V důsledku krize klesá přitažlivost střední a východní Evropy pro zahraniční investice

V loňském roce směřovala do rozvíjejících se ekonomik více než polovina celosvětového objemu přímých zahraničních investic (FDI). Tento trend začal v roce 2012, kdy se nastupujícím ekonomikám podařilo získat více investičních projektů než rozvinutým zemím. Nedávná hospodářská krize však bohužel negativně ovlivnila atraktivitu střední a východní Evropy pro zahraniční investory. Vyplývá to z analýzy rozvíjejících se trhů, již provedla společnost EY v rámci každoročního průzkumu atraktivnosti Evropy pro zahraniční investory (European attractiveness survey – Playing catch-up).

Přímé investice do České republiky klesají, vede automobilový sektor

Pokles investic na rozvíjejících trzích výrazně pociťuje i Česká republika. Mezi lety 2009 – 2013 poklesl proti období předchozích pěti let počet projektů ve formě přímých zahraničních investic směřujících do České republiky o 37 %. Celkem jich tak Česká republika získala za posledních pět let 321, kdežto mezi roky 2004 – 2008 to bylo 512 projektů. Konkrétně v loňském roce pak na naše území směřovalo 60 projektů, tedy o 6 % méně než v roce 2012. Navzdory tomu patří Česká republika spolu s Polskem stále mezi nejatraktivnější investiční cíle střední Evropy.

„Až třetinu projektů přitom na našem území realizují německé firmy. Není překvapením, že nejčastěji zde zahraniční investoři směřují do oblasti automobilové výroby, zejména do různých součástí dodavatelského řetězce pro velké automobilky. Naopak pokles vidíme v ICT sektoru, týká se ale nejen nás, ale i dalších zemí regionu,“ říká Magdalena Souček, vedoucí partnerka společnosti EY v České republice a střední a jihovýchodní Evropě.

Jak přímé zahraniční investice poznamenalo pět let hospodářské krize a recese?

Počet přímých zahraničních investic v jednotlivých zemích - porovnání období celosvětové hospodářské krize a recese 2009-13 s předkrizovými lety 2004-08

2009-13 2004-08 Rozdíl
Velká Británie 3 524 3 206 318
Francie 2499 2656 -157
Německo 2851 1326 1525
Španělsko 1111 947 164
Belgie 808 817 -9
Polsko 622 802 -180
Rumunsko 311 612 -301
Maďarsko 308 597 -289
Rusko 743 596 147
Švýcarsko 394 522 -128
Česká republika 321 512 -191
Nizozemí 709 472 237
Švédsko 323 471 -148
Irsko 535 405 130
Itálie 395 321 74
Slovensko 201 305 -104
Dánsko 225 297 -72
Bulharsko 148 287 -139
Turecko 418 180 238
Srbsko 284 164 120
Zdroj: EY European Investment monitor 2014

Investice se z rozvojových zemí přesouvají zpátky do západní Evropy

V důsledku vysoké provázanosti s evropskými státy, nestabilního bankovního sektoru a silné závislosti na spotřebitelských úvěrech v období po ekonomické krizi, klesl počet investičních projektů v regionu střední a východní Evropy v letech 2009-2013 oproti předcházejícím čtyřem letům o 12 %, zatímco západoevropské země si ve stejném časovém úseku o 19 % polepšily. Ještě výraznější rozdíly panují, podíváme-li se na počty nově vytvořených pracovních míst, za nimiž investice stojí – zde se střední a východní Evropa potýkala s 30 % propadem, kdežto v západní dosáhl pokles pouhých 13 %.

„Recese odhalila slabiny hospodářských základů zemí střední a východní Evropy, jež se do značné míry opíraly o spotřebu a bankovní systémy. Mimoto v letech 2004 až 2008 zhruba tři čtvrtiny investičních projektů v regionu střední a východní Evropy byly financovány z Evropy samotné. Tím pádem, když nastala krize, počet projektů se dramaticky snížil a v roce 2009 dosáhl rekordního minima,“ vysvětluje Magdalena Souček.

