66 procent lidí utratí za potraviny více než před rokem

Za potraviny v obchodech lidé utratí nejčastěji okolo 2 tisíc korun za měsíc na osobu, dvě třetiny lidí vydají za potraviny více než před rokem. 82 procent lidí nakupuje potraviny podle ceny, polovina obyvatel proto sleduje pravidelně slevové letáky prodejců. Pro devět lidí z deseti je přitom důležité, zda kupují kvalitní potraviny. Přesto jenom každý pátý čte informace o jejich složení. Polovina lidí je čte většinou, ale téměř každý třetí jim věnuje jen malou, či žádnou pozornost. Nejčastěji je lidé nečtou z toho důvodu, že je nezajímají. Každý třetí z těch, kteří informace téměř či vůbec nečtou, pak na často malá písmena nevidí a každý pátý by jim stejně nerozuměl. Podstatně více nás zajímají data spotřeby a minimální trvanlivosti. Těm věnuje malou pozornost jen 8 procent lidí. A co je podle Čechů kvalitní potravina? Pro dvě třetiny zdraví nezávadná, která neobsahuje žádné náhražky. S kvalitou svého stravování je přitom nespokojen téměř každý třetí člověk, stejně tak téměř každý třetí nevěnuje příliš či žádnou pozornost pravidelnému stravování. Údaje vyplývají z průzkumu, který pro společnost Cetelem realizovala agentura Stem/Mark*.

2 tisíce korun. Nejčastější měsíční útrata za potraviny

Zdražování potravin vnímá 97 procent obyvatel, 87 procentům přitom zdražování vysloveně vadí. 66 procent lidí utratí v současné době za potraviny v obchodech více než před rokem, nejčastěji o 200 až 500 korun na osobu. 30 procent lidí své výdaje na potraviny ani přes rostoucí ceny nezvyšuje. Údaje vyplývají z průzkumu, který pro společnost Cetelem realizovala agentura Stem/Mark*.

Měsíční výdaje za potraviny za osobu domácnosti vyčíslilo 39 procent respondentů na 1500 až 2500 korun. Dalších 23 procent utratí od 2500 do 3500 korun. Vyšší výdaje, tedy nad 3500 korun, uvedlo 12 procent dotázaných. Naopak do 1500 korun se vejde 27 procent lidí. Tyto útraty však nezahrnují jídlo v restauraci, obědy v restauraci v pracovní dny, fastfood apod.

„Zvyšující se výdaje za potraviny nemusí poukazovat jen na samotné zdražování, ale rovněž na to, že někteří lidé místo stravování se v restauracích či fastfoodech kupují potraviny v obchodech a dělají si častěji svačiny do práce, nebo si častěji vaří,“ komentuje Tomáš Siegler, ředitel marketingu Cetelem ČR, a.s.

Ačkoli většina lidí považuje své výdaje za potraviny za přiměřené (64 procent), zhruba každý čtvrtý až pátý (22 procent) si myslí, že jeho výdaje jsou vysoké. 11 procent obyvatel nakupuje potraviny výhradně podle ceny, většinou se podle ceny řídí dalších 71 procent lidí.

Obliba slevových letáků vzrůstá

Z průzkumu také vyplynulo, že zhruba polovina lidí (51 procent) pravidelně sleduje slevové letáky prodejců. 42 procent respondentů se do nich podívá občas a jen 7 procent letáky nezajímají. A téměř polovina z těch (46 procent), kteří letáky sledují pravidelně či nepravidelně, uvádí, že je v současné době sleduje více, než před rokem. Jen zhruba každý čtvrtý (24 procent) z těch, kteří se o letáky více či méně zajímají, si pro zboží do prodejny skutečně zajde. Téměř polovina (47 procent) tam jde většinou, 26 procent naopak pro zlevněné potraviny z letáků většinou nejde a 3 procenta do obchodu pro zboží z letáků nechodí vůbec.

