Podle studie Allianz o světovém bohatství jsme na 27. místě – oproti loňsku jsme si sice o jednu příčku pohoršili, ale mezi bývalými východními zeměmi stále držíme stříbro

Skupina Allianz dnes představuje již čtvrté vydání své globální studie o světovém bohatství, která detailně analyzuje úspory a dluhy domácností ve více než 50 zemích celého světa. Přestože Česká republika si v celosvětové tabulce za loňský rok o jednu pozici pohoršila a umístila na 27. příčce, stále patří mezi středně bohaté země a mezi postkomunistickými zeměmi drží za Slovinskem krásné druhé místo. Hodnota průměrného bohatství na českého obyvatele meziročně stoupla z 242 tisíc Kč na 260 tisíc Kč.

Na základě zjištění uvedených ve zprávě, v loňském roce vzrostla globální hrubá finanční aktiva domácností o 8,1 %. To je nejsilnější růst za posledních šest let. Jedním z hlavních faktorů, které byly hnací silou tohoto růstu, byl pozitivní vývoj na akciových trzích v loňském roce – například majetek v cenných papírech se zvětšil o 10,4 %. Díky tomu dosáhlo celkové globální finanční bohatství rekordní úrovně - 111 bilionů eur. Současně s tím zůstal v loňském roce dluh pod kontrolou - globální zadluženost, tedy závazky vyjádřené jako procento HDP, klesly o další procentní bod na 65,9 % ve srovnání s 71,6 % v roce 2009.

Dlouhodobá analýza Allianz potvrzuje roli východní Evropy jako nejrychleji rostoucího regionu ve světě. Od roku 2000 rostla hrubá finanční aktiva ve východní Evropě v průměru o 14,7 % ročně, i když od konce roku 2007 proces hromadění majetku v mnoha těchto zemích přeřadil o rychlostní stupeň níž, v některých případech i o dva. Další rozvíjející se regiony, jako například Asie (bez Japonska s 13,7 %) nebo Latinská Amerika (13,2 %), zůstávají pozadu. Nicméně průměrná hrubá finanční aktiva na hlavu ve výši 4480 euro (116.500 Kč) k závěru roku 2012 jsou ve východní Evropě stále nižší, než kdekoliv jinde v rozvíjejícím se světě. I tak toto průměrné číslo zahaluje skutečnost, že rozdíly v bohatství v rámci regionu jsou stále obrovské. Na jednu stranu jsou zde stále relativně chudé země jako Kazachstán nebo Ukrajina, kde se hrubá finanční aktiva na člověka stále pohybují pod 2000 euro (52.000 Kč), zatímco v regionu jsou také země jako například Česká republika a Slovinsko, kde se úrovně bohatství mnohem více blíží úrovním v západní Evropě.

Zatímco bohatým americkým a evropským regionům se podařilo mírně překonat předkrizovou úroveň až loni, úroveň bohatství ve východní Evropě na konci 2012 roku byla již 40 % nad vrcholem z roku 2007. "Celkově se východoevropští střadatelé s krizí dosud vypořádali velice dobře," uvedl Michael Heise, hlavní ekonom Allianz a dodal: "To je docela pozoruhodné. I přes úzkou ekonomickou provázanost s krizí zasaženou eurozónou, nabízí východní Evropa mnohem lepší růstový potenciál. Odepisovat možnost, že tento region ostatní dožene, by bylo předčasné.”

I přes pozoruhodné výsledky z posledních let má region stále co dohánět. Také jedna další skutečnost hraje v tomto ohledu roli: nárůst osobní zadluženosti za poslední roky dokonce překonával růst majetku. Za uplynulých dvanáct let východoevropské domácnosti navyšovaly své závazky průměrně o 25,4 % ročně. I přes zpomalení v roce 2007 neexistuje žádný jiný region, který by se tak rychlému růstu zadluženosti byť jen blížil. Není proto překvapením, že tato skutečnost stáhla dolů čistá finanční aktiva: S průměrným nárůstem „pouze“ o 11,0 % tak rostla východní Evropa pomaleji, než Latinská Amerika (11,6 %) a Asie (bez Japonska) (14,0 %). "I když osobní zadluženost stále dosahuje ve většině těchto zemí stále nízké úrovně, musíme mít hybnou sílu rostoucí zadluženosti stále na očích. Tyto země by neměly dělat stejné chyby jako západní Evropané a Američané - růst na dluh není nikdy udržitelný," uvedl Heise.

