Čeští
senioři počítají s nejhorším. Celých
73 % z nich má bokem odloženou částku pro případ
dlouhodobého pobytu v nemocnici a ještě o dvě procenta
více jich pravidelně ukládá peníze na
vlastní pohřeb. Ve druhém případě je pro ně
„cílová částka“ mezi 10 a 20
tisíci korun. Vyplynulo to z průzkumu Era Poštovní
spořitelny mezi seniory.
Hlavními
důvody, proč lidé staršího věku
odkládají stranou peníze na vlastní pohřeb,
jsou ryze pragmatické. „Zatímco téměř tři
čtvrtiny z nich nechtějí finančně zatížit rodinu a
pozůstalé, zbylých 27
% chce mít jistotu, že se dočkají důstojného
pohřbu,“ popisuje Tomáš Suk, manažer marketingu
Poštovní spořitelny. Podle 17 % seniorů není
potřeba spořit, protože povinností pozůstalých je o
pohřeb zesnulého se postarat.
Jak
průzkum ukázal, necelá pětina seniorů se
domnívá, že jim na pohřeb stačí částka do
10 tisíc korun. Polovina z nich považuje za
optimální částku mezi 10 a 20 tisíci.
Vhodnost vyšší částky potvrzuje i
Václav Vohlídka, šéfredaktor časopisu
Funeral Quartal. „Konečná cena pohřbu se
liší podle individuálních
přání zemřelého nebo pozůstalých. Roli zde
hraje výběr rakve, počet nosičů atd. Nejčastěji se však
ceny pohřbů skutečně pohybují od patnácti do dvaceti
tisíc korun."
Ale
podle nezávislého průzkumu společnosti Scott &
Rose je to více, a to minimálně 20 tisíc
korun za nejlevněší pohřeb bez jakýchkoliv
nadstandardů.
Statistiky Pohřebního ústavu hl. m. Prahy dále
ukazují, že Češi v cca 75 % případů
dávají přednost spalu před tradičním pohřbem do
země.
Více než třetina dotázaných v průzkumu prozradila, že mají jasnou představu o
způsobu pohřbu, o výběru hudby i podobě smuteční hostiny.
„Stejný počet seniorů se však
myšlenkám na své poslední dny
brání, a 28 % z nich říká, že se
podobnými věcmi nezaobírají,“
dodává Tomáš Suk. Zajímavostí
je, že o podobu vlastního pohřbu se více
zajímají ženy než muži. Rozdíly v přístupu
k tomuto druhu spoření najdeme i mezi obyvateli Prahy a zbytku
republiky (viz graf).
Většina
českých seniorů pro vytváření finančních
rezerv využívá státem podporovaných
spořicích produktů – penzijního
připojištění, stavebního spoření a
životního pojištění. „Po odchodu do důchodu
je možné pro uložení takto naspořených peněz
využít například Era červené konto, které
nabízí zajímavý úrok a okamžitou
dostupnost úspor,“ upozorňuje Tomáš Suk.
Primárně pro seniory je pak určen na českém trhu
ojedinělý produkt nazvaný Dárek pro život,
který je možno žádat na finančních centrech
Poštovní spořitelny. „Jde vlastně o dodatek k
Era prvnímu kontu, který umožňuje prarodičům spořit
vnoučatům do života a zamezuje komukoli disponovat s prostředky
na něm uloženými,“ dodává. Dítěti je
pak celá naspořená částka vyplacena v den
dovršení jeho plnoletosti.
Srovnejte si produkty spoření na českém bankovním trhu:
Finparáda / Spoření