Zásahy do kurzu koruny posílí hospodářský růst v Česku

Podle aktuální makroekonomické prognózy Rapid-growth markets forecast, kterou pro 25 nejvýznamnějších rychleji rostoucích ekonomik světa (včetně České republiky) čtvrtletně zpracovává společnost EY, poroste v roce 2014 HDP České republiky o 2,2 %, a to na základě pozitivního vlivu politiky ČNB zahrnující razantní intervenci do kurzu koruny.

„Domníváme se, že krok ČNB, jehož cílem je udržet kurz okolo 27 korun za euro, napomůže českým exportérům, kterým se bude více dařit na klíčových zahraničních trzích. Silnější vývoz bude díky navyšování kapacit firem a potřebě pracovních sil mírně stimulovat také domácí poptávku a Česká republika by tak měla v období let 2015–17 dosáhnout růstu ve výši zhruba 3 % ročně,“ říká Jan Fanta, vedoucí partner podnikového poradenství a řízení rizik společnosti EY.

„Na rok 2014 počítáme s průměrnou mírou inflace ve výši 1,7 % a to bez ohledu na nedávno oznámené snížení regulovaných cen. Dojde tak k poklesu reálných úrokových sazeb, což by mělo motivovat firmy a domácnosti k vyšším investicím a výdajům. Vzhledem k očekávaným mírným inflačním tlakům v roce 2014 ČNB pravděpodobně nepřistoupí k omezování intervencí dříve než začátkem roku 2015,“ dodává Jan Fanta.

Lepší situace eurozóny podpoří růst HDP v rychleji se rozvíjejících ekonomikách Evropy

Do eurozóny směřuje 63 % českého a 53 % polského exportu. Oživení tohoto trhu by se mělo promítnout do vyšší poptávky po exportu ze zemí střední a východní Evropy. Lze proto očekávat vyšší požadavky exportérů na pracovní sílu a výrobní vstupy a také přístup k odpovídajícímu financování a mírné zvýšení investic.

Většina bank v regionu střední Evropy (CEE) je vlastněna zahraničním kapitálem se sídly mateřských insti¬tucí na území eurozóny. Zahraniční banky spravují na 70 % veškerých bankovních aktiv v Polsku (nej¬nižší podíl v rámci CEE) a až 86 % v Maďarsku. Tento fakt by z hlediska růstu mohl znamenat závažné omezení, protože některé banky v eurozóně stále nedokončily nutné restrukturalizační kroky přijaté v důsledku finanční krize a vyrovnávají se s vyššími kapitálovými požadavky.

Nesplácené bankovní úvěry

„Při zkoumání stavu a dostupnosti financování v jednotlivých zemích jsme vycházeli z podílu nesplácených úvěrů na celkovém objemu úvěrů jako indikátoru stavu příslušného bankovního sektoru a z poměru úvěrů k vkladům, abychom získali přehled o celkovém zatížení a tím pádem závislosti na financování mateřskými subjekty. Česká republika spolu s Polskem vyka-zují nejnižší poměr nesplácených úvěrů k objemu hrubých úvěrů. Poměr úvěrů k vkladům v České republice navíc nedosahuje ani 100 %, což poukazuje na značný potenciál dalšího úvěrování, aniž by byla nutná podpora mateřských bank. Nejslabší bankovní sektory dle těchto měřítek mají Maďarsko a Rumunsko, kde existuje vysoký podíl nesplácených půjček a objem úvěrů překračuje vklady,“ komentuje Jan Fanta situaci v regionu střední a východní Evropy.

Zhodnocení situace v ČR

„České republice by tedy zotavení eurozóny mohlo při¬nést vůbec největší prospěch ve srovnání s ostatními zkoumanými zeměmi regionu. Disponuje jedním z nejsilnějších bankovních sektorů a její ekonomika je dobře připravena na zvýšení poptávky v eurozóně,“ říká Jan Fanta.

