Radar retailového bankovnictví 2014: studená fronta se rozpadá

Podle studie A.T. Kearney nazvané Radar retailového bankovnictví 2014 neuvidí retailové banky rychlý obrat k lepšímu. Ačkoliv v Evropě konečně dochází k hospodářskému oživení, banky váhají s řešením zásadních změn, které před nimi stojí. K dosažení úspěchu budou nezbytné inteligentní strategie v klíčových oblastech – distribuce, digitalizace a efektivita nákladů.

Globální poradenská společnost A.T. Kearney vydala svůj Radar retailového bankovnictví pro rok 2014, který každoročně podrobně zkoumá sektor retailového bankovnictví v Evropě. Studie sleduje výkony 104 retailových bank a divizí retailového bankovnictví ve 24 zemích západní a východní Evropy. Nabízí tak komplexní pohled na stav retailového bankovnictví v Evropě.

Letošní výsledky ukazují na postupnou, i když pomalou stabilizaci evropského sektoru retailového bankovnictví. Ziskové marže však zůstávají pod úrovní z doby před finanční krizí. Tyto trendy můžeme snadno identifikovat, podíváme-li se na šest hlavních ukazatelů výkonnosti, které Radar retailového bankovnictví sleduje:

Příjem na klienta. Výše úspor zůstává vysoká a znovu vzrostly i osobní vklady, avšak pomaleji než v nedávné minulosti. Na druhou stranu mírně poklesly objemy úvěrů, takže evropské retailové banky v roce 2013 zaznamenaly pouze mírné zvýšení příjmu na klienta v porovnání s rokem 2012, z 667 EUR na 668 EUR. „Klienti velkých retailových bank váhají s důležitými finančními rozhodnutími a velkými investicemi, což ovlivnilo výši příjmů,“ říká jeden z autorů studie, partner A.T. Kearney Jiří Steif. Váhavost ze strany klientů lze pozorovat i v České republice, kde mezi lety 2012 a 2013 došlo k poklesu příjmu na klienta z 298 EUR na 283 EUR. Na rozdíl od regionálních trendů, zaznamenalo Slovensko růst z 227 na 239 EUR naznačující větší ochotu klientů investovat.

Příjem na zaměstnance. Jde o jediný ukazatel, v němž se evropským retailovým bankám téměř podařilo vrátit se na předkrizovou úroveň. Výsledky se zlepšovaly jak v roce 2012, tak v roce 2013, a dosáhly 218 000 EUR. Retailové banky loni nadále snižovaly počty zaměstnanců, přibližně o 1,5 procenta. Za posledních šest let tedy sektor zrušil více než 250 000 pracovních míst, což je zhruba 7 procent počtu pracovníků v době před krizí. V České republice a na Slovensku došlo ke snižování pracovních míst oproti západní Evropě až v minulém roce. V České republice však toto snížení počtu pracovních míst kvůli klesajícím tržbám nepřineslo kýžený dopad a příjem na zaměstnance se dále v posledním roce snížil o 4 procenta na 98 000 EUR. Snižování počtu zaměstnanců na Slovensku mělo i díky růstu tržeb pozitivní efekt na příjem na zaměstnance, který vzrostl v roce 2013 o 10 procent na 85 000 EUR.

Příjmy z úroků v poměru k celkovým příjmům. Tento ukazatel poklesl o jeden procentní bod, na 70 procent. V posledních pěti letech osciluje Evropský průměr v úzkém pásmu mezi 70 a 71 procenty. Omezený růst úvěrů a trvale nízké úrokové sazby dále zatěžovaly úrokové příjmy a pomalý růst v oblasti produktů kapitálového trhu zapříčinil velmi pomalý růst příjmů z provizí. I v České republice způsobily nízké úrokové sazby a malý růst objemu půjček pokles úrokových příjmů ze 73 na 69 procent mezi roky 2012 a 2013. Oproti tomu došlo na Slovensku díky silnějšímu oživení ekonomiky a relativně vysokým úrokovým sazbám k růstu ze 72 na 74 procent.

Poměr nákladů a výnosů. Poměr nákladů a výnosů se v roce 2013 zlepšil pouze mírně, na 61 procent, a to přes snahy o restrukturalizaci. „Stále častěji zjišťujeme, že není velká souvislost mezi snižováním počtu pracovníků a náklady, ačkoliv u většiny evropských retailových bank představují personální náklady polovinu nákladů,“ říká Steif. „Jsme přesvědčeni, že mnohé z bank, které efektivně snížily své náklady, tyto výnosy znovu investovaly a připravují se na rozsáhlejší strukturální změny.“ Zároveň bylo v roce 2013 uzavřeno více než 4 500 poboček retailových bank, což je téměř trojnásobek obvyklého počtu. „Průměrná bankovní pobočka dnes obsluhuje mnohem více klientů než v minulosti, kolem pěti tisíc, což je téměř o 18 procent více než byl průměr roku 2008,“ říká partnerka A.T. Kearney Daniela Chikova, další z autorů studie. Česká republika a Slovensko se z hlediska poměru nákladů a výnosů v rámci Evropy pohybují mezi nejlepšími zeměmi s 52 a 48 procenty. Počty poboček se začaly v obou zemích snižovat teprve v roce 2013 (v západní Evropě se jedná o dlouhodobý trend) což se plně projeví až v roce 2014.

