Bramborový efekt zrychlil inflaci

Meziroční růst spotřebitelských cen v červnu překvapivě zrychlil na 1,6 % y/y a výrazně tak překonal očekávání trhu. Meziměsíční inflace dosáhla 0,4 %, když se pro nás hlavní překvapení koncentrovalo do podstatně vyššího růstu cen potravin. Oproti našim očekáváním se oproti květnu více zvedly ceny i ve skupině pohonných hmot a méně se snížily korigované ceny.

Ceny potravin v červnu vzrostly o výrazných 2,8 % m/m (respektive o 2,6 % po sezónním očištění), což byl jejich nejrychlejší růst od listopadu 2007. Důvodem byly především vyšší ceny brambor (+85,8 %) dané přechodem nabídky na rané brambory (tzv. bramborový efekt). Jedná se nicméně o jednorázový efekt, který by v dalších měsících už neměl být patrný; o dalším vývoji cen potravin rozhodne až nová úroda. Ceny pohonných hmot byly v červnu vyšší o 1,4 %. Regulované ceny v červnu v souladu s naším odhadem stagnovaly po jejich květnovém poklesu daném redukcí cen plynu. Ceny ostatního zboží a služeb (tzv. korigované ceny) poklesly o 0,14 % (respektive o 0,04 % po sezónním očištění) i díky pokračujícímu zlevňování telefonických a telefaxových služeb (v červnu o 2,6 % m/m). Meziroční pokles korigovaných cen se prohloubil na 0,62 % po květnových 0,51% a stále svědčí o negativních poptávkových tlacích do inflace (pokles korigovaných cen byl nejhlubší za poslední tři a půl roku). Na tom by nic neměla změnit ani nižší červnová míra nezaměstnanosti, které bylo dosaženo především díky pozitivní sezónnosti – tlaky z trhu práce zatím v české ekonomice stále nejsou patrné.

Meziroční růst cen ve výši 1,6 % překonal o 0,2 pb prognózu ČNB, když ještě v květnu byla odchylka skutečné inflace a očekávání centrální banky -0,3 pb. Na druhou stranu ale zůstává inflace pod cílem ČNB, data pro HDP za Q1 13 byla na konci června opět revidována směrem dolů a kurz koruny proti euru je v porovnání s prognózou ČNB „jen lehce slabší,“ jak uvádí zápis z posledního zasedání bankovní rady. Stále tedy předpokládáme, že se budou centrální bankéři snažit slovně ovlivňovat kurz koruny, aby setrval kolem současných slabších úrovní. Přímé intervence na devizovém trhu však můžeme očekávat jen v případě hrozby deflace. Inflační očekávání však prozatím na hrozbu negativní deflační spirály neukazují.

Dle ČSÚ meziměsíční růst spotřebitelských cen ovlivnilo především výrazné zvýšení cen brambor o 85,8 % vlivem přechodu nabídky trhu z pozdních na rané brambory. Ceny drůbeže vzrostly o 1,9 %, mléka o 3,4 %, jogurtů o 2,8 %, másla o 1,8 %, ovoce o 1,1 %, čokolády a čokoládových výrobků o 3,2 %. V oddíle rekreace a kultura byly vyšší sezónní ceny dovolených s komplexními službami o 4,6 %. V dopravě se zvýšily ceny pohonných hmot o 1,4 %. Na snižování celkové úrovně spotřebitelských cen působil především pokles cen telefonických a telefaxových služeb o 2,6 % v oddíle pošty a telekomunikace. Z potravin klesly zejména ceny plodové zeleniny o 16,8 %, vajec o 5,6 %, chleba o 1,1 %, mouky o 1,8 %, rostlinných a ostatních tuků o 1,1 %. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 0,7 % a ceny služeb se nezměnily.

Poptávková inflace v české ekonomice neexistuje a inflační tlaky nepramení ani z trhu práce. Hlavním proinflačním faktorem se stal vývoj koruny a v červnu i mimořádný růst cen potravin. I tak by se ovšem celková meziroční inflace měla držet pod inflačním cílem ČNB. Letos ji čekáme na průměrných 1,5 %, v roce 2014 pak ještě o jednu desetinu nižší.

Marek Dřímal
Economic & Strategy Research
Investment Banking
Komercni banka, a. s.

Komerční banka  |  9.7.2013


PředchozíDalší