Vývoj aktiv v České republice loni dosáhl silných výsledků, konkrétně růstu hrubých finančních aktiv o 6,8 %. Dále růst závazků soukromých osob v roce 2012 dále zpomalil na 3,4 %. Následkem toho se čistá finanční aktiva zvýšila o 8,6 %. Tento nárůst se jasně nachází nad dlouhodobým průměrem (za roky 2001 až 2012), který činí 4,2 % ročně.

Ve skutečnosti je ale tento dlouhodobý růst jedním z nejnižších mezi zeměmi regionu, i když je Česká republika jednou z mála, které se od vypuknutí finanční krize dařilo stále růst. V celosvětovém porovnání se Česká republika umístila na velmi dobrém 27. místě na seznamu nejbohatších zemí s průměrnými čistými finančními aktivy na osobu ve výši 10 100 euro ke konci roku 2012 (viz tabulka), což ji řadí na druhé místo ve východní Evropě za Slovinsko.

Celé znění studie najdete na: www.allianzfoto.cz v sekci Allianz – studie – Bohatství světa

Pořadí zemí podle výše finančního bohatství na osobu za rok 2012 – TOP 20 + Česká republika

Pořadí Země EUR
1 Švýcarsko 141,895
2 USA 100,710
3 Japonsko 83,610
4 Belgie 73,520
5 Nizozemsko 68,760
6 Kanada 66,550
7 Singapur 66,400
8 Taiwan 65,080
9 Velká Británie 58,905
10 Austrálie 57,400
11 Švédsko 54,065
12 Dánsko 53,370
13 Izrael 49,390
14 Itálie 45,770
15 Francie 44,310
16 Rakousko 41,985
17 Německo 41,950
18 Irsko 29,980
19 Portugalsko 20,930
20 Jižní Korea 19,180
(…)
27 Česká republika 10,100

Pro srovnání - pořadí zemí podle výše finančního bohatství na osobu za rok 2011 - Top 20 + Česká republika

Pořadí Země EUR
1 Švýcarsko 138,062
2 Japonsko 93,087
3 USA 90,417
4 Belgie 68,491
5 Nizozemsko 61,315
6 Taiwan 60,893
7 Kanada 59,913
8 Singapur 58,215
9 Velká Británie 52,600
10 Izrael 51,562
11 Dánsko 49,220
12 Itálie 42,875
13 Francie 42,643
14 Švédsko 42,104
15 Rakousko 40,648
16 Německo 38,521
17 Austrálie 37,330
18 Irsko 25,461
19 Portugalsko 19,572
20 Finsko 19,105
(…)
26 Česká republika 9,408

Stejně jako v předchozích letech zpráva Allianz o světovém bohatství rozděluje majitele aktiv do tří tříd podle dosaženého bohatství. Do střední třídy spadají všechny osoby s majetkem mezi 4900 až 29 200 euro. Nižší třída zahrnuje osoby s čistými finančními aktivy pod úrovní 4900 euro, naopak vyšší třída platí pro osoby s čistým finančním majetkem přesahujícím hranici 29 200 euro. Zatímco v průběhu krize v rozvinutých ekonomikách se nižší třída rozrůstala, vývoj v chudších zemích byl povzbudivější: hlavním trendem v těchto zemích byl růst počtu příslušníků střední třídy podle bohatství. Jen v minulém roce se tato skupina rozrostla o téměř 140 milionů lidí, přičemž lví podíl na tomto nárůstu nese Čína. Tato skutečnost znamená, že v zemích zahrnutých do analýzy Allianz provedené v roce 2012, žilo celkem zhruba 860 milionů lidí se středním čistým finančním majetkem. Každopádně růst střední třídy na světě nebyl ohromující pouze vloni.

Za posledních dvanáct let dosáhly obzvlášť rozvíjející se trhy neuvěřitelného vývoje: od začátku tisíciletí se podíl populace řadící se mezi střední třídu podle majetku ve východní Evropě a Latinské Americe zdvojnásobil, zatímco v Asii (bez Japonska) dosáhl téměř desetinásobku. To znamená, že se tvář celosvětové střední třídy podle majetku značně změnila - v roce 2000 žilo téměř 60 % jejích příslušníků v Severní Americe nebo západní Evropě. Dnes je každý druhý příslušník z Asie a tento trend bude nejspíš pokračovat.

Allianz pojišťovna  |  24.9.2013


PředchozíDalší