Česku zbývá ve fondech EU přes 100 miliard korun

>>>
Z evropských fondů má Česká republika zazávazkováno téměř 86 procent prostředků.
Úspěšným žadatelům již proplatila 55 procent z alokovaného rozpočtu.
Vázne však proplácení ze strany EU – zatím bylo certifikováno jen necelých 33 procent výdajů.
>>>

Z celkového rozpočtu ve výši 798,6 miliard korun určeného pro Českou republiku ze strukturálních fondů Evropské unie pro programové období 2007 až 2013 měla v polovině letošního roku Česká republika uzavřené kontrakty na projekty v hodnotě 683,2 miliardy korun. Tedy na 86 procent alokovaných prostředků. Do konce roku tak Česku zbývalo nasmlouvat projekty za 115,4 miliardy korun. Žadatelům o dotace byly dosud proplaceny 440,5 miliardy korun, tzn. 55 procent alokované částky. Alarmující je nízký podíl certifikovaných výdajů předložených EK. Těch je zatím jen 260,3 miliardy korun – tedy přesně třetina alokované částky. Údaje přinesla nejaktuálnější analýza KPMG Česká republika nazvaná Česká republika a fondy Evropské unie: Stav čerpání prostředků v období 2007–2013.

S 86procentním podílem již kontrahovaných prostředků je Česká republika na průměru desítky zemí střední a východní Evropy, které mají v programovém období 2007–2013 přístup k financím strukturálních fondů a Fondu soudržnosti EU. Její 55procentní podíl již proplacených dotací žadatelům je dokonce nad tímto průměrem. Naproti tomu situace České republiky s ohledem na objem certifikovaných výdajů předložených Evropské komisi už tak příznivá není.

„Česká republika dosud Evropské komisi předložila certifikované výdaje ve výši třetiny prostředků pro ni určených, což nás řadí do druhé poloviny zemí střední a východní Evropy před Bulharsko a Rumunsko,“ říká Jan Filkuka, Associate Manager, Management Consulting, KPMG Česká republika.

Dotační programy fungují na principu předfinancování ze státního rozpočtu a teprve následně jsou realizované projekty proplaceny z peněz Evropské komise. Česká republika opakovaně řeší nesrovnalosti v čerpání dotací a čelí podezřením z jejich zmanipulování. Otázkou tedy zůstává, zda budou kontrahované projekty Evropskou komisí proplaceny v plné výši, nebo zda dojde ke krácení. To by znamenalo, že by stát musel část nasmlouvaných projektů zaplatit ze svého.


Obezřetnost namístě

„I přesto, že ve fondech EU pro Českou republiku zbývá ještě přes 100 miliard korun, doporučoval bych obezřetnost. Ukvapené nasmlouvání diskutabilních projektů by nás v budoucnu mohlo mrzet,“ dodává Jan Filkuka.

Ani v jiných zemích není situace růžová

Ke konci roku 2012 měla Česká republika uzavřeny kontrakty na projekty ve výši 82 procent celkového disponibilního rozpočtu (tzv. zazávazkované prostředky). To ji řadilo těsně za Polsko na šesté místo mezi deseti srovnávanými zeměmi střední a východní Evropy. Žadatelům o dotace v ČR bylo proplaceno 52 procent alokované částky. V tomto parametru jsme zaujali čtvrté místo před Slovinskem a mírně překročili průměr deseti zemí střední a východní Evropy. Nejlepší situace v rámci posuzovaných zemí je v Estonsku a Lotyšsku, kde měli shodně 91 procent zazávazkovaných prostředků a 59 procent proplacených. Nejhorší byla situace naopak v Rumunsku. Ani naši východní sousedé, Slováci, si nevedou příliš dobře. Se 73 procenty zazávazkovaných prostředků a 41 procenty prostředků proplacených jsou na osmém, respektive sedmém místě.

Čerpání a proplácení se liší dle oblastí

Na konci roku 2012 bylo v České republice zazávazkováno více než 80 procent prostředků alokovaných na rozvoj infrastruktury, lidských zdrojů a výzkumu, vývoje a ICT. Zaostávala pouze oblast technické pomoci. Příjemcům pak byla proplacena více než polovina prostředků určených na infrastrukturu a lidské zdroje. V oblastech výzkumu, vývoje a ICT a technické pomoci naopak výše proplacených prostředků nedosáhla ani 40 procent celkových alokovaných zdrojů.

V dalším období bychom se měli zaměřit na zvyšování konkurenceschopnosti

V současném rozpočtovém období byl značný objem prostředků fondů EU směrován na budování infrastruktury. Ať už se jednalo o komunikace, železnice, letiště, čistírny odpadních vod, rekonstrukce nemocničních budov nebo rozvoj cyklostezek, všechny tyto investice měly za cíl posunout kvalitu života v zemích střední a východní Evropy k západním standardům a zároveň umožnit těmto zemím, aby se staly součástí většího trhu.

Pro nadcházející rozpočtové období, ve kterém bude Česká republika opět čerpat evropské dotace, by mělo být cílem zejména posílení konkurenceschopnosti zemí střední a východní Evropy. Mělo by se více investovat do lidí, technologií a výzkumu včetně posilování a rozvíjení kompetencí mladší generace.

O průzkumu:

Informace vycházejí z aktuální analýzy KPMG Česká republika nazvané Česká republika a fondy Evropské unie: Stav čerpání prostředků v období 2007–2013.

KPMG  |  12.9.2013


PředchozíDalší