Meziroční spotřebitelská inflace se v prosinci propadla na 0,1 %

Meziroční spotřebitelské inflace se v prosinci propadla z 0,6 % na 0,2 % (listopadová prognóza centrální banky počítala s prosincovou inflací ve výši 0,6 %). Hlavními protiinflačními faktory jsou v současnosti ceny ropy, které se již propadly na pouhých 51 USD/brl. Ropný šok bude tlačit ceny dolů i v nadcházejících měsících skrze primární i sekundární efekty (pokles cen pohonných hmot, nižší náklady na dopravu, pokles cen u produktů či jejich částí, které jsou vyráběny z ropných produktů, pokles inflačních očekávání s dopadem na mzdová vyjednávání). Na druhou stranu nelze zapomenout na pozitivní efekty, když lidé budou moci utrácet více za ostatní zboží a služby a nefinančním korporacím se zlepší provozní ziskovost, což může podpořit investice a vést k nabírání nových pracovních sil (provozní ziskovost v průmyslu již výrazně vylepšilo oslabení koruny). Centrální bankéři by na tento šok neměli reagovat posunutím kurzového závazku směrem nahoru, pokud deflace na začátku loňského roku bude trvat pouze omezenou dobu. Pokud se ovšem hrozba deflační pasti bude i nadále zvyšovat (sílící dezinflační tlaky z EMU, lidé a podniky začnou odkládat své výdaje na dlouhodobou spotřebu a investice), ČNB by patrně korunu dále oslabila.

Meziměsíčně v prosinci ceny mírně poklesly o 0,1 %. O něco více, než ukazovaly týdenní šetření, se propadly ceny pohonných hmot (-5,2 %). Větší překvapení se však kumulovalo ve skupině potravin, jejichž ceny v prosinci vzrostly pouze o 0,3 % a po sezónním očištění poklesly o 1,4 % (potraviny na konci roku obvykle rostou docela výrazně, když sezónní faktor dosahuje 1,7 pb). Regulované ceny žádných velkých změn nedoznaly. Nakonec jádrové ceny mírně překvapily směrem nahoru, když meziměsíčně de facto stagnovaly (+0,05 % SA).

Jádrové ceny, které nejlépe odráží poptávkové tlaky, rostly od konce roku 2013 hlavně vlivem vyšších dovozních cen kvůli slabšímu kurzu koruny. Po dvou meziměsíčních poklesech v řadě (září, říjen) jádrové ceny v listopadu překvapily nahoru, když vzrostly o 0,05 % (SA). Další růst pak zaznamenaly i v prosinci (+0,05 %). Po vypršení vlivu slabší koruny skrze importní ceny je růst jádrových cen stále velmi slabý, což reflektuje stále slabé domácí poptávkové tlaky (i když spotřeba domácností začíná sílit) a slabé inflační tlaky z okolních zemí, ze kterých inflaci dovážíme. S uvolněním svého kurzového závazku ČNB čeká, až v ekonomice vzniknou právě poptávkové tlaky, které budou tlačit ceny nahoru. Klíčový bude zejména zrychlující se růst mezd, kterému by měla pomoci klesající nezaměstnanost. Meziročně jádrová inflace v prosinci stagnovala na úrovni 1,0 %.

V nadcházejících měsících lze očekávat, že se inflace na chvíli podívá do záporných hodnot. Opětovnou akceleraci očekáváme až ke konci letošního roku. Za loňský rok v průměru ceny vzrostly o 0,4 %, letos to patrně bude ještě méně.

JIŘÍ ŠKOP
Senior Economist
Investment Banking
Komerční banka, a. s.

Komerční banka  |  9.1.2015


PředchozíDalší