Meziroční inflace v únoru stagnovala na úrovni 0,2 %

Spotřebitelská meziroční inflace v únoru stagnovala na úrovni 0,2 %, což bylo plně v souladu s naším očekáváním. Co je důležité, žádné velké překvapení pro nás opět nepřinesla ani struktura. Centrální banka očekávala o něco rychlejší růst cen ve výši 0,4 % meziročně. Odchylka 0,2 pb však není tak výrazná, aby donutila centrální banku k novým krokům. Navíc data z reálné ekonomiky překvapují v pozitivním směru a ukazují na pokračující oživení v české ekonomice. Stabilizace je pak patrná i na trhu práce, když míra nezaměstnanosti v únoru poklesla na sezónně očištěné bázi, což bylo poprvé od března 2012.

Meziměsíčně ceny v únoru vzrostly o 0,2 %. Mírný pokles o 0,2 % zaznamenaly ceny pohonných hmot, mírně byly nižší i ceny potravin (-0,1 %). Nicméně po sezónním očištění ceny potravin byly vyšší o 0,1 % a navázaly tak na růst z předchozích měsíců. Od zahájení intervencí centrální bankou jsou ceny potravin v ČR vyšší o 1,8 %, což je téměř výlučně důsledek slabší koruny. Před listopadem totiž ceny potravin v důsledku lepší loňské úrody klesaly.

Jádrové ceny (tedy ceny ostatního zboží a služeb, jejichž váha na spotřebitelském koši je 62,4 %) v únoru vzrostly o 0,27 % meziměsíčně. Po sezónním očištění byly tyto ceny vyšší o 0,21 %. Jádrové ceny také reagují na prudké oslabení koruny způsobené centrální bankou, domácí poptávka je totiž doposud stále slabá na to, aby generovala inflační tlaky. To samé platí pro trh práce, kde růst mezd je velmi nízký. Jádrové ceny se v prosinci až únoru zvýšily o 0,48 % kumulovaně (SA). Další mírné zvyšování těchto cen by mělo pokračovat, patrně ale už v menším rozsahu. Někde totiž mají prodejci ještě staré zásoby, u některých výrobků pak zdraží až nové kolekce (například ceny obuvi a odívání se zvyšují až v březnu a zejména dubnu). Meziročně se jádrová inflace dostala do černých čísel již v lednu, v únoru pak dosáhla 0,29 % (v prosinci byla nižší o 0,45 %, v lednu již vyšší 0,09 %).

Jádrová inflace je rozhodně velmi sledovaný ukazatel i centrálními bankéři. Ačkoliv se vloni nacházela v červených číslech, deflační tendence v ekonomice dle našeho názoru neodrážela. Jednalo se spíše o důsledek několika jednorázových vlivů (pokles cen v telekomunikacích díky zvýšení cenově konkurenčního boje, pokles marží kvůli daňovým změnám). Pro ČNB je určitě uklidňující, že se jádrová inflace dostala do černých čísel (centrální banka se totiž poklesu jádrových i celkových cen bála, když se obávala deflační spirály). Na druhou stranu zvýšení jádrové inflace z titulu vyšších dovozních cen není to, co by banku mělo uspokojit. Klíčové jsou inflační tlaky z vyšší domácí poptávky a trhu práce (zejména vyšší dynamika mezd). I přes oživení spotřeby poptávkové tlaky v letošním roce určitě nepřijdou. To samé platí pro růst mezd, který letos zůstane nízký. K opuštění intervenčního režimu by měla centrální banka přistoupit v polovině příštího roku, první zvýšení sazeb očekáváme až na začátku roku 2016.

Poptávková inflace v české ekonomice prozatím neexistuje a inflační tlaky nepramení ani z trhu práce. Hlavním proinflačním faktorem se stal vývoj koruny. I tak by se ovšem celková meziroční inflace měla držet pod inflačním cílem ČNB. Vloni inflace dosáhla v průměru 1,4 %, letos se pak dočkáme další decelerace. I přes oslabení koruny způsobené centrální bankou očekáváme inflaci pouze 0,9 %. Na inflační cíl ve výši 2 % by se inflace měla dostat v příštím roce.

Jiří Škop
Economic & Strategy Research
Investment Banking
Komercni banka, a. s.

Komerční banka  |  10.3.2014


PředchozíDalší