V dubnu se zvýšily ceny ve stavebnictví a ve službách

Ceny průmyslových výrobců během dubna stagnovaly, což bylo v souladu s tržním očekáváním (náš odhad +0,1 %). Mírně klesly ceny v potravinářském průmyslu (-0,2 %) a ceny kovů a kovodělných výrobků (-0,2 %). Na duhou stranu rostly ceny rafinovaných ropných výrobků o 1,3 % a ceny v chemickém průmyslu o 0,2 %.

Změny cen v produkční sféře jsou zejména nákladového charakteru. Hlavním proinflačním faktorem zůstanou sekundární dopady slabší koruny. Slabší koruna totiž začne zvyšovat reálnou produkci zejména od poloviny letošního roku. Pozitivní dopady na provozní ziskovost byly již patrné v posledním čtvrtletí loňského roku (na druhou stranu celkové účetní výsledky u exportních podniků byly dočasně negativně ovlivněny ztrátami ze zajištění). Zlepšující se výkon ekonomiky, který je v současnosti podpořený oživením v zahraničí, by pak měl tlačit ceny v průmyslu nahoru. Lepší domácí úroda by naopak stále měla bránit vyššímu růstu cen v potravinářském průmyslu minimálně do prázdnin. Vloni výrobní ceny vzrostly o 0,8 %, letos se bude jejich dynamika pohybovat okolo nuly. V příštím roce pak očekáváme růst cen v průmyslu o 1,8 %. Záležet ale bude i na dalším vývoji cen komodit (ropy, kovů a zemědělských komodit), které jsou velmi volatilní a hůře predikovatelné.

Z pohledu budoucí dynamiky cen v rámci spotřebitelského koše je zajímavější vývoj cen v zemědělství, které indikují budoucí vývoj cen potravin, a vývoj cen ve službách. Ceny zemědělských výrobců v březnu klesly o 0,1 % (+0,2 % po sezónním očištění). Od letních prázdnin jsou tyto ceny kumulovaně nižší o 1,5 % (SA), což je důsledkem lepší loňské úrody. Loňská úroda tak nevyvolávala tlaky na růst cen potravin v rámci spotřebitelského koše, ty tlačila nahoru pouze slabší koruna.

Ceny ve službách mají dopad na jádrovou inflaci v rámci spotřebitelského koše, která je zase klíčovým ukazatelem inflačních tlaků v ekonomice pro centrální bankéře. Ceny ve službách v dubnu vzrostly o 0,4 % (-0,3 % po sezónním očištění). Deflační tendence v sektoru služeb byly patrné ještě v první polovině loňského roku, od července již však ceny ve službách začaly stagnovat a od listopadu již přidaly 0,9 % (vše na sezónně očištěné bázi). I zde byl samozřejmě v předchozích měsících patrný vliv slabší koruny.
Oproti cenám v průmyslu je však tento faktor slabší. Je to samozřejmě způsobené nižším podílem dovozů v tomto sektoru.

Nakonec ceny ve stavebnictví vzrostly o 0,1 %. Jejich meziroční dynamika se po padesáti měsících dostala do kladných hodnot (v dubnu +0,4 %). I zde určitě nastlal průsak slabší koruny skrze dovozní ceny. Nicméně stavebnictví se dostává z nejhoršího i z pohledu výroby, deflační tendence v tomto sektoru by tak měly snad již pomalu mizet.

Jiří Škop
Economic & Strategy Research
Investment Banking
Komercni banka, a. s.

Komerční banka  |  19.5.2014


PředchozíDalší