv, odvětví kleslo o 3,4 % y/y, ve srovnání s březnem pak bylo nižší o 0,7 % (sa). Je tedy předčasné hovořit o tom, že se situace v průmyslu začíná radikálněji zlepšovat. K meziročnímu růstu průmyslové produkce nejvíce přispěla výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, elektrických či strojních zařízení. Z údajů je patrné, že po březnovém výrazně záporném příspěvku výroby motorových vozidel v dubnu toto odvětví přispělo pozitivně. Největší negativní vliv měla na celkový průmysl výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu. Na druhou stranu dílčí statistiky z průmyslu vyzněly o něco optimističtěji. Tržby z průmyslové činnosti v dubnu meziročně vzrostly o 3,5 %, a to díky těm z přímého vývozu průmyslových podniků, které zaznamenaly vzestup o 8,9 %. Tuzemské tržby naopak klesly o 1,9 %. Vývoj nových zakázek navázal na relativně slušné údaje z března a v dubnu se již objednávky dokonce meziročně zvýšily o 5,8 %. Zakázky ze zahraničí byly vyšší o 8,8 %, z tuzemska zaznamenaly nepatrný vzestup o 0,5 %. Náznaky zlepšení v průmyslu se tak pozvolna objevují. Nicméně obecně horší situace v průmyslu se projevuje na klesající zaměstnanosti. V dubnu byla zaměstnanost v tomto sektoru meziročně o 1,3 % nižší. Pokud jde o mzdový vývoj, průměrná nominální měsíční mzda byla vyšší o 3,8 % a dosáhla 26 902 Kč. Vzhledem k dílčím údajům se výhled pro nadcházející měsíce zdá být o něco příznivější, přesto je však na místě velká opatrnost. Z českého pohledu je varující zejména klesající trend registrací aut v Německu i v EMU jako celku. Na druhou stranu dubnové objednávky ukázaly na největší příspěvek právě z odvětví výroby motorových vozidel, když vzrostly o 7,6 %. Včerejší německé objednávky za celý průmysl ale tento obrázek příliš nepodporují, když zklamaly výraznějším propadem. Ukazuje se, že jednotlivé statistiky přinášejí smíšené signály, a je zapotřebí vyčkat na další údaje, zda podpoří zlepšující se trendy v českém průmyslu. Nicméně do karet by mu měla hrát slabší koruna vůči euru. V celoročním vyjádření nadále očekáváme pokles průmyslové výroby, a to o 1,2 %. Stavebnictví v dubnu meziměsíčně vzrostlo o 2,7 % (sa), čímž částečně kompenzovalo svůj hluboký pokles v březnu. V meziročním srovnání se výroba propadla o 11,4 %, po očištění o počet pracovních dní to bylo dokonce o 12,9 %. Situace ve stavebnictví nadále zůstává nepříznivá, o čemž svědčí i snižující se počet zaměstnaných (-8,2 % y/y) či nižší počet stavebních povolení (-14,8 % y/y). Meziroční nárůst orientační hodnoty staveb byl ovlivněn především povolením velkých staveb dopravní infrastruktury. Bohužel ani letošní rok by neměl stavebníkům přinést lepší výsledky. Očekáváme, že stavebnictví pátým rokem v řadě poklesne, a to o 1,7 % po loňských -7,7 %. V roce 2014 bychom pak měli zaznamenat již vzestup o 4,8 %. U infrastrukturních projektů bude klíčové další směřování vládní politiky, rezidenční výstavbu by pak v roce 2014 měla podpořit zlepšující se výkonnost domácí ekonomiky. Miroslav Frayer Economic & Strategy Research Investment Banking Komercni banka, a. s.
|
7.6.2013
PředchozíDalší
| | |