Měnící se tvář Asie – II. Japonsko
Asie prochází transformačním obdobím. Růst za každou cenu se stal minulostí, teď je důležitější kvalita růstu. Klíčové asijské ekonomiky, zejména Čína, Japonsko, Indie a Indonésie, procházejí strukturálními změnami s různým stupněm úspěšnosti. To by mohl být dobrý čas k přerozdělení finančních prostředků zpět do Asie. Návrat k asijským akciím je jasně patrný z objemu investovaného kapitálu, který vedl v posledních třech měsících k tomu, že výkon asijských trhů překonává finanční trhy na Západě.
Společnosti v hledáčku
Ekonomická politika japonského premiéra Šinzó Abeho se dostala do centra pozornosti už na počátku roku 2013. Počáteční nadšení nad „Abenomikou“ vystřídala skepse, kterou ještě zhoršil kvartální pokles HDP v důsledku zvýšení spotřební daně, k němuž došlo v dubnu 2014. Hlavní pozornost se v současné době soustřeďuje na nejdůležitější třetí pilíř strukturální reformy zaměřené na růst. Zatímco trajektorie a cíle prvního pilíře (uvolnění měnové politiky) a druhého pilíře (fiskální pobídky) jsou jasně patrné, bylo by nereálné očekávat okamžitý vliv třetího pilíře, který je mnohem širší a sleduje mnohem dlouhodobější cíle.
Mnohem relevantnějším cílem je korporátní sektor, v němž by řada politických opatření mohla přinést větší rentabilitu vlastního kapitálu v japonských společnostech a znovu nastartovat zájem o japonské akcie. Transformací podnikového sektoru se může vláda vydat na dlouhou cestu japonské transformace a vyvést tak celou ekonomiku k udržitelnému růstu. Vyšší ziskovost podniků může podpořit růst mezd, zvýšit investice a zvýšit zisk akcionářů, což podpoří zisk penzijního fondu a zvýší daňové příjmy.
Vysoká ziskovost podniků
Navzdory nedávným slabým ekonomickým ukazatelům, jakými jsou celkové HDP a údaje o průmyslové produkci, japonská burza si ve druhém čtvrtletí vedla dobře a zahraniční investoři se na ni začali opět vracet. Zájem investorů se přesouvá od makroekonomických údajů k jednotlivým údajům o společnostech a k jejich ziskovému a růstovému potenciálu. Korporátní zisky byly vysoké – během druhého čtvrtletí vzrostl index TOPIX mezičtvrtletně o 2 % a meziročně o 3 %. Je jasné, že to je především zisk, který tlačí ceny akcií, nikoliv HDP. Výzkum CLSA ukazuje, že nepoměr mezi HDP a zisky není v Japonsku žádným novým jevem.
Corporate Governance a efektivita kapitálu
Jedním z klíčových faktorů domácího růstu japonských akcií je způsob, jakým jsou společnosti spravovány a řízeny (corporate governance) a efektivita kapitálu. Přes prokazatelnou inovaci výrobků japonské společnosti obecně vykazovaly poměrně nízkou ziskovost a nízké zhodnocení pro akcionáře. Ve snaze vyřešit tento paradox se vláda rozhodla dát japonské společnosti do centra svého strukturálního reformního úsilí. Ito Review uvádí, že japonské společnosti vykazují podobnou úroveň investic a obratu aktiv jako společnosti v USA a Evropě, ovšem vykazují mnohem nižší výnosy z prodeje a nižší rentabilitu vlastního kapitálu. Ve skutečnosti je rentabilita vlastního kapitálu u většiny japonských společností pod průměrnou cenou kapitálu 6-7 %. Na druhou stranu, deflace od roku 1990 vedla podniky k hromadění hotovosti na svých účtech.
Hlavním cílem „Abenomiky“ je aktivovat tuto hotovost, a to buď formou reinvestic do byznysu, nebo zlepšením výnosů akcionářů. Nové zásady spravování a řízení podniků jsou navrženy tak, aby změnily korporátní chování.
Cílem letos v únoru přijatého Správcovského kodexu (Stewardship Code) je vylepšení komunikace mezi akcionáři společností a členy jejich managementu. Po veřejném přijetí Kodexu jsou instituce povinné zveřejňovat jakýkoliv záměr hlasovat o svých akciích, stejně jako jsou povinné zpřístupnit všechny záznamy o hlasování. Zároveň se zavazují, že budou vést dialog se společnostmi o tématech, která mohou mít vliv na dlouhodobou hodnotu pro akcionáře, případně musí vysvětlit, proč tak neučinily. Dosud institucionální investoři mlčeli, ale po přijetí Kodexu se předpokládá, že budou hrát mnohem větší úlohu při přemlouvání firem k mnohem udržitelnějšímu růstu, který vytváří v dlouhodobém horizontu akcionářské hodnoty.
Údaje zveřejněné Japonskou agenturou finančních služeb (FSA) ukazují, že k 10. červnu 2014 už nový Kodex přijalo 127 institucionálních investorů, kteří společně spravovali majetek v hodnotě 88 bilionů jenů (860 miliard dolarů) v japonských akciích, což představovalo 19 % celého akciového trhu.
Kodex Corporate Governance, který by měl být publikován společně tokijskou burzou a FSA před zahájením akcionářských shromáždění pro rok 2015, je formulován tak, aby zvýšil správcovskou kulturu japonských firem. V roce 2013 pouhá pětina společností uvedených v indexu TOPIX měla externí ředitele, zatímco v USA to bylo 85 % a v Evropě 70 %. Od zavedení Kodexu se očekává, že pozitivně změní struktury představenstev japonských firem a současně povede k vytváření hodnot pro akcionáře.
Kromě toho Japonský vládní investiční fond (GPIF), který je největším penzijním fondem na světě spravujícím aktiva v hodnotě 128,6 bilionů jenů (1,26 bilionů USD) prosadil používání nového indexu JPX-Nikkei 400, který zahrnuje vybranou skupinu společností s vysokou rentabilitou vlastního kapitálu a dobrou správou aktiv. Požadavek GPIF na některé pasivní správce aktiv, aby se řídili spíše JPX-Nikkei 400, než indexem TOPIX, již začal vytvářet novou hierarchii na trhu. Management japonských společností už napříště nebude moci ignorovat nízkou rentabilitu vlastního kapitálu, protože by riskoval snižování investic a nesouhlas penzijních fondů, které přijaly rentabilitu vlastního kapitálu jako hlavní měřítko.
Dohromady tato reformní opatření představují potenciálně výkonnou sadu katalyzátorů pro změnu japonského korporátního chování a přechodu od preferování zájmu všech zúčastněných stran k preferování zájmu akcionářů. Kombinace celkového růstu, zlepšení ziskovosti a zlepšení efektivity kapitálu v japonském podnikovém sektoru by mělo vytvořit mnohem příznivější prostředí pro investory a oživit trvající zájem o japonské akcie mezi světovými investory.
|
27.10.2014
PředchozíDalší
| | |