Rezervy na rizika v poměru k celkovým příjmům. Poté, co rezervy na rizika dosáhly v roce 2012 svého maxima, 24 procent, začaly se pomalu snižovat. Zvýšení v roce 2012 bylo důsledkem velkých nových rezerv u bank na Iberském poloostrově a v Itálii a na některých trzích východní Evropy. „Opatření s cílem vyčistit starší portfolia a zavedení přísnější politiky a modelů v oblasti rizik dávají naději, že v roce 2015 by se retailové banky mohly vrátit na nižší úroveň rezerv, kolem 16 procent,“ říká Chikova. „Ale hospodářské problémy přetrvávají a nezaměstnanost je pořád velmi vysoká, takže radíme postupovat i nadále obezřetně.“ Český a Slovenský trh je z hlediska míry rizikových rezerv s 8 procenty hluboko pod Evropským průměrem zejména díky tradičně konzervativnějšímu přístupu klientů k zadlužování.
Výnos na klienta. Se 127 EUR na klienta se celková ziskovost odrazila ode dna, ale stále ještě nedosahuje úrovně před krizí. I přes rozsáhlou restrukturalizaci jsou instituce v Portugalsku a v Itálii hluboko v červených číslech, na -96, respektive na -279 EUR na klienta, a pro zbytek kontinentu, včetně České republiky, zůstává rozvoj ziskové masové retailové báze problémem. Výjimkou je Slovensko, kde došlo k růstu mezi lety 2012 a 2013 z 82 EUR na 86 EUR na klienta.

Z pohledu regionálních rozdílů lze v retailovém bankovnictví identifikovat čtyři různé reality. V severských zemích a Švýcarsku banky fungují s vyššími příjmy, produktivitou i zisky než jejich evropské protějšky. V západní Evropě přetrvává prostředí nízkého růstu a snižování marží a prostor si vytvářejí „vyzývající banky”, včetně obchodníků, on-line bank a platforem typu peer-to-peer, které tak vyvíjejí stále větší tlak. V jižní Evropě banky aktivně pročišťují své rozvahy a přistupují k ambiciózní restrukturalizaci. A ve východní Evropě je oživení jen pomalé v důsledku hospodářské závislosti na velkých evropských hráčích, avšak vyhlídky regionu jsou i nadále pozitivní. „Snahy o transformaci vidíme po celé Evropě, ale rychlost změn se do velké míry liší region od regionu,“ říká Steif.

V závislosti na rychlosti hospodářského oživení a finanční síle jednotlivých bank je pravděpodobné, že evropské retailové banky zažijí v letech 2014-2015 mírné oživení: úrokové marže by měly pomalu růst a být základem zvyšujících se příjmů; míra rezerv by se měla postupně snižovat spolu se zlepšující se nezaměstnaností; a poměr nákladů k výnosům by měl klesat díky snahám o restrukturalizaci. Podle autorů studie však není pravděpodobné, že bude dosaženo předkrizových úrovní ziskovosti vzhledem k pomalému růstu hrubých zisků a k dalším investicím do změn podnikatelského modelu.

Co tedy zjištění Radaru říká bankám o tom, jak se připravit na budoucnost? Odborníci A.T. Kearney identifikovali čtyři oblasti, na které by se banky měly v nejbližší budoucnosti zaměřit:

Nový koncept efektivity nákladů. Efektivitu nákladů mají všechny banky na programu již pět let, ačkoliv ambice i výsledky v rámci regionu se v tomto směru liší. Růst je stále slabý a regulační tlak trvá, takže řízení nákladů bude i nadále důležitým prvkem zlepšování výkonnosti. Podle autorů studie může holistický pohled na náklady a podnikatelský model výrazně přispět k vytvoření udržitelnější nákladové báze. „Výsledky předních bank v naší databázi, které mají poměr nákladů a výnosů mezi 37 až 45 procenty, ukazují na zvyšující se potenciál pro retailové banky v Evropě,“ zdůrazňuje Chikova.

Nový koncept poboček v prostředí mnoha kanálů. Banky budou v budoucnu tvořit méně poboček, které budou menší a štíhlejší a budou se zaměřovat především na poradenství a rozvoj značky. Budou používat nové technologie a jiné formáty. Transformace však nebude rychlá ani jednoduchá. Zmenšování poboček a jejich rušení vyžadují pochopení potřeb i pohybu klientů, plánování dostupné kapacity, násobení dovedností a zavedení (pravděpodobně vzdáleně působících) odborníků pro složitější témata.

Příprava na digitální éru. Digitalizace není jen slušivý doplněk ke stávajícím produktům – je to způsob, jak řídit celou banku, a to jak směrem ke klientům, tak v každém aspektu vnitřní organizace. Digitální bankovnictví by mělo spojovat výhody on-line a fyzického světa a nabízet zákazníkům mimořádnou zákaznickou zkušenost. Aby to však bylo možné, je nutné zajistit vhodné podmínky uvnitř banky – štíhlejší provozní model, efektivní rozhodování a řízení a integrovanou IT infrastrukturu, která umožňuje super rychlé zpracování.

Zvýšení ziskovosti. Retailové bankovnictví ze své podstaty souvisí s trhem masové spotřeby, avšak v mnoha zemích je průměrný klient v nejlepším případě pouze mírně ziskový. Vzhledem k velkým rozdílům v zisku na klienta i v rámci jedné instituce musejí banky rozlišovat a k jednotlivým segmentům zákazníků přistupovat různě; jen tak mohou vytvořit ziskový retailový model.

A.T. Kearney  |  13.10.2014


PředchozíDalší