Běžný účet platební bilance v r. 2014 poprvé kladný / Záznam z jednání bankovní rady bez překvapení

Dnes byly zveřejněny údaje za prosincový vývoj platební bilance. Celková bilance běžného účtu skončila v deficitu 3,8 mld. Kč (konsensuální očekávání však předpokládalo deficit 15 mld. Kč). Příznivější prosincový vývoj byl ve srovnání s listopadem způsoben zejména nižší výplatou dividend z přímých zahraničních investic ve výši 6 mld. Kč (minulý měsíc 19,5 mld. Kč), tj. menším negativním příspěvkem bilance výnosů (v nové metodice tzv. bilance prvotních důchodů). Bilancí zboží a služeb – tak jako obvykle v prosinci – byla téměř vyrovnaná, dovozy zboží a služeb sice tradičně meziměsíčně poklesly, meziročně však vzrostly o 7 % vyšší. V prosinci činil příliv zahraničních investic 3 mld. Kč. Vyšší saldo odlivu portfoliových investic v prosinci ve výši 10 mld. Kč bylo způsobeno zvýšením investic rezidentů do nerezidentských dluhových cenných papírů. Roční úhrn přímých investic v posledních měsících stagnuje, zatímco portfoliových investic se zvyšuje.

Kumulativní bilance BÚ od počátku roku dosáhla v prosinci 2014 necelých 13 mld. Kč, což je ve srovnání s -57 mld. v prosinci 2013 podstatné zlepšení. Bilance běžného účtu tak v minulém roce skončila poprvé od roku 1993 v kladných hodnotách, což bylo zapříčiněno kombinací obnovené zahraniční poptávky a oslabeného kurzu koruny. Vzhledem k tomu, že efekt slabšího kurzu koruny bude v tomto roce nadále zvyšovat reálné exporty, lze očekávat příznivou obchodní bilanci i letos a bilance běžného účtu by měla zůstat v kladných hodnotách.


ČNB dnes zveřejnila záznam z jednání bankovní rady z 5. února 2015. Záznam však nepřináší žádné překvapení, tj. ČNB bude nízkou inflaci v tomto roce tolerovat (aplikovat možnou výjimku), hlavní rozdíl mezi situací nyní a v polovině roku 2013 je rostoucí ekonomika a domácí poptávka, další posunutí kurzového závazku není zatím potřebné, ačkoli ČNB je připravena hladinu posunout, pokud by prohloubení deflačních tlaků začalo působit negativně na domácí poptávku. Jak jsme však již uvedli dříve, tento scénář zatím není aktuální a nižší ceny ropy spojené s QE ECB a slabším eurem by měly ekonomický růst v letošním roce podpořit a ekonomka by měla dále zrychlit.

Vybrané body ze záznamu:
• Bankovní rada podrobně diskutovala vliv propadu cen ropy na domácí inflaci a její výhled a shodovala se, že adekvátním přístupem je aplikovat na primární dopady tohoto šoku do cenové hladiny institut výjimek, což znamená tolerovat v letošním roce pohyb inflace blízko nuly nebo i lehce pod ní.
• Ekonomika se nachází na trajektorii růstu, který může být v roce 2015 díky oživení na exportních trzích v porovnání s prognózou ještě výraznější. Shoda panovala na tom, že právě poměrně výrazný růst HDP, tažený zejména domácí poptávkou, představuje hlavní rozdíl mezi aktuální ekonomickou situací a situací v listopadu 2013, kdy byl zaveden kurzový závazek.
• Propad cen ropy představuje pro domácí ekonomiku pozitivní nákladový šok, který v roce 2015 urychlí její růst. Několikrát zaznělo, že růst bude v roce 2015 díky nízkým cenám ropy v porovnání s prognózou výraznější.
• Zdroj zvýšené nejistoty se týká výhledu na růstu mezd. Bylo poznamenáno, že pokles cen ropy může přes pokles inflace vést k nižšímu růstu nově vyjednaných nominálních mezd. Na druhou stranu ale může také dojít k výraznějšímu nárůstu mezd, protože nízké ceny ropy znamenají nižší náklady podniků, a tedy jejich vyšší provozní zisky.
• V diskuzi o nejistotách bylo opakovaně uvedeno, že jejich proměna v protiinflační faktory (čti pokles domácí poptávky, který by na měnovém horizontu působil protiinflačně) může vést k nutnosti posunout hladinu kurzového závazku. Reakce měnové politiky by byla nutná, pokud by došlo současně k setrvalejšímu útlumu celkové nominální poptávky, k poptávkou vyvolaným deflačním tlakům a výraznému poklesu inflačních očekávání.

Jakub Seidler
hlavní ekonom pro ČR
ING Bank N.V.

ING Bank  |  13.2.2015


PředchozíDalší