Nečeká nás velká blamáž? Má smysl silná státní banka pod taktovkou ČSSD?
 V sobotu předseda ČSSD v rozhovoru pro deník Právo uvedl, že by po volbách chtěla ČSSD, pokud zasedne ve vládě, vybudovat silnou státní banku. Po přečtení zprávy jsem se pro jistotu podíval do kalendáře, zda není prvního dubna čili apríl. Bohužel apríl nebyl.
ČSSD by ráda posílila stávající Českomoravskou záruční a rozvojovou banku, která by nadále poskytovala programy státní podpory podnikání a také nabízela univerzální komerční služby.
Téměř každý by chtěl mít vlastní úspěšnou a ziskovou banku. Není proto divu, že to chce i ČSSD. Nicméně v tomto případě to bude z peněz daňových poplatníků, t.j. nás všech, a není vůbec jasné, zda banka bude úspěšná a zisková.
Každý, kdo o této problematice něco ví, řekne, že vybudovat silnou retailovou banku bude vyžadovat spoustu peněz. Budou to určitě miliardy korun. Bude nutné najít schopné zaměstnance pro rozvoj a poskytování produktů, které Českomoravská záruční a rozvojová banka doposud nemá v nabídce, v tomto případě je přeplatit, aby přišli od konkurence. Bude třeba pořídit drahý software a vybudovat další pobočky. Neobejde se to bez mravenčí práce potřebné ke vzniku systému produktů, pravidel, zodpovědností, schvalování apod.
Českomoravská záruční a rozvojová banka má aktiva ve výši cca 100 miliard korun, 5 poboček a asi 200 zaměstnanců. Větší co do bilanční sumy jsou Česká spořitelna, ČSOB, Komerční banka, UniCredit Bank, Raiffeisenbank, GE Money Bank i česká ING Bank. Podobně velká, ale o něco menší, je J&T Bank se zhruba 90 miliardami korun v aktivech. Takže nyní je Českomoravská záruční a rozvojová banka malá banka, a není tudíž vůbec silná.
Parametry českých bank najdete zde
Navíc vytvářet novou komerční státní banku není vůbec nutné. Český bankovní trh funguje. V posledních letech je určitě dostatečně konkurenční a není třeba do něho nijak násilně zasahovat.
Naopak pokud bude chtít nová banka pracovat s nižšími poplatky a vyššími sazbami u depozit, než má konkurence, a jinak by asi podle vizí ČSSD neměla smysl, pak bude muset poskytovat rizikovější úvěry. K čemu to může vést? S velkou pravděpodobností k obrovským ztrátám.
Nejdříve nová státní banka podkope fungující trh - odebere komerčním bankám jejich klienty za dumpingové ceny státu. Stávající soukromé banky se s tím nějak poperou, ale je možné, že některé z nich skončí či zkrachují. Nová státní banka bude ale od svého náběhu nějakou dobu ztrátová, protože v tomto oboru trvá nové bance minimálně 3 roky, než dosáhne zisku, a to i v případě, kdyby náklady byly částečně kryty ziskem současné Českomoravské záruční a rozvojové banky, který však není enormní. K tomu připočítejme minimálně 2 roky na přípravu a rozjezd retailové části banky. V té době už bude u vlády možná úplně jiná politická strana, která si vlastnictví banky příliš neužije, protože bude muset pravděpodobně řešit problémové úvěry státní banky, které se z těch rizikově poskytnutých vyklubaly. Může dojít k nutnosti posilovat kapitál banky až do situace, ve které by státní banka zkrachovala nebo byla sanována a předána do soukromých rukou. Pak bychom byli tam, kde jsme byli na začátku - ale chudší možná o desítky miliard korun, které nás toto dobrodružství stálo.
Již mnohokrát jsme se přesvědčili, že většinou soukromý vlastník hospodaří lépe než stát, ale jsou stále lidé, kteří tomu nevěří. Navíc populisticky lákají méně informované občany, jako to v tomto případě dělá ČSSD, aby je volili s představou pozitivní role státních zásahů do ekonomiky.
