Na zářijovém zasedání by se bankovní rada do devizových intervencí pouštět neměla

Na svém srpnovém zasedání ponechala Česká národní banka klíčovou úrokovou sazbu na „technické nule“. Zajímavější byla následující tisková konference. Bankovní rada rozhodla prozatím nezačít s přímými devizovými intervencemi, což bylo v souladu s naším očekáváním. Nicméně podle slov guvernéra M. Singera jejich pravděpodobnost od předchozího zasedání na konci června vzrostla. Někteří členové bankovní rady, kteří sice hlasovali proti, svůj názor posunuli mírně směrem pro tento krok. Hlasování o devizových intervencích proběhlo na srpnovém zasedání poprvé. Během posledních dvou měsíců se dle našeho názoru nic důležitého nezměnilo. Data z domácí ekonomiky jsou smíšená, situace v zahraničí se zlepšila a česká koruna je na druhou stranu trochu silnější, než s čím ČNB ve své předpovědi počítá.

Klíčová data z české ekonomiky, která byla od posledního zasedání ČNB (1. srpna) zveřejněna, byla spíše smíšená. Domácí ekonomika si v Q2 polepšila o 0,6 % mezikvartálně, což bylo o 0,4 pb více, než prognózovala centrální banka. Největší pozitivní překvapení se koncentrovalo do čistých exportů, zatímco spotřeba domácností byla v souladu s pohledem ČNB. Inflace se v letních měsících nacházela 0,3 pb pod očekáváním banky a tato odchylka byla způsobena hlavně regulovanými cenami. Ale i v ostatních složkách (kromě pohonných hmot) nastalo malé překvapení směrem dolů. Směnný kurz CZK/EUR byl doposud v Q3 v průměru na úrovni 25,75, což je jen mírně pod prognózou ČNB (25,80 CZK/EUR). Dle našeho názoru by byla bankovní rada spokojena se slabší prognózou, jelikož jejich srpnová předpověď naznačuje nutnost většího uvolnění měnové politiky. Podle nás bankovní radě mohla vychovat koruna ve zbytku letošního roku v pásmu 26,00-26,50 CZK/EUR. neměli bychom ani zapomenout na vývoj v zahraničí, kde se situace během posledních dvou měsíců nevyvíjela vůbec špatně. Pokus se i díky tomu bude dařit domácímu hospodářství, pravděpodobnost přímých devizových intervencí by klesla.

Během poslední doby jsme se z centrální banky dočkali také několika komentářů. Kamil Janáček se postavil proti prodejům české koruny v případě absence hrozby deflace. Další jestřábí člen bankovní rady, Eva Zamrazilová, se k tomuto kroku staví podobně. Na druhou stranu nejvíce holubičí člen bankovní rady, guvernér Miroslav Singer, prohlásil, že devizové intervence jsou téměř jediným použitelným řešením, jak uvolnit měnovou politiku. Stále si myslí, že bude zapotřebí dále uvolnit měnovou politiku. Celkově ovšem komentáře nepřinesly žádná překvapení a nemáme tak důvod změnit náš názor.

Česká centrální banka již delší dobu udržuje velmi uvolněnou měnovou politiku, což je v souladu s vývojem v české ekonomice. Příliš se toho za posledních několik měsíců nezměnilo. Centrální banka drží svoje sazby od listopadu loňského roku na „technické nule“. Mezi další kroky k uvolněnější měnové politice určitě patří i to, že (1) centrální banka deklarovala, že na těchto nízkých úrovních bude sazby držet v delším horizontu, dokud se neobjeví výraznější inflační tlaky, (2) zastavila odprodeje výnosů devizových rezerv a (3) zároveň začala verbálně intervenovat proti koruně. Stále si myslíme, že klíčovým faktorem pro přímý vstup centrální banky na trh, bude vyhodnocení rizik dlouhodobé deflace, tvorby deflačních očekávání a deflační spirála. V grafu si můžete povšimnout, že inflační očekávání klesají, což ovšem není vzhledem k decelerující inflaci nijak překvapivé. Důležitá je absence deflačních očekávání. Navíc reálná ekonomika se nachází na začátku oživení, situace v průmyslu se mírně zlepšuje a trh práce vykazuje znaky stabilizace. I přesto riziko přímých devizových intervencí se zvýšilo. Důvodem je hlavně to, že se tento nástroj začíná líbit více centrálním bankéřům.

Jiří Škop
Economic & Strategy Research
Investment Banking
Komercni banka, a. s.

Komerční banka  |  20.9.2013


PředchozíDalší