Ekonomická prognóza České bankovní asociace

Propad ekonomiky v prvním čtvrtletí vynutil výraznější zhoršení prognózy
pro rok 2013.

» Dosažení odhadované hodnoty – poklesu o 0,8 % – je podmíněno rychlým mezikvartálním růstem po zbytek roku, struktura poklesu v 1. čtvrtletí tento vývoj nevylučuje.
» Prognóza opět mění výhled růstu eurozóny v tomto roce směrem dolů, nicméně vývoj v Německu, v našem hlavním exportním partnerovi, by měl být podstatně příznivější.
» V roce 2014 by měl pokračovat růst ekonomiky nastartovaný v průběhu letošního roku, pomoci by mu mělo zlepšení vnějších podmínek.
» V souhrnu jsou kvantifikovatelná rizika prognózy vyrovnaná, předpoklad výrazné korekce letošního propadu z počátku roku vytváří spíše záporné riziko pro celý rok 2013, v roce 2014 by tomu při naplnění vnějších předpokladů mohlo být opačně.

Vliv počátku roku 2013

Z pohledu prognózy pro tento rok přinesly údaje za 1. čtvrtletí výrazně negativní informaci. Po několika revizích se meziroční propad HDP za první kvartál dostal ke 2,4 %, což je jeden z nejhorších výsledků v EU a podstatně horší výsledek než v okolních zemích. Korekce tohoto výsledku, který vstupuje do prognózy celoročního vývoje, vyžaduje výrazné zrychlení mezičtvrtletního růstu ve zbytku roku. Tento vývoj není vyloučen, neboť k hloubce propadu významně přispěl pokles zásob, který by měl být v dalším čtvrtletí korigován. Také spotřeba domácností se vyvíjela o něco lépe, než se očekávalo.

rok 2013

Prognózovaný mezičtvrtletní růst ekonomiky po zbytek roku stojí jak na předpokladu korekce vývoje prvního čtvrtletí, tak i na snížení propadu soukromé spotřeby (na -0,5 %). Pozitivní roli by mohly sehrát i vývozy. Jakkoli je vývoj v eurozóně korigován výrazně dolů, tato korekce je důsledkem snížení růstu v zemích mimo jádro eurozóny. A vývoj v jádru – především v Německu – by měl být podstatně lepší. Kladnou úlohu může sehrát nižší vývoj inflace, než byl dříve očekáván, což by mohlo zlepšit reálné příjmy domácností (byť za celý rok očekáváme jejich mírný pokles).

Tento vývoj je důsledkem změn na některých trzích (např. telekomunikací či plynu). Mírné zvýšení míry nezaměstnanosti bude na druhé straně bránit výraznějšímu oživení spotřeby domácností
i přes zaznamenané zlepšení spotřebitelského sentimentu. Investice opět přispějí k poklesu ekonomiky a čistý export tak bude hlavním faktorem působícím ve prospěch jejího růstu. Nejasný je vývoj v oblasti fiskální politiky. Samotné cílení deficitu ke 3 % HDP by mělo znamenat faktické uvolnění fiskální politiky (vyšší schodek při nižším poklesu ekonomiky).

Dosavadní vývoj naznačuje, že rozpočet směřuje k ještě lepším hodnotám – meziroční snížení schodku bylo v červnu o 40 miliard Kč. Souhrnná data ukazují, že tento vývoj je důsledkem de facto nominální stagnace výdajů a růstu příjmů o téměř 10 %. Způsob reakce na tento vývoj (uvolnění výdajů nebo snížení deficitu) bude pro vývoj ekonomiky podstatný. Další nejistotu do vývoje veřejných rozpočtů vnáší pokračující problém s čerpáním EU fondů, respektive jejich proplácením z EU. Směnný kurz se bude i nadále pohybovat okolo dnešních hodnot (prognózovaný průměrný kurz činí 25,70 Kč za euro), sledované úrokové sazby se v prognóze nemění. Mírně se zrychlilo tempo růstu bankovních úvěrů (o 3,3 %), což souvisí s vývojem pozorovaným od počátku roku.

