ČNB zveřejnila novou Zprávu o finanční stabilitě
ČNB dnes zveřejnila Zprávu o finanční stabilitě (ZFS), která shrnuje vývoj ve finančním sektoru a identifikuje hlavní rizika, která mohou být pro tuzemský sektor podstatná. ZFS obsahuje mimo jiné zátěžové testy bankovního sektoru (dopadly příznivě a potvrzují odolnost tuzemských bank), doporučení ČNB ohledně poskytování úvěrů na bydlení (ČNB plánuje omezit poskytování úvěru s LTV nad 90 %) a také nové opatření týkající se nadměrné koncentrace expozic bank vůči vládě. Celá zpráva je k dispozici zde:
Celkové shrnutí ZFS
Od jara 2014 došlo k posílení odolnosti finančního sektoru vůči nepříznivým šokům, a to z titulu vyšší kapitálové přiměřenosti bank, příznivé likvidity a lepšímu řízení rizik. Vzrostla dílčí rizika (cyklického charakteru) z důvodu prostředí nízkých úrokových sazeb, které vede k poklesu úrokových marží, úvěrových standardů a výnosů u kvalitních aktiv na velmi nízké úrovně. Pokles rizik strukturálního charakteru souvisí dle ČNB se zavedením dodatečných kapitálových rezerv ke krytí systémového rizika a novou legislativní úpravou pro družstevní záložny.
Zátěžové testy bankovního sektoru
V případě scénáře Baseline (tj. scénáře s největší pravděpodobností budoucího vývoje dle ČNB) se kapitálová přiměřenost sektoru bude vyvíjet na stále vysokých úrovních kolem 17 %. Do potíží se však dostávají i v základním scénáři 3 banky, které reprezentují 1,5 % aktiv sektoru. Tyto banky by musely doplnit kapitál o 0,7 mld. Kč.
Pro Nepříznivý scénář (předpokládající obnovenou recesi v ČR deflačního charakteru) by kapitálová přiměřenost klesla k 13 %, což je stále poměrně vysoko nad základním požadavkem 8 %. Velikost potřebných kapitálových injekcí, které by dorovnaly kapitál všech bank alespoň na minimální požadovanou hranici 8 %, činí 9 mld. Kč, což je ve srovnání s posledními červnovými testy z roku 2014 nižší hodnota (12 mld. Kč). Deset bank (reprezentující 12 % aktiv sektoru) by se dostalo do potíži a muselo by kapitál navýšit.
Co z toho plyne: Výsledky testů lze obecně hodnotit pozitivně, na druhou stranu však takové výsledky byly vzhledem k dlouhodobě příznivým ukazatelům tuzemských bank očekávatelné. Příznivé výsledky jsou způsobeny několika faktory. Za prvé, banky jsou velmi dobře kapitálově vybaveny (kapitálová přiměřenost na konci 1Q-2015 činila 18 %), čímž jsou schopny absorbovat vysoké ztráty, které by v případě krizového scénáře utrpěly (především z nesplácených úvěrů, jelikož úvěrové riziko je pro tuzemský sektor nejvýznamnější). Za druhé, jsou nadále dostatečně ziskové a zisky bank obecně slouží jako první polštář ke krytí ztrát, které banky v průběhu roku zaznamenají. Za třetí, tuzemský sektor má vysoký objem depozit, a je tak velmi likvidní (poměr úvěrů a vkladů je dlouhodobě pod 80 %) – to znamená, že má dostatek stabilních zdrojů financování a v krizových situacích je lépe schopen se vypořádat s nepříznivými tržními podmínkami.
Samotné testy však neříkají, že by se v případě nepříznivého scénáře nedostala do potíží žádná z tuzemských bank, pouze ukazují, že problémy tuzemského bankovního sektoru by byly zvládnutelné vzhledem k velikosti ztrát a kapitálu, který by banky musely v nepříznivé situaci doplnit. Také je potřeba brát v potaz, že zátěžové testy představují pouze určitý typ výpočtů, který simuluje chování bankovních portfolií v časech recese, tyto předpoklady se však nemusí vyplnit. Testy je proto potřeba brát jako orientační ukazatel. I přesto je potřeba dodat, že uvažovaný zátěžový scénář ČNB je dostatečně nepříznivý a neměl by tak vést k debatám ohledně malé přísnosti zátěžových testů, jak tomu bylo v minulosti u testu celoevropských.
Limity pro poskytování úvěrů na bydlení nad 90 % LTV (Loan-to-Value ratio)
ČNB pro úvěrové instituce vydává doporučení k omezení velikosti poskytovaných úvěrů vzhledem k hodnotě zastavené nemovitosti. ČNB považuje za žádoucí, aby byly zcela omezeny úvěry s LTV nad 100 %, pro LTV nad 90 % dochází také k doporučení, aby byly poskytovány méně a celkově tak tvořily pouze 10 % celkového objemu poskytnutých úvěrů za dané čtvrtletí. Jedná se však pouze ze strany ČNB o doporučení a v odůvodněných případech tak banky mohou nadále poskytnou úvěry s vyšším ukazatelem LTV.
Co z toho plyne: Toto opatření chápeme jako čistě preventivní, jelikož v tuzemském bankovním sektoru není velký podíl úvěrů s vysokým poměrem LTV. Dle ČNB bylo průměrné LTV v roce 2014 pouze 55 % - tato průměrná hodnota sice může zakrýt velkou část úvěrů s vysokým LTV, nicméně i bližší dělení úvěrů dle intervalů LTV na základě šetření ČNB mezi bankami naznačuje, že úvěry s LTV nad 90 % mají prozatím v portfoliích bank malý podíl.
Rizika spojená se svrchovanými expozicemi
ČNB se domnívá, že je v tuzemském bankovním sektoru nadměrné riziko koncentrace vůči svrchovaným expozicím (tj. vládě). Podíl státních dluhopisů v bilancích tuzemských bank se řadí s hodnotou kolem 15 % k jedné z nejvyšší v Evropě a ČNB se tak obává vysoké provázanosti bankovního a vládního sektoru. ČNB tak bude pravidelně vyhodnocovat, zda se riziko koncentrace v tuzemském bankovním sektoru nezvyšuje, a to i s ohledem na vývoj českých veřejných financí. Pokud ČNB vyhodnotí růst rizik, bude po bankách vyžadovat vyšší kapitál.
Co z toho plyne: Opět se jedná spíše o preventivní opatření, jelikož i samotná ČNB argumentuje, že v následujících letech nebude opatření aktivní. Na jednu stranu je snaha ČNB pochopitelná ve smyslu, že po finanční krizi již nelze obecně považovat vládní dluhopisy za skutečně bezrizikové, na druhou stranu je otázka, k jakým vedlejším efektům by mohla aktivace opatření vést a zda bude vůbec plnit svůj účel. Například dle propočtů ČNB by opatření nebylo aktivováno ani v případě Nepříznivého scénáře, který v následujících letech předpokládá výrazný propad ekonomické aktivity (-3,7 % v roce 2016 a -2,8 % v roce 2017) a růst vládního dluhu nad 63 % HDP. Opatření ČNB má tak zřejmě za cíl problematiku vysokých expozic bank vůči vládě začít více komunikovat, nečekáme však, že by mělo v tuto chvíli reálný dopad na tuzemský bankovní sektor.
Autor:
Jakub Seidler
hlavní ekonom pro ČR
ING Bank N.V.
|
16.6.2015
PředchozíDalší
| | |