V únoru se zvýšily zejména ceny ve službách

Ceny průmyslových výrobců během února stagnovaly, což bylo marginálně pod naším i tržním očekáváním (+0,1 % m/m). Mírně klesly ceny rafinovaných ropných výrobků a koksu (-0,3 %), které jsou navázány na ceny ropy v korunovém vyjádření. Nižší byly i ceny v potravinářském průmyslu (-0,1 %).

Změny cen v produkční sféře jsou zejména nákladového charakteru. Hlavním proinflačním faktorem zůstává koruna (respektive její sekundární dopady). Lepší domácí úroda by naopak stále měla bránit vyššímu růstu cen v potravinářském průmyslu minimálně do prázdnin. Vloni výrobní ceny vzrostly o 0,8 %, letos se bude jejich dynamika pohybovat mírně v kladných číslech (+0,3 %). V příštím roce pak očekáváme růst cen v průmyslu o 1,9 %. Záležet ale bude i na dalším vývoji cen komodit (ropy, kovů a zemědělských komodit), které jsou velmi volatilní a hůře predikovatelné.

Z pohledu budoucí dynamiky cen v rámci spotřebitelského koše je zajímavější vývoj cen v zemědělství, které indikují budoucí vývoj cen potravin, a vývoj cen ve službách. Ceny zemědělských výrobců sice mírně vzrostly o 0,2 %, nicméně po sezónním očištění byly tyto ceny nižší o 0,8 %. Od letních prázdnin jsou tyto ceny kumulovaně nižší o 1,7 %, což je důsledkem lepší loňské úrody. Loňská úroda tak nevyvolává tlaky na růst cen potravin v rámci spotřebitelského koše, ty tlačí nahoru víceméně pouze slabší koruna. Ceny potravin v Česku vzrostly v prosinci až únoru o 1,8 % (SA), v sousedním Bavorsku i Sasku byly tyto ceny vyšší pouze o 0,3 %.

Ceny ve službách jsou důležitým indikátorem pro jádrovou inflaci, která je klíčovým indikátorem cenových tendencí pro centrální bankéře. Ceny ve službách v únoru vzrostly o 0,7 %, po sezónním očištění pak vzrostly o 0,5 %. Deflační tendence v sektoru služeb byly patrné ještě v první polovině loňského roku, od července již však ceny ve službách začaly stagnovat a od listopadu již přidaly 1,3 %. I zde samozřejmě lze očekávat vliv slabší koruny (a patrně část růstu v lednu a v únoru byla na úkor zásahu centrální banky), nicméně s větším zpožděním a v menším rozsahu. Je to samozřejmě způsobené nižším podílem dovozů v tomto sektoru, sekundární dopady by však i zde měly být patrné.

Jiří Škop
Economic & Strategy Research
Investment Banking
Komercni banka, a. s.

Komerční banka  |  17.3.2014


PředchozíDalší