Konec německé dluhopisové jízdy?

Divoká jízda německých dluhopisů pokračovala i v první půlce května – zatímco ještě v polovině dubna flirtovaly s nulou, v začátku května se dlouhé výnosy na chvíli dostaly téměř na 80 b.b., aby poté zase rychle klesly pod 60. O vysvětlení těchto výkyvů nouze samozřejmě není – trh si měl uvědomit tu dubnový konec deflace v Eurozóně, tam lepší růstová data z evropské ekonomiky a dražší ropu a dojít k závěru, že ECB zastaví kvantitativní uvolňování před zářím 2016. Z pohledu na volatilitu a inflační swapy mám dojem, že ať už byl původní spouštěč jakýkoliv, spíše než změna inflačních očekávání kymácela trhem nízká likvidita (kterou zhoršily právě nákupy ECB); tomuto vysvětlení nahrává i to, že české výnosy byly v posledních týdnech mnohem klidnější. Důležitější než pátrání po příčinách je však odpověď na otázku, zda jsme svědky konce býčího dluhopisového trhu . Dle mého ne, a to alespoň z tří důvodů.

Předně dubnový konec deflace nic neznamená; inflace je stále velice nízko (a jedno, zda -0,3% nebo 0%) a poptávkové tlaky v Evropě neexistují - jádrová inflace je 0,6%, přesně jako v lednu.

Nejrozsáhlejší přehled podílových fondů dostupných v Česku najdete zde

Zadruhé, i když by ropa na sto dolarech za barel celkovou evropskou inflaci posunula koncem roku výrazně nad 1 %, vzhledem k neměnnému postoji Saudské Arábie a nejpomalejšímu růstu Číny za posledních 20 let (který se pregnantně zrcadlí v německých průmyslových objednávkách či samotné produkci) pro takový vývoj důvody nevidím. A i kdyby - bylo by to jen na chvíli. To sice vzhledem k tomu, co ECB se sazbami provedla touto dobou před 4 roky, nevylučuje stejně dogmatickou měnově-politickou reakci, ta by však neměla dlouhého trvání. Bazický efekt vyšší ceny ropy by totiž rychle vyprchal a na povrch vyplula neúprosná skutečnost, že s nezaměstnaností přes 11% se Eurozóna poptávkou tažené inflace bát nemusí. ECB tak bude dluhopisy nakupovat minimálně do září 2016.

A zatřetí, vzhledem k tomu, že Řecko už moc času na uzavření dohod (o poslední tranši stávajícího programu a o programu novém) s věřiteli nemá, je dle mého pravděpodobnost jeho defaultu přes 50%. To je samozřejmě pro německé dluhopisy cenové plus.

Ačkoliv jsem tedy přesvědčen, že kdekoliv pod 2% jsou dlouhé německé výnosy příliš nízké, nemyslím si, že jsme u nich v posledních dvou týdnech viděli více než nervózní pauzu.

Autor: Martin Lobotka, hlavní analytik Conseq Investment Management a.s.

Conseq Investment Management  |  25.5.2015


PředchozíDalší