Výhled na rok 2014

Pohled na rok 2014 vychází z předpokladu obratu ekonomiky po propadu v 1. čtvrtletí 2013 a postupného oživení nastartovaného v roce 2013. Pro rok 2014 očekáváme růst reálného HDP o 1,7 % (oproti 1,8 % v minulé prognóze).

Příznivě na ekonomiku bude působit zlepšení situace v Evropě či anticipovaná uvolněná fiskální politika (opět mířící ke schodkům kolem 3 % HDP). Očekáváme de facto stagnaci inflace pod cílem centrální banky. Předpokládáme, že politika centrální banky bude směrovaná k udržení poměrně slabého kurzu koruny k euru (mírné posílení proti letošnímu roku), což by mohlo usnadnit udržování velmi nízkých úrokových sazeb v ČR i navzdory růstu úroků na některých zahraničních trzích.

Klíčová data / 2013 / 2014

Růst reálného HDP (%) / -0,8 / 1,7
Podíl nezaměstnaných osob (MPSV): průměr (%) / 7,8 / 7,6
Míra inflace: CPI (%) průměr / 1,5 / 1,6
Vládní deficit (% HDP) / -2,9 / -2,9
Vládní dluh (% HDP) / 48,3 / 49,5
Růst soukromé spotřeby (%) reálně / -0,5 / 1,1
Růst vládní spotřeby (%) reálně / 0,5 / 0,5
Růst investic (%) reálně / -2,1 / 1,8
Růst reálného HDP v eurozóně (%) / -0,7 / 1,0
Směnný kurz CZK/EUR: průměr / 25,7 / 25,0
Cena ropy (USD za barel): BRENT průměr / 105 / 108
Základní sazba ČNB 2T REPO (%): průměr / 0,05 / 0,05
Základní sazba ECB (%): průměr / 0,57 / 0,50
3M-PRIBOR (%): průměr / 0,47 / 0,49
Růst bankovních úvěrů klientských (%) / 3,3 / 4,8
Růst bankovních úvěrů domácnostem (%) / 3,8 / 5,5
Růst bankovních úvěrů (nefinančním) podnikům (%) / 2,5 / 5,1
Růst bankovních vkladů klientských celkem (%) / 2,8 / 3,2

Jako hlavní rizika prognózy identifikujeme především:

Zásadní nejistotu do dalšího vývoje naší země vnáší politické události, které z pohledu roku 2014 neslibují snížení již tak značné nejistoty ohledně ekonomického kurzu vlády. Fiskální politika je nejistá nejen s ohledem na minulý vývoj (redukce deficitů byla větší než bylo plánováno), ale i z pohledu samotného sestavení rozpočtu. Fungování provizoria by dle dnešního vývoje znamenalo významnou výdajovou restrikci (vzhledem k zatím nízkému letošnímu růstu výdajů). Rizika prognózy pro rok 2013 jsou mírně vychýlená směrem dolů především v důsledku vývoje v prvním čtvrtletí. Z širšího pohledu (i přes uklidnění situace v Evropě) zde existuje značná nejistota. Z politického hlediska poroste význam blížících se voleb v Německu, což může mít vliv na akceschopnost EU.

Z dalších rizik, která směřují do roku 2014, považujeme za podstatná následující:

» Rozpočtovou nejistotu v ČR, posílenou stále slabou schopností čerpat evropské fondy (což může mít na rozpočet podstatný vliv).
» Politickou nestabilitu, jejíž délka v důsledku posledního vývoje bude zřejmě značná, a tím významněji se projeví na ekonomickém vývoji i fiskální politice.
» Zvyšuje se možnost naplnění scénáře zlepšení vývoje evropské ekonomiky v kombinaci s dodržením fiskálního cíle pro rok 2013 i 2014, což by konstituovalo poměrně uvolněnou rozpočtovou politiku.

Česká bankovní asociace  |  11.7.2013


PředchozíDalší