Hlavním trendem v Evropě byla doposud privatizace, a ne posílení státních bank
Vybíráme část textu z práce „State-owned banks, stability, privatization and growth: Practical policy decisions in a World without empirical proof“, kterou vypracoval A. Michael Andrews, coby člen Mezinárodního měnového fondu v roce 2005:
Státní banka jako nástroj pro rozvoj zaostalé ekonomiky
Klasický tzv. „vývojový“ pohled na banky ve vlastnictví státu je ten, že státní vlastnictví může stimulovat růst, a to tehdy, kdy nejsou financované podniky dostatečně vyvinuté na to, aby dostály požadavkům na financování privátními bankami. Tento pohled kombinovaný s představou, že vláda by měla kontrolovat strategické sektory ekonomiky, byl přijímán vládami ve světě v 60. a 70. letech minulého století, zejména při znárodňování existujících komerčních bank v Africe a Latinské Americe.
Státní banka jako nástroj politické moci
Další předpokladem pro státní vlastnictví bank je situace, kdy politické cíle dostanou přednost před růstem a rozvojem. V tomto tzv. „politickém“ pohledu politici používají banky ve státním vlastnictví a ostatní státní podniky ke zvyšování zaměstnanosti, k dotacím a dalším výhodám pro jejich podporovatele, kteří jim tuto laskavost vrátí ve formě hlasů ve volbách či v podobě příspěvků nebo úplatků.
Státem vlastněné banky jsou pak zvláště vhodné jako nástroje pro šíření politické štědrosti, protože jejich úvěrové aktivity mohou mít vliv na všechny sektory ekonomiky. Banky často disponují velkou pobočkovou sítí rozkládající se ve většině regionů dané země. Navíc rozdílné informace mezi bankou a externími pozorovateli umožňují relativně snadno zamaskovat politické motivace k poskytovaným úvěrům a plné náklady takovýchto úvěrů nebudou nějakou dobu známy, dokud státem vlastněná banka nezveřejní ztráty z úvěrů, které byly uzavřeny na více politických než obchodních aspektech.
Afrika, Latinská Amerika, Evropa - státní vlastnictví bank nakonec není výhodné
Navzdory výše uvedeným motivacím banky ve stáním vlastnictví již nemají takovou popularitu, jako měly v 60. a 70. letech minulého století.
V 80. letech mnoho afrických vlád, které znárodnily banky v předchozích dekádách, bylo vystaveno akutním ekonomickým krizím. Latinskoamerická krize v 80. letech předcházela privatizaci mnoha státem vlastněných bank. Hlavní trend privatizace v Evropě proběhl v 80. letech v mnoha zemích včetně Francie, Itálie, Portugalska a Španělska. Náklady na státem vlastněné banky se ukázaly jako převyšující výhody z tohoto vlastnictví.
Na závěr je třeba si přát, aby od budování silné státní banky ČSSD upustila. Ať peníze nás všech raději použije na opravu zoufalého stavu silnic a dálnic, na zdravotnictví nebo na školství.
Své příspěvky pište do diskuse k článku - zde
reklama
|
všechny články | |
Dále v rubrice
Digitální podpis otevírá novou éru hypoték. ČSOB je první na trhu
Klienti v Česku mohou nově podepisovat všechny dokumenty k hypotéce kvalifikovaným elektronickým podpisem vydaným na základě bankovní identity. Jako první tuto možnost zavádí ČSOB Hypoteční banka, další banky chystají spuštění začátkem příštího roku...
|
Srovnání stavebních spořitelen v prosinci: Nejvýhodnější nabídky na konci roku
Stavební spoření je jednou z možností, jak bezpečně ukládat peníze s podporou od státu. Hodí se především pro ty, kteří si chtějí pravidelně odkládat finance a nebudou je potřebovat alespoň šest let. Přinášíme vám pravidelný přehled aktuálních nabídek stavebních spořitelen...
|
Produktové novinky bank v listopadu aneb co nového pro nás banky připravily?
Přinášíme vám pravidelný přehled produktových změn a inovací, které banky a pojišťovny provedly za uplynulý měsíc. Novinky v průběhu listopadu letošního roku oznámily Air Bank, Banka CREDITAS, Česká spořitelna, ČSOB, Komerční banka, Kooperativa...
|
Kdo nabízí nejlepší podnikatelský a firemní účet? Air Bank, Moneta i Raiffka
Přinášíme vám nový žebříček bankovních účtů pro podnikatele a malé firmy. První místo patří Air Bank, druhá příčka MONETĚ Money Bank a na třetím místě je Raiffeisenbank. Jaké je další pořadí a co pro své stávající i nové klienty vítězné banky nabízejí...
|
všechny články v rubrice
|