Střední a východní Evropa pod nejtěžším břemenem krize

Spolu s tím, jak se hospodářství dále propadalo a slabiny některých států regionu byly stále zřetelnější, přímé zahraniční investice ve vybraných zemích – například Polsku, České republice, Maďarsku, Slovensku, Rumunsku či Bulharsku – začaly oslabovat.

Polsko, kde během ekonomické krize investiční projekty zaznamenaly 22% pokles, předalo svou vedoucí pozici na žebříčku formujících se cílů zahraničních investic Rusku a co do počtu pracovních míst, která díky těmto investicím v Evropě v letech 2009 až 2013 vznikla, se posunulo až na páté místo. Uvedený výsledek je o to překvapivější, že až do loňského roku bylo Polsko jediným státem Evropské unie, jehož ekonomika navzdory hospodářským potížím rostla. V České republice, dalším klíčovém trhu regionu, dosáhl od roku 2009 do 2013 úbytek zahraničních investic již zmíněných 37 %.

„Vliv celosvětových událostí na ekonomiku neustává ani v letošním roce, přičemž hospodářské změny v zemích střední a východní Evropy jsou obzvláště patrné. Ukazuje se, že z hlediska zlepšování podnikatelských podmínek v tomto regionu jsou klíčová další regulatorní opatření a vládní iniciativy. Tyto kroky pomohou přilákat nové investory a přispět tak k dlouhodobému rozvoji oblasti,“ říká Magdalena Souček.

Výkonnost Turecka na vzestupu

Počet projektů realizovaných v Turecku se v letech 2009 až 2013 zvýšil o 129 %. V hodnocení tempa růstu zahraničních investic se země posunula na třetí příčku za Německo a Velkou Británii a stala se desátou nejatraktivnější destinací pro investice v Evropě vůbec.

„Vývoji recesí zasažených evropských zemí se Turecko jasně vymykalo. Uvážíme-li, že před ekonomickou krizí tato země vůbec nefigurovala mezi patnáctkou nejoblíbenějších investičních cílů, dojde nám, jak solidních výsledků v uplynulých letech dosáhla. Vzhledem ke značnému potenciálu trhu, kvalifikované pracovní síle a pokračujícímu zlepšování podnikatelského prostředí zde můžeme v nejbližší budoucnosti počítat s řadou nových projektů,“ upřesňuje Magdalena Souček.

Doprovodným jevem popisovaného rozmachu Turecka během daného čtyřletého období byl 162% nárůst nově vytvořených pracovních míst. Loňský rok, kdy bylo zahájeno 98 investičních projektů (oproti 95 v roce 2012), lze považovat za mimořádně úspěšný. Turecko se stalo novým centrem Evropy pro rozsáhlé výrobní projekty a získalo několik významných investic v automobilovém sektoru. Nejvíce prostředků do země i nadále proudí ze Spojených států a Německa, jejichž podíl na přímých zahraničních investicích směřujících do Turecka činil 24 %, resp. 16 %.

Rusko mezi velkými hráči

V Rusku bylo v loňském roce umístěno 114 zahraničních projektů, což mu vyneslo postavení investorsky nejatraktivnější země v období recese ze skupiny států mimo západní Evropu. Ačkoliv počet oznámených investic se oproti předchozímu roku o 11 % snížil, dokázalo Rusko mezi rozvíjejícími se trhy regionu střední a východní Evropy nabýt zpět vedení, o nějž jej v roce 2012 připravilo Polsko.

„V několika uplynulých letech přilákalo Rusko klíčové investiční projekty do automobilové výroby, odvětví těžkého průmyslu, mimo jiné chemického průmyslu a produkce velkých dopravních prostředků a udrželo si svou vedoucí pozici v regionu střední a východní Evropy. Je nicméně velmi pravděpodobné, že geopolitické napětí pramenící ze situace na Ukrajině se na atraktivnosti Ruska podepíše,“ dodává Magdalena Souček.

