Makroekonomická prognóza Komerční banky. Recese je za námi.

Makroekonomický obrázek první poloviny roku byl velmi nepříznivý. Zklamáním byl zejména vývoj v průběhu prvního čtvrtletí, kdy se loňská recese ještě prohloubila. Dílčí výsledky za druhé čtvrtletí naznačují určitou stabilizaci. Česká ekonomika si tak alespoň z pohledu reálného HDP zřejmě sáhla na své dno. Tuzemská ekonomika doplácí kvůli vysokému podílu průmyslu na recesi v eurozóně i slabou tuzemskou poptávku. Klesající inflace utvrzuje centrální banku v její politice extrémně nízkých úrokových sazeb.

Nejdelší recese v historii pokračovala i na počátku letošního roku, kdy česká ekonomika spadla na své lokální dno. Za celý loňský rok se reálný HDP snížil o 1,2 %, v prvním čtvrtletí letošního roku se meziroční pokles prohloubil na -2,4 %. Za samotné první čtvrtletí si ekonomika mezičtvrtletně pohoršila o 1,3 %. Přidaná hodnota klesla kromě průmyslu ve všech sektorech ekonomiky. Nutno ovšem podotknout, že k výrazně horšímu výsledku přispěly některé jednorázové faktory v podobě extrémně nepříznivého březnového počasí či předzásobení tabákovými výrobky v souvislosti se zvýšením jejich zdanění od počátku letošního roku. Dočasný charakter uvedených faktorů tak vylepšuje vyhlídky pro další čtvrtletí letošního roku. Nadějí na ukončení dlouhotrvající recese byla i poptávková strana HDP za první čtvrtletí. Oproti závěrečnému čtvrtletí loňského roku byl totiž zaznamenán růst ve spotřebě domácností i vlády, nepatrně vyšší byla i investiční aktivita, pozitivní příspěvek zaznamenaly čisté exporty. Za poklesem ekonomického výkonu tudíž stály pouze zásoby, které by tak ve zbytku roku měly naopak působit pozitivně. Od druhého čtvrtletí předpokládáme mírné meziroční přírůstky reálného HDP. Zdaleka to však nebude stačit na vykompenzování propadu ze začátku roku. Za celý letošní rok předpokládáme pokles reálného HDP v průměru o 0,8 %. Příští rok již ekonomika vykáže růst, podle aktuální prognózy o 1,8 %.

Recese v eurozóně se podepisuje na snižování dynamiky zahraničního obchodu. Propad německé ekonomiky v závěrečném čtvrtletí loňského roku a v letošním prvním čtvrtletí pokračující recese v eurozóně se odrazily ve slabší poptávce po českých exportech, které meziročně klesají. Kvůli slabé domácí poptávce zaznamenávají obdobný vývoj i dovozy. I když bude druhá polovina roku ve znamení stabilizace situace, celkové exporty si letos polepší oproti loňskému roku minimálně. Dovozy pak budou dokonce mírně nižší. To bude ve výsledku znamenat další zlepšení bilance zahraničního obchodu na nové rekordní maximum. V reálném vyjádření bude letos příspěvek čistých exportů k HDP minimální. Slabá zahraniční poptávka se samozřejmě projevuje na výsledcích českého průmyslu, kde hraje prim automobilový sektor, který čelí znatelnému snížení poptávky.

Za nejdelší recesí v historii české ekonomiky stojí zejména propad domácí poptávky, letos by se však již měla situace stabilizovat. V průběhu letošního prvního pololetí jsme již svědky zvyšující se spotřebitelské důvěry, která se odrazila od loňského květnového dna. K tomu bezesporu přispívá fakt, že po několika letech bude ukončena série úsporných opatření ve veřejných financích a ve srovnání s loňským rokem se výrazným způsobem snížila inflace s pozitivním dopadem do reálných příjmů domácností. To se již začíná odrážet ve statistice maloobchodních tržeb. Zatímco v prvním čtvrtletí byly ještě meziročně o 3 % níže, v dubnu a květnu jsme již zaznamenali mírné meziroční zlepšení.

Situace na trhu práce se dostává do fáze stabilizace. Recese se projevovala ve zhoršování situace na trhu práce a vzestupu podílu nezaměstnaných, který v letošním únoru dosáhl historického maxima 8,1 %. Jarní měsíce jsou tradičně ve znamení zvýšené nabídky pracovních míst sezónního charakteru, což vedlo ke snížení podílu nezaměstnaných k červnovým 7,3 %. Samotné druhé čtvrtletí již přináší po sezónním očištění první známky stabilizace.

Inflace rychle klesá. Zatímco loňská průměrná inflace činila vysokých 3,3 %, v polovině roku dosahoval meziroční růst spotřebitelských cen pouhých 1,6 %. Výraznou deceleraci letos zaznamenaly pohonné hmoty a regulované položky, nižší však byla díky poklesu telefonních služeb i korigovaná inflace. Dezinflační trend by měl pokračovat i ve druhé polovině roku. Letošní průměrnou inflaci odhadujeme na 1,5 %. Příští rok inflace dále zpomalí na 1,4 %. Kumulace spíše protiinflačních faktorů znamená, že centrální banka drží a bude i nadále držet svou měnověpolitickou sazbu na technické nule (0,05 %).

Měnověpolitickým nástrojem se v prostředí nulových úrokových sazeb stala koruna a tuto roli bude hrát i nadále. Česká koruna již tři kvartály v řadě proti euru oslabuje. To lze dát do souvislosti s aktivitou centrálních bankéřů. Již v září loňského roku guvernér M. Singer uvedl, že ve světle extrémně nízkých úrokových sazeb a potřeby dalšího uvolnění měnové politiky se nástrojem centrální banky stane měnový kurz. Po listopadovém snížení klíčové sazby ČNB na „technickou nulu“ (0,05 %) jsme skutečně svědky snah centrálních bankéřů pomocí verbálních intervencí korunu oslabit. A v tomto směru je zatím centrální banka úspěšná. Očekáváme, že centrální bankéři se budou i ve druhé polovině roku snažit držet korunu podhodnocenou. To by se postupně mělo projevit i v podpoře exportů a následně reálné aktivity v celé ekonomice.

Hlavní rizika makroekonomické prognózy přicházejí z domova i ze zahraničí. Mezi domácí rizikové faktory patří zejména nestabilní politické a podnikatelské prostředí negativně ovlivňující očekávání domácností i firem s potenciálně výraznějším dopadem do dalšího oslabení domácí poptávky. Hlavním externím rizikem prognózy zůstává možnost hlubší a delší než v současné době předpokládané recese v eurozóně.

Komerční banka  |  29.7.2013


PředchozíDalší