Vývozy do Ruska v listopadu meziročně poklesly o 22,7 %

Listopadový vývoj v zahraničním obchodě nijak výrazně nepřekvapil. Bilance v národním pojetí (NP) skončila v přebytku 13,1 mld. CZK, což bylo meziročně o 1,8 mld. více. Vývoz se meziročně zvýšil o 3,6 % a dovoz pouze o 3,1 %. Bilanci zahraničního obchodu skrze nižší dovozy v současné době vylepšuje zejména propad cen ropy na světových trzích, což se promítá v komoditní bilanci zahraničního obchodu (a konkrétně obchodu s minerálními palivy). I v dalších měsících lze očekávat podobný vývoj. Český proexportně zaměřený průmysl navíc podporuje i slabší koruna a samozřejmě také nižší ceny ropy a dalších komodit, které vylepšují provozní ziskovost. Výraznějšímu růstu však bude bránit stále slabý růst v eurozóně a samozřejmě vývoj v Rusku.

Dle ČSÚ celkovou bilanci v národním pojetí příznivě ovlivnilo zejména meziroční snížení deficitu bilance minerálních paliv o 2,2 mld. CZK. Přechodem z pasiva do aktiva se o 0,9 mld. CZK zlepšila bilance obchodu s nápoji a tabákem a přebytek vzrostl u strojů a dopravních prostředků a surovin (shodně o 0,7 mld. CZK). Nepříznivě na celkové saldo naopak působilo prohloubení deficitu chemických výrobků o 1,5 mld. CZK a pokles přebytku bilance polotovarů a materiálů o 1,2 mld. CZK. Bilance zahraničního obchodu se státy EU skončila přebytkem 50,4 mld. CZK a byla tak meziročně o 3,2 mld. CZK vyšší. Schodek obchodu se státy mimo EU se prohloubil o 1,3 mld. CZK na 36,0 mld. CZK.

Meziměsíčně po očištění o rozdílný počet pracovních dní a sezónnost se obchodní bilance (NP) zlepšila o 1,8 mld. CZK na 13,5 mld. CZK, když exporty vzrostly o 0,6 % a importy stagnovaly. Domácím producentům se stále daří navzdory sankcím mezi Ruskem a EU. Od začátku prázdnin se vývozy zvýšily o 2,6 % a dovozy o 2,4 %, což zase svědčí o sílící domácí poptávce.

Vysoká dovozní náročnost exportů je jedním z faktorů, který tlačí nahoru i importy. K tomu se přidává i větší ochota domácností utrácet, za kterou stojí zlepšující se situace na trhu práce a přívětivější fiskální politika. Očekáváme také, že podniky budou více investovat ve srovnání s předchozími roky, což představuje další tlak na zvýšení dovozů. Za celý loňský rok očekáváme růst vývozů dle přeshraniční statisticky okolo 13 % a dovozů o 12 %. Přebytek bilance by se měl zvýšit z 351,2 mld. CZK v roce 2013 na rekordních více než 430 mld. CZK. Letos ovšem dojde ke zpomalení růstových dynamik, které byly vloni v nominálním vyjádření zvýšeny oslabením koruny, přesto by vývozy měly být v průměru vyšší o 4,5 %. Dovozy by díky vyšší domácní poptávce měly růst rychleji o 6,0 %.

Situace na Ukrajině a Rusku stále představuje spolu s možnou recesí v eurozóně největší riziko pro exportně orientovaný český průmyslový sektor. Prozatím je podíl potenciálně postižených exportů velmi malý. Podíl potravin na celkových vývozech do Ruska tvořil před zavedením dalších sankcí 0,5 %, podíl zbraní a střeliva 0,1 % a zboží dvojího užití pouze 1,3 %. Vývozy (národní pojetí) do Ruska se v listopadu propadly již o 22,7 % meziročně, což je hluboko pod růstem celkových vývozů. Podíl vývozů do Ruska na celkových vývozech kulminoval v říjnu 2012, kdy dosáhl 4,3 %. Od té doby však již postupně klesá a v listopadu 2014 dosáhnul už jen 2,8 % (ještě v červenci 2014 to bylo 3,6 %). Dovozy z Ruska propadly meziročně o 33,3 % a jejích podíl na celkových dovozech v listopadu dosáhnul 3,7 %.

Komerční banka  |  7.1.2015


PředchozíDalší