Kromě ceny je pro Čechy důležitá i kvalita. Uvedlo to 90 procent respondentů. Zároveň přesně polovina dotázaných přiřadila kvalitě na pětibodové stupnici známku 1, tedy maximálně důležitá. V případě ceny tak učinilo jen 36 respondentů.

„Ačkoli je kvalita potravin pro lidi důležitá, z výsledku průzkumu vyplývá, že často se jedná jen o přání či představu. Většina lidí se řídí při nákupu zejména cenou a kvalitní potraviny si často nemohou dopřát. Na druhou stranu je ale také třeba říci, že pojem kvalita vnímají lidé rozdílně,“ říká Tomáš Siegler, ředitel marketingu Cetelem ČR, a.s.

Kvalitní potravina? Zdraví nezávadná a bez náhražek

Pro dvě třetiny lidí je kvalitní potravinou ta, která je zdraví nezávadná a neobsahuje náhražky (oboje shodně 67 procent). To může být do značné míry důvodem, proč 90 procent dotázaných považuje kvalitu za tak důležitou, ale zároveň se řídí cenou. Zdravotní nezávadnost automaticky očekávají. Podle téměř poloviny Čechů (46 procent) je kvalitní potravina zdraví prospěšná. To, že je kvalita spojená s tím, že se jedná o český výrobek, uvedlo 35 procent respondentů a 31 procent vnímá jako kvalitní tu potravinu, která je označena certifikovanou značkou, jako např. Klasa. Jen každý dvacátý (5 procent) si myslí, že kvalitní potravina musí být drahá, a pouhá 4 procenta spojují kvalitu s bioprodukcí.

Jakkoli je pro lidi důležitá kvalita potravin, informace o jejich složení čte pravidelně pouze 21 procent z nich. 51 procent je čte většinou a téměř každý třetí (28 procent) jim věnuje jen malou, či žádnou pozornost. Nejčastěji je lidé nečtou z toho důvodu, že je nezajímají (36 procent). Každý třetí z těch, kteří informace téměř či vůbec nečtou, pak na často malá písmena nevidí (30 procent) a každý pátý by jim stejně nerozuměl (21 procent).

Podstatně více nás zajímají data spotřeby a minimální trvanlivosti. Těm věnuje malou pozornost jen 8 procent lidí. 59 procent je čte pravidelně. Většinou je kontroluje 33 procent Čechů.

Příští měsíce: většina z nás bude hledat kompromis

S kvalitou svého stravování je spokojeno 13 procent z nás. 59 procent je spíše spokojeno, 26 procent spíše nespokojeno a 2 procenta jsou zcela nespokojena. Pravidelný stravovací režim dodržuje 7 procent lidí, 59 procent se stravuje pravidelně většinou. Naopak moc se ho nedaří dodržovat 30 procentům české populace a 5 procent, tedy každý dvacátý, nedodržuje pravidelný stravovací režim vůbec.

Zdraví prospěšná strava chutná každému čtvrtému (25 procent). 60 procent lidí ji považuje za spíše chutnou, naopak 15 procentům taková strava spíše nechutná. Za vysloveně chuťově nevyhovující ji označilo jen 0,4 procenta respondentů.

Co se týče nákupního chování, 7 procent lidí nakupuje pravidelně na farmářských trzích, 43 procent má s tímto nakupováním zkušenosti, ačkoli je pravidelně nevyhledává. 50 procent z nás na farmářských trzích vůbec nenakupuje.

O něco více navštěvujeme řeznictví. 33 procent lidí chodí k řezníkovi pro maso a uzeniny pravidelně, 50 procent nepravidelně a 17 procent nenakupuje u řezníka vůbec.

A na co se lidé zaměří v příštích měsících? Většina (57 procent) bude hledat kompromis mezi cenou a kvalitou, 29 procent bude preferovat spíše kvalitu a 15 procent se bude řídit spíše cenou.

*501 respondentů, září 2013

Cetelem  |  30.9.2013


PředchozíDalší