Východoevropské metropole se propadají

Z provedeného výzkumu vyplývá, že podobně jako přitažlivost zemí, také lesk mnoha metropolí střední a východní Evropy slábne. Ve výčtu trojic investorsky nejatraktivnějších evropských měst pouze 17 % respondentů zmínilo metropoli ležící v tomto regionu. Metropoli nacházející se v západní Evropě přitom uvádí 82 %, v jižní Evropě 19 % dotázaných. V souladu s výsledky minulých let považují investoři za pětici nejvyhledávanějších evropských investičních destinací Londýn, Paříž, Berlín, Frankfurt a Mnichov. Moskva se posunula z 8. na 10. místo. Praha se umístila na 8. – 12. místě a Varšava zaujímá 13. – 14. příčku.

Žebříček investorsky nejatraktivnějších evropských měst
1 Londýn 54 %
2 Paříž 29 %
3 Berlín 24 %
4 Frankfurt nad Mohanem 15 %
5 Mnichov 11 %
6 Barcelona 8 %
7 Amsterdam 7 %
8-12 Madrid 5 %
8-12 Hamburg 5 %
8-12 Moskva 5 %
8-12 Brusel 5 %
8-12 Praha 5 %
13-14 Zurich 4 %
13-14 Varšava 4 %
15-17 Stockholm 3 %
15-17 Milán 3 %
15-17 Dublin 3 %
18-23 Vídeň 2 %
18-23 Řím 2 %
18-23 Lisabon 2 %
18-23 Ženeva 2 %
18-23 Düsseldorf 2 %
18-23 Kodaň 2 %
24-83 Budapešť 1 %
24-83 Bratislava 1 %
24-83 Bukurešť 1 %
Zdroj: EY European Investment monitor 2014

Zájem investorů ze zemí skupiny BRIC nadále sílí

Investice zemí skupiny BRIC do Evropy – konkrétně 313 nových investičních projektů spolu s téměř 17 tisíci pracovními místy – přinesly loni nový historický rekord. Čína, vedoucí investor skupiny BRIC, uskutečnila celé spektrum akvizic s cílem získat přístup k evropským obchodním značkám a technologiím; na starém kontinentě realizovala na 153 FDI projektů, díky nimž vzniklo přes 7 tisíc pracovních míst. Druhá se umístila Indie se 103 projekty. Největší objem jejích investic putoval do technologií, automobilového průmyslu a ekonomických služeb.

Informace o průzkumu

Studie Playing catch-up byla publikována jako součást letošního průzkumu atraktivnosti Evropy pro zahraniční investory (2014 European attractiveness survey). Údaje byly porovnávány z období před a po ekonomické krizi, až do minulého roku, jak co do skutečného objemu investic, tak z hlediska „subjektivní“ atraktivnosti evropských rozvíjejících se trhů. Provedená analýza navíc zkoumá tempo, jakým se rostoucí ekonomika sama transformuje na silného investora a nabízí tak pohled do proměnlivého vývoje globálního investičního prostředí.

Průzkum atraktivnosti Evropy pro zahraniční investory pro rok 2014 je založen na originální metodice opírající se o dva hlavní informační zdroje: O informace reflektující „objektivní“ atraktivnost evropských zemí pro zahraniční investice. Tyto informace pocházejí z databáze EY European Investment Monitor (EIM), v níž jsou shromažďovány údaje o projektech přímých zahraničních investic, na jejichž základě vznikl nový provoz nebo byla vytvořena nová pracovní místa. Údaje nezahrnují portfoliové investice ani fúze a akvizice, takže podávají věrný obraz o zahraničních investicích do výrobních provozů nebo do služeb v rámci celého kontinentu.

O informace reflektující „subjektivní“ atraktivnost evropských zemí a jejich konkurentů z jiných světadílů pro zahraniční investory. Atraktivnost země nebo regionu je dána těmito faktory: image, důvěra investorů a schopnost země nebo regionu nabídnout zahraničním investorům výhody, jež budou konkurenceschopné. Uvedené informace shromáždila nezávislá agentura CSA, která telefonicky oslovila reprezentativní vzorek více než 800 vrcholových manažerů.

EY  |  9.12.2014


PředchozíDalší