„Oslabení koruny také napomůže českému exportu. Silnější vývoz bude stimulovat domácí poptávku a díky mírnému navyšování kapacit firem a potřebě pracovních sil by Česká republika měla v období let 2015–17 dosáhnout růstu ve výši zhruba 3 %.“

Polsko rovněž v dobré pozici

Na relativně zdravý bankovní systém může spolé¬hat rovněž Polsko, které těží ze stabilních inflač¬ních očekávání a uvolněnější měnové politiky; sílící vývozní činnost by tak i zde měla vést k podpoře růstu, konkrétně na 2,8 % v roce 2014. Dlouho¬době nízká inflace by měla zvýšit reálné příjmy domácností a ve výsledku podpořit jejich spo¬třebu. Ve střednědobém horizontu pak počítáme s postupným zvyšováním růstu na 3,5 %.

Bulharsko a Rumunsko

Ačkoliv bude mít zlepšující se poptávka eurozóny příznivé dopady i na ostatní země střední a východní Evropy, bude tento efekt do určité míry oslaben jinými faktory. Například úroveň bankovních sektorů Bulharska a Rumunska v porovnání s ostatními státy zaostává. Na krátkodobém růstu Bulharska se navíc podepíší nízké investice vyplývající z množství volných kapacit ve stavebnictví. V Rumunsku se růst zbrzdí kvůli rostoucím reálným mzdám omezujícím konkurenceschopnost země, nicméně během období 2015–17 očekáváme růst kolem 3 %, k němuž by mělo dojít díky intenzivnějšímu obchodu s ostatními evropskými trhy a také posí¬lení investic do průmyslu a infrastruktury. Objem investic v Bulharsku by měl v letech 2014–17 růst o zhruba 7 % ročně, podporován přílivem přímých zahraničních investic a důslednějším využíváním dostupných kapacit. V kombinaci se silnější externí poptávkou půjde o hlavní stimuly růstu HDP v období 2015–17, jenž by se měl pohybovat kolem 4 % ročně.

Maďarsko

Z rostoucí zahraniční poptávky zřejmě kvůli sla¬bému bankovnictví nevytěží maximum ani Maďar¬sko. Zdejší akciový kapitál kromě toho pozname¬nala neochota investovat v období po odeznívání globální finanční krize, což se na tempu růstu rovněž negativně odrazilo. Avšak uvolnění fiskální politiky od příštího roku by mělo situaci zlepšit.

Ukrajina

Rok 2014 po loňské recesi měl být z ekonomického pohledu ve znamení růstu pro Ukrajinu. Tento scénář se nenaplní vzhledem k aktuálnímu politickému vývoji. Na rozdíl od ústředních zemí střední Evropy představuje Rusko nejdůležitěj¬šího exportního partnera Ukrajiny – směřuje sem celá třetina celkového vývozu země – a je otázka k jak velkému propadu těchto toků dojde. Země také čelí vyčerpání měnových rezerv, Ukrajina není schopna přístupu na mezinárodní trhy už po dlouhou dobu a jakákoliv půjčka v rámci mezinárodní pomoci bude pravděpodobně podmíněna reformami, které budou mít nepříznivé krátkodobé dopady na obyvatelstvo a stav hospodářství.

Provázání Ruska s eurozónou není tak silné

Pokud jde o situaci Ruska, ta více souvisí s vývojem cen ropy a možnostmi rozvoje obchodu s ostatními trhy mimo eurozónu, což je dáno nedávným vstupem země do WTO. Výhradně do zemí eurozóny exportuje Rusko jen 32 % svého vývozu. Jedná se rovněž o nejméně otevřenou ekonomiku. V Rusku navíc převládají banky v rukou domá¬cích vlastníků, přičemž pouze malá část bank je vlastněna finančními institucemi se sídlem v eurozóně. Oživení růstu eurozóny tak bude mít na ruské hospodářství mnohem menší dopady. Ekonomická aktivita Ruska v letech 2014–15 bude spíše záviset na zlepšení celkového podnikatel¬ského klimatu a obchodních podmínek.

EY  |  27.2.2014


PředchozíDalší