Deflace v lednu ještě nenastala

Meziroční spotřebitelské inflace se nakonec v lednu udržela v kladných číslech (+0,1 %), v únoru se však již posune do záporného teritoria (nová prognóza centrální banky počítala s lednovou inflací ve výši 0,1 %). Tento vývoj nahrává centrální bance (dnes byla navíc zveřejněna míra nezaměstnanosti za leden, která vykázala výrazný pokles na sezónně očištěné bázi), která není tlačena měnit svůj kurzový závazek, aby dodala ekonomice další měnový stimul. Ačkoliv se v dalších měsících deflace dočkáme, nebude nijak výrazná a bude výsledkem pozitivního nákladového šoku, na který ČNB reagovat dalším uvolněním měnové politiky nemusí. Stále tak očekáváme, že ČNB bude držet svůj intervenční režim minimálně do poloviny roku 2016, což je i současný pohled bankovní rady ČNB.

Překvapení (ve směru vyšších cen) se pro nás koncentrovalo do tří položek – regulovaných cen, pohonných hmot a jádrových cen. U jádrových cen jsme růst očekávali vzhledem k předpokládanému růstu cen alkoholických nápojů. Meziměsíční zvýšení o 0,46 % (SA) nás však zaskočilo (+0.65% bez sezónního očištění). Regulované položky pak tlačilo nahoru zvýšení vodného (3,4 %), stočného (2,8 %), zemního plynu (1,7 %), tepla (0,8 %). Překvapivě statistický úřad nezmiňuje pokles cen elektřiny, ke kterému patrně v lednu nakonec nedošlo (což by nakonec vysvětlovalo odchylku naší prognózy od skutečnosti u regulovaných cen). Pohonné hmoty poklesly v lednu o 8,0 % a například cena jednoho litru Naturalu 95 se dostala na 31,07 CZK. Statistický úřad tak patrně nevzal v úvahu poslední lednové týdenní šetření, které ukazovalo na cenu Naturalu 95 ve výši 30,0 CZK/litr (a v šestém týdnu dokonce jen na 29,58 CZK/litr). Pohonné hmoty tak propadnou i v únoru, což je jeden z hlavních faktorů, proč byla deflace pouze odložena na únor (naše prognóza prozatím ukazuje na -0,3 % y/y). Nakonec ceny potravin se vyvíjely plně v souladu s naším očekáváním, když vzrostly o 0,8 % meziměsíčně (nicméně po sezónním očištění opět poklesly o 0,4 %).

Jádrové ceny, které nejlépe odráží poptávkové tlaky, rostly od konce roku 2013 hlavně vlivem vyšších dovozních cen kvůli slabšímu kurzu koruny. Po dvou meziměsíčních poklesech v řadě (září, říjen 2014) jádrové ceny opět začaly růst a v lednu dokonce vyskočily o 0,46 % (SA). Ačkoliv se reálná ekonomika stále více zotavuje a spotřeba domácností sílí, nemyslíme si, že už začíná působit proinflačně. Ukazatele poptávkových tlaků jako je například mezera výstupu nám prozatím ukazují, že se protiinflační působení reálné ekonomiky postupně snižuje. S uvolněním svého kurzového závazku ČNB čeká, až v ekonomice vzniknou právě poptávkové tlaky, které budou tlačit ceny nahoru. Klíčový bude zejména zrychlující se růst mezd, kterému by měla pomoci klesající nezaměstnanost (růst mezd však letos zůstane stále nízký i přes zvýšení ve veřejném sektoru). Meziročně jádrová inflace v lednu akcelerovala z 1,00 % na 1,25 %.

V únoru prozatím očekáváme deflaci ve výši -0,3 % y/y. V deflaci nebo okolo nuly by se měla dynamika spotřebitelských cen nacházet až do konce třetího čtvrtletí letošního roku, poté očekáváme postupný návrat k inflačnímu cíli. Příští rok by pak spotřebitelské ceny měly vzrůst o 2,0 %.

JIŘÍ ŠKOP
Senior Economist
Investment Banking
Komerční banka, a. s.

Komerční banka  |  9.2.2015


PředchozíDalší