Meziroční inflace i v březnu stagnovala na úrovni 0,2 %

Meziroční spotřebitelská inflace v březnu stagnovala na úrovni 0,2 %, což bylo plně v souladu s naším očekáváním. Výraznější překvapení nepřinesla ani struktura. Centrální banka stejně jako v předchozích dvou měsících očekávala o něco rychlejší růst cen ve výši 0,4 % meziročně. Odchylka 0,2 pb však není tak výrazná, aby donutila centrální banku k novým krokům. Navíc data z reálné ekonomiky ukazují na pokračující oživení v české ekonomice. Stabilizace je pak patrná i na trhu práce, když míra nezaměstnanosti v únoru i v březnu poklesla na sezónně očištěné bázi.

Meziměsíčně ceny v březnu stagnovaly. Pokles o 0,9 % zaznamenaly ceny pohonných hmot. Mírně vyšší byly regulované ceny (+0,2 %) a ceny potravin (+0,5 %). Po sezónním očištění ceny potravin byly vyšší pouze o 0,1 %, což ukazuje na to, že vliv slabé koruny skrze importní ceny se již zastavuje. Od zahájení intervencí centrální bankou jsou ceny potravin v Česku vyšší o 2,0 %, což je téměř výlučně důsledek slabší koruny. Před listopadem totiž ceny potravin v důsledku loňské lepší úrody klesaly.

Jádrové ceny (tedy ceny ostatního zboží a služeb, jejichž váha ve spotřebitelském koši je dohromady 62,4 %) v březnu poklesly o 0,12 % meziměsíčně. Po sezónním očištění byly tyto ceny vyšší o 0,03 %. Jádrové ceny také reagují na prudké oslabení koruny způsobené centrální bankou, domácí poptávka je totiž doposud stále slabá na to, aby generovala inflační tlaky. To samé platí pro trh práce, kde je velmi nízký růst mezd. Jádrové ceny se v prosinci až březnu zvýšily o 0,5 % kumulovaně (SA). Další mírné zvyšování těchto cen by mělo pokračovat i následujících měsících. Někde totiž mají prodejci ještě staré zásoby, u některých výrobků pak zdraží až nové kolekce (například ceny obuvi a odívání se zvyšují zejména v dubnu). Meziročně se jádrová inflace dostala do černých čísel již v lednu, v březnu pak dosáhla 0,34 %.

Pro ČNB je určitě uklidňující, že se jádrová inflace dostala do černých čísel (centrální banka se totiž poklesu jádrových i celkových cen bála, když se obávala deflační spirály). Na druhou stranu zvýšení jádrové inflace z titulu vyšších dovozních cen není to, co by banku mělo uspokojit. Klíčové jsou inflační tlaky z vyšší domácí poptávky a trhu práce (zejména vyšší dynamika mezd). I přes oživení spotřeby poptávkové tlaky v letošním roce určitě nepřijdou. To samé platí pro růst mezd, který letos zůstane nízký. I přes oslabení koruny způsobené centrální bankou očekáváme inflaci pouze 0,9 %. Na inflační cíl ve výši 2 % by se inflace měla dostat v příštím roce. K opuštění intervenčního režimu by měla centrální banka přistoupit v polovině příštího roku, první zvýšení sazeb očekáváme až na začátku roku 2016.


Jiří Škop
Economic & Strategy Research
Investment Banking
Komercni banka, a. s.

Komerční banka  |  9.4.2014


PředchozíDalší