Průmyslové objednávky zpomalují svůj meziroční růst

Listopadová průmyslová produkce zaznamenala meziroční pokles o 0,4 %, což sice bylo mírně pod naším výhledem, ale naopak nad pesimističtějším konsenzem trhu (-1,0 %). Za meziročním snížením výstupu stojí především nepříznivé kalendářní faktory, protože loňský listopad měl o dva pracovní dny méně v porovnání s listopadem předchozího roku. Pokles o 1,6 % y/y tak zaznamenal dokonce i automobilový průmysl, ale vzhledem k vlivu kalendářních faktorů je vypovídací hodnota tohoto údaje nízká.

Po očištění se celková výroba naopak zvýšila o solidních 4,7 % y/y. V meziměsíčním vyjádření si průmysl zhruba v souladu s naším očekáváním připsal 1,2 % m/m (SWDA), čímž více než vykompenzoval svůj zářijový pokles o 0,5 %. Na listopadový růst produkce ukazovalo zvýšení výroby automobilů (+1,8 % m/m SWDA) i vysoký indikátor PMI (v listopadu na 55,6 bodu).

Nepříznivé je zpomalení tempa růstu nových objednávek. Po 8,3% meziročním nárůstu zakázek zaznamenaným v říjnu se hodnota objednávek v listopadu zvýšila jen o 2,6 % y/y (zakázky ze zahraničí vzrostly pouze o 1,7 %, ty domácí o 4,2 %). Tento pokles dynamiky sice může být také částečně způsoben nižším počtem pracovních dní, nicméně mohou za ním stát i negativní trendy z posledních měsíců. Zpomalení evropské ekonomiky, růst geopolitického napětí (např. kvůli rusko-ukrajinskému konfliktu) a krize v Rusku představují výrazná rizika pro exportně zaměřené průmyslové podniky. Už prosincový indikátor PMI zaostal za očekáváním (poklesl na šestnáctiměsíční minimum 53,3 bodu), ve čtvrtek zveřejněné německé tovární objednávky za listopad vykázaly propad o 2,4 % m/m (meziročně poklesly o 0,4 % y/y) a nevedlo se ani samotnému německému průmyslu (v listopadu -0,1 % m/m a -0,5 % y/y). Na druhou stranu by měla českou ekonomiku podpořit domácí fiskální a monetární expanze a mezi vnější příznivé faktory můžeme zahrnout výrazný pokles cen ropy a propad kurzu eura – toho by mohli využít evropští průmyslníci a v důsledku tak zvýšit i objednávky u svých českých kolegů.

Průmyslová produkce by měla za celý loňský rok vykázat růst o 3,9 %, v letošním roce její dynamika kvůli výše zmíněným nepříznivým faktorům zpomalí na 3,1 %. Především přelom roku by měl být pro průmyslníky nepříznivý, od Q2 15 pak v sektoru čekáme opětovné oživení.

Stavebnictví v listopadu přineslo oproti průmyslu opačný obrázek. V meziročním vyjádření vzrostlo o 2,0 % a po očištění o vliv nižšího počtu pracovních dnů si připsalo dokonce 4,7 % y/y. Oproti říjnu se však produkce v sektoru snížila o 1,8 % m/m (po očištění o sezónní a kalendářní faktory), náš odhad přitom počítal s růstem o 2,0 % m/m.

Pokračuje nicméně solidní výkonnost inženýrského stavitelství, které vzrostlo o výrazných 10,2 % y/y. Tomu se daří díky obratu fiskální politiky a znovuzahájení infrastrukturních staveb. Pozemní stavitelství naopak o 2,7 % y/y pokleslo.

Zmíněná domácí fiskální a monetární expanze by měla stavební produkci, především inženýrskému stavitelství, v příštích měsících nadále prospívat. Nízká inflace a tím růst domácí kupní síly obyvatel by měl zlepšovat i situaci na realitním trhu, a tak i pozici pozemního stavitelství. V průměru by se letos měla stavební výroba zvýšit o 5,0 % po předpokládaných 3,4 % v loňském roce.

MAREK DŘÍMAL
Economist
Economic & Strategy Research
Investment Banking
Komerční banka, a. s.

Komerční banka  |  9.1.2015


PředchozíDalší