Spotřebitelská inflace se v říjnu udržela na 0,7 % y/y

Spotřebitelské inflace v říjnu dle očekávání stagnovala na úrovni 0,7 %. Meziměsíčně ceny vzrostly o 0,2 %. Důvodem ovšem byla pouze sezónnost u jádrové inflace. Pohonné hmoty totiž v říjnu poklesly o 0,5 % m/m, regulované ceny stagnovaly a potraviny marginálně vzrostly o 0,1 % (+0,1 % SA). Jádrové ceny se zvýšily o 0,26 %, po sezónním očištění nicméně byly nižší o 0,07 %. V dalších měsících lze očekávat pokles cen pohonných hmot díky propadu cen ropy na světových trzích (cena ropy Brent se v současnosti obchoduje na 82,5 USD/brl, což je o 28,2 % méně ve srovnání s 23. červnem). Klesat by ovšem měly i ceny potravin díky nadprůměrné úrodě a dovozním sankcím ze strany Ruska. Doposud bránila jejich poklesu slabší koruna, v dalších měsících by tomu však již být nemělo.

Jádrové ceny, které nejlépe odráží poptávkové tlaky, rostly od konce loňského roku hlavně vlivem vyšších dovozních cen kvůli slabšímu kurzu koruny. Druhý meziměsíční pokles jádrových cen v řadě (SA) reflektuje slabé domácí poptávkové tlaky a slabé inflační tlaky z okolních zemí, ze kterých inflaci dovážíme. S uvolněním svého kurzového závazku ČNB čeká, až v ekonomice vzniknou právě poptávkové tlaky, které budou tlačit ceny nahoru. Klíčový bude zejména zrychlující se růst mezd, kterému pomůže klesající nezaměstnanost. Meziročně jádrová inflace v říjnu mírně poklesla z 1,1 % na 1,0 %.

Celková inflace se v říjnu nacházela 0,1 pb pod prognózou centrální banky. Na svém posledním zasedání, které proběhlo minulý čtvrtek, centrální banka viděla rizika prognózy jako vyrovnaná. A dnešní údaje o inflaci se od výhledu centrální banky příliš neodchylují, i když jádrová inflace byla v říjnu nižší. Stále je v jádrových cenách patrné, že domácí poptávka není natolik silná, aby generovala dostatečné inflační tlaky v době, kdy efekt slabší koruny skrze dovozní ceny oslabil. Dle našeho názoru ovšem centrální banka přistoupí ke změně úrovně kurzového závazku pouze v případě, že by hrozila opět deflace podpořená recesí v domácí ekonomice. Ačkoliv vidíme nízkoinflační vývoj i v příštím roce, prozatím naše prognóza na deflaci neukazuje. Předpokládáme, že centrální banka opustí intervenční režim až v polovině roku 2016.

Inflace bude nízká letos i v příštím roce, což je pozitivní zpráva pro domácnosti a jejich spotřebu. Červnová meziroční inflace se nacházela na nulové úrovni, což bylo i letošní dno. Do záporných hodnot se i díky intervenčnímu režimu s velkou pravděpodobností nepodíváme. Ke konci roku by meziroční inflace měla mírně decelerovat k 0,3 %, opětovnou akceleraci očekáváme až v druhé polovině příštího roku. Na konci příštího roku by tak měly ceny být meziročně vyšší o 1,3 %. V průměru v letošním roce by inflace měla dosáhnout pouze 0,4 % a v příštím roce 0,7 %.

JIŘÍ ŠKOP
Senior Economist
Investment Banking
Komerční banka, a. s.

Komerční banka  |  10.11.2014


PředchozíDalší