Růst HDP ve třetím čtvrtletí potvrzen na 2,4 % y/y
Český statistický úřad zveřejnil poslední upřesnění odhadu HDP za třetí čtvrtletí loňského roku. Ani z poptávkové, ani z nabídkové strany nedošlo k žádným výraznějším změnám. Navíc k dříve zveřejněným údajům byly dnes publikovány sektorové účty. Z poptávkového pohledu se daří zejména spotřebě domácností a investicím, z nabídkové strany se ve třetím čtvrtletí dařilo téměř všem sektorům (přidaná hodnota klesla pouze v průmyslu, peněžnictví a pojišťovnictví a v ostatních činnostech).
Ekonomický růst je tažený domácí poptávkou. K mezičtvrtletnímu růstu přispívá spotřeba domácností i tvorba fixního kapitálu. Naopak většímu ekonomickému rozmachu ve třetím čtvrtletí bránily nižší přebytky zahraničního obchodu a klesající spotřeba vlády. Vyšší spotřebu domácností podporuje lepší situace na domácím trhu práce. Meziroční růst zaměstnanosti dosáhnul podle ČSÚ 0,5 %. Fixním investicím pomáhá stabilnější ekonomický výhled a uvolnění fiskální ekonomiky. Tomu odpovídá i nově zveřejněná míra úspor. Ze sektorových účtů vyplývá, že míra úspor ve třetím čtvrtletí loňského roku klesla na nejnižší hodnotu od začátku roku 1999, kdy jsou k dispozici první údaje v této časové řadě.
Z nabídkové strany se nedařilo pouze průmyslu (-1,3 % q/q v Q3 14) a peněžnictví a pojišťovnictví (-2,7 %) a ostatním činnostem (-0,8 %). Nejvíce o 7,3 % vzrostla přidaná hodnota v zemědělství, lesnictví a rybolovu, což podpořila dobrá letošní úroda. Dařilo se ovšem i stavebnictví (+2,8 %). Soukromé služby v souhrnu vzrostly o 0,7 % a veřejné o 1,0 %. Růst hrubé přidané hodnoty byl revidován o jednu desetinu procenta nahoru na 0,5 % q/q. Nadále se zvyšují také hrubé provozní ziskové marže nefinančních podniků. Ty pomáhá vylepšovat oslabující koruna. Ta navíc zvyšuje cenovou konkurenceschopnost českých exportérů.
Pro poslední čtvrtletí loňského roku očekáváme zpomalení růstu HDP. Nicméně toto oslabení růstu by mělo mít pouze krátkodobý charakter a bude způsobené hlavně externími faktory. Ekonomické oživení hlavních českých ekonomických partnerů, zemí eurozóny, by mělo na konci loňského roku a na začátku toho letošního procházet ještě zpomalit. To má za následek nižší zahraniční poptávku po českém zboží a zpomaluje i českou ekonomiku. Na druhé straně po celý letošní rok bude ekonomiku podporovat uvolnění fiskální i monetární politiky a zejména v druhé polovině roku, kdy by měly posílit i ekonomiky zemí eurozóny, se ekonomika bude vracet ke svému potenciálu. Průměrný mezikvartální růst v letošním roce odhadujeme ve výši 0,8 %. Za celý loňský rok očekáváme průměrný růst HDP ve výši 2,3 %, stejný výsledek očekáváme i v letošním roce. Rizika jsou stále koncentrována na spodní straně – výrazné zpomalení ruské ekonomiky, další eskalace konfliktu na Ukrajině či recese v EMU.
VIKTOR ZEISEL Economist Investment Banking Komerční banka, a. s.
|
9.1.2015
PředchozíDalší
| | |