Přestihové indikátory ukazují na lepší zítřky, data z reálné ekonomiky by měla na ně navázat

V říjnu zveřejněná data by měla ukázat na meziměsíční růst průmyslu, exportů i maloobchodu. Míra nezaměstnanosti by měla potvrdit stabilizaci pozorovanou v posledních několika měsících. Meziroční spotřebitelská inflace by pak měla dále poklesnout, což je příjemná zpráva pro domácnosti.

Český průmysl si od začátku roku mírně polepšil o 0,7 % kumulativně (SA, WDA1).

Předstihové indikátory však zaznamenaly výraznější zlepšení a to samé platí i pro našeho hlavního obchodního partnera, Německo. Například důvěra v průmyslu ČSÚ dosáhla minima v listopadu loňského roku a od té doby si už polepšila o 8,1 bodu. Index PMI nabízí obdobný obrázek, když svého minima dosáhnul v loňském prosinci na 46 bodech a už v srpnu byl na 53,9 bodech, tedy v pásmu expanze. Zahraniční poptávka po automobilech představuje stále problém, protože registrace nových aut v eurozóně a v Německu se nacházejí blízko svých minim. Pozitivní zprávou ale je, že automobilový průmysl už má z pohledu poptávky nejspíše
to nejhorší za sebou, na což ukazuje i počet vyrobených aut v domácích automobilkách během srpna. Celkově by si průmysl měl polepšit v srpnu o slušných 1,3 % m/m (SA, WDA).

V meziročním srovnání by průmysl měl poklesnout o 1,3 % kvůli negativnímu efektu menšího počtu pracovních dní (+0,8 % y/y WDA).

Stavební výroba klesá nepřetržitě od roku 2009. Problémy stavebního sektoru jsou dlouhodobé a odráží nízkou výkonnost české ekonomiky – nižší investiční aktivitu podnikatelského sektoru a omezenou poptávku po nemovitostech ze strany domácností. Svoji roli nakonec sehrály i škrty ve veřejných výdajích na infrastrukturní projekty. Od začátku letošního roku do července stavební výroba dále poklesla o 6 % kumulativně, nicméně začátek roku byl negativně ovlivněn předfakturacemi (pokles v lednu přes 11 %). Po očištění o předfakturace je vidět, že stavebnictví letos již nepadá, dokonce i roste. Nakonec v samotném červenci si stavebníci slušně polepšili, což mohla z části způsobit i popovodňová obnova. Ta by měla být příznivým faktorem i v dalších měsících. Za srpen by stavebnictví mělo dle naších odhadů meziměsíčně stagnovat (SA,
WDA). V meziročním srovnání by stavebnictví mělo poklesnout o 3,7 % y/y (-1,9 % SA, WDA).

Bilance zahraničního obchodu dosahuje během letošního roku dobrých výsledků s průměrným přebytkem 29,2 mld. CZK měsíčně (SA). V srpnu očekáváme zlepšení o 3,2 mld. CZK na 35 mld. Bilance komodit by prakticky neměla zaznamenat žádné změny, zlepšení by tak mělo nastat v bilanci o komodity očištěné. Celková obchodní bilance bez sezónního očištění by měla vykázat v srpnu přebytek 26 mld. CZK, což je meziroční zlepšení o 9,7 mld.

Nominální exporty by měly meziročně poklesnout o 0,6 % a importy o 5,0 %. V meziměsíčním srovnání by se však exporty měly zvýšit o 2,4 % (SA, WDA).

Běžný účet platební bilance by měl v srpnu skončit v deficitu 10,0 mld. CZK, což by představovalo meziroční zlepšení o 16,5 mld. CZK. Největší negativní příspěvek čekáme od bilance výnosů (-25,8 mld. CZK). Na druhou stranu bilance se zbožím by měla vykázat přebytek 11,1 mld. CZK, relativně slušný přebytek lze očekávat i od bilance služeb. Všechny složky by si měly meziročně polepšit.

Výhled na trh práce začíná být více optimistický, konkrétně se to týká především míry nezaměstnanosti. Ta se na sezónně očištěné bázi začala zvyšovat v dubnu loňského roku ze 6,6 % na letošních květnových 7,7 % (metodika MPSV). Poté se míra nezaměstnanosti de facto stabilizovala okolo úrovně 7,8 %. Podle posledního konjunkturálního průzkumu nemají manažeři v průmyslu v následujících třech měsících v úmyslu propouštět. Manažeři ve stavebnictví dokonce v blízké budoucnosti očekávají růst zaměstnanosti. Trh práce se tak nejspíše nachází v bodě stabilizace. Do konce příštího roku vidíme stabilní míru nezaměstnanosti kolem 7,8 % (SA). Míra nezaměstnanosti bez sezónního očištění by měla v září zůstat beze změny na 7,5 %.

Maloobchodní tržby by se měly v srpnu zvýšit o 1,7 % m/m (SA, WDA), když růst by měly zaznamenat prodeje aut i ostatní maloobchodní prodeje. V meziročním srovnání by maloobchodní tržby měly poklesnout o 1,4 % kvůli negativnímu efektu nižšího počtu pracovních dní. Po očištění o tento efekt by si měl maloobchod naopak polepšit o 1,1 % y/y. V následujících měsících by se situace domácností měla lepšit, když inflace bude dále decelerovat (zejména na začátku roku) a trh práce se nebude zhoršovat.

Spotřebitelská inflace v minulém roce dosáhla v průměru vysokých 3,3 % y/y, nicméně od listopadu jsme svědky relativně rychlé decelerace. V srpnu 2013 se inflace nacházela na úrovni 1,3 % y/y a v září očekáváme další pokles na 1,2 %. Z meziměsíčního pohledu by spotřebitelské ceny měly poklesnout o 0,2 %. Mírný růst by měl nastat jen u cen pohonných hmot (+0,1 % m/m) a regulovaných cen (+0,1 %, v září dochází obvykle ke zvýšení cen ve školách). Ceny potravin by měly klesnout o 0,3 % díky sezónním faktorům (0,0 % SA).

Nakonec korigované ceny by pak v září měly spadnout o 0,34 % m/m, důvodem je však opět sezónnost (+0,02 % SA). V meziročním srovnání by se korigovaná inflace měla stále držet v červených číslech (-0,6 %), do černých čísel by se měla dostat během první poloviny příštího roku.

Ceny průmyslových výrobců by měly v září meziměsíčně poklesnout o 0,1 %. Směrem nahoru působily v posledních třech měsících ceny ropy v korunovém vyjádření, což by mělo platit i pro září. Opačným směrem
působí ceny zemědělských výrobců, což by se mělo projevit v potravinářském průmyslu.

Meziroční dynamika produkčních cen by měla v září poklesnout z 0,5 % na 0,4 %.

1SA – očištění o pravidelnou sezónnost během roku (příklad - pro některé měsíce je typický růst nezaměstnanosti kvůli konci sezónních prací či přílivu nových absolventů na trh práce).
WDA – očištění o rozdílný počet pracovních dní (stejný měsíc může mít v různých letech jiný počet pracovních dní, což je stejně jako pravidelnou sezónnost nutné očistit).

Komerční banka  |  2.10.2013


PředchozíDalší