Kolik lidí dává dětem kapesné a co děláme po jejich odchodu z domu?

„Děti běžně od malička pracují s počítači a mobily, na internetu jsou často zběhlejší než jejich rodiče. Finance jim takhle blízké nejsou,“ uvádí analytik Home Creditu Michal Kozub. Dodává, že alespoň symbolické kapesné by dětem pomohlo seznámit se se světem peněz a pomalu do něj proniknout, aby v dospělosti neměly s financemi problémy. I přesto se většina oslovených k pravidelné „dětské výplatě“ přiklání. Jako ideální věk, kdy by děti měly začít samy hospodařit s penězi, zvolili lidé v Česku, na Slovensku i Rusku věk kolem 10 let. 19 % Čechů souhlasí s pravidelným kapesným už od začátku školní docházky, tedy od 6 let. „Rodiče by měli věnovat dostatek času vysvětlování a diskuzi o tom, proč dítě kapesné dostává, co se s penězi dělá a na co kapesné může použít. Výše kapesného by samozřejmě měla být úměrná věku,“ upozorňuje psycholog Jiří Brančík.

Jako odpovídající částku vnímají Češi 200 korun, Slováci 10 € (240 korun) a v Rusku jsou rodiče ochotni podpořit dítě částkou až 500 rublů (téměř 300 korun) měsíčně. „Setkali jsme se i s překvapivými odpověďmi štědrých respondentů, že rozumná výše kapesného je tisíc korun měsíčně a víc,“ dodává Kozub. Varuje, že takto vysokým kapesným rodiče často kompenzují, že na své potomky nemají čas. Dítě si neuvědomuje hodnotu peněz a vysoké kapesné vnímá jako samozřejmost.

Větší část respondentů v průzkumu potvrdila, že se po odchodu dětí ještě více usadí. Jen menší část si spíše začne více užívat. Ochota spořit ale v obou případech roste. „Vyhlídka blížící se penze je skutečně motivátorem k většímu spoření, a to pro téměř polovinu dotázaných. Typické je využívání penzijního fondu a životního pojištění,“ popisuje Milan Jursík, manažer marketingu Poštovní spořitelny.