Uvádět nepravdivé údaje do žádosti o půjčku se nemusí vyplatit
| 27.7.2015 | Zdeněk Bubák, zpráva Creditinfo Solutions | |
 Kolikrát v životě jste museli poskytnout své osobní údaje, doložit příjem a prokázat se množstvím dalších informací? Ty se postupně ukládají v některém z českých bankovních či nebankovních registrů. Na jednu stranu to neznamená, že by k vašim osobním údajům měl kdokoli přístup, což ošetřuje zákon na jejich ochranu. Ale kdykoli si je může vyhledat člen daného registru, tedy finanční instituce, u které žádáte o půjčku. I proto stojí za to zvážit, zdali se vyplatí uvádět nepřesné či lživé informace.
Otázku „Jak často lidé podvádějí“ zodpovídá série výzkumných experimentů o nečestném chování, která byla publikována v periodiku Personality and Social Psychology Bulletin a v magazínu Scientific American. Výzkumníci Oliver Sheldon a Ayelet Fishbach došli k závěru, že lidé nemají tendenci upravovat realitu, když mají dostatek času si uvědomit potenciální dopad svého neetického rozhodnutí.
Podle kanadské studie společnosti Equifax až 9 % respondentů nadsadilo svůj příjem v žádostech o hypotéku. Tentýž výzkum zjistil, že pro 10 % lidí není problémem v takovém případě lhát. Obdobný průzkum byl proveden i ve Velké Británii. Jeho hlavním zjištěním je, že téměř čtvrtina lidí v minulosti neuváděla při podávání žádostí o finanční úvěry správně všechny skutečnosti. Nejčastějším prohřeškem byla manipulace s výší příjmu, mezi další patřily záměrné nepřesnosti v rodinném stavu a věku.
V nedávné době si jedna evropská finanční společnost najala společnost Creditinfo Solutions na vývoj modelu kreditního skóringu pro svůj systém online půjček. Formulář žádosti o půjčku požadoval všechny typické informace: adresu, datum narození, příjem, pracovní stav a podobně.
Hodnotící proces analyzoval tyto informace spolu s dostupnými daty z lokálního kreditního byra a s dalšími informacemi z předchozího vztahu žadatele s poskytovatelem půjčky.
Navíc byl ale využit i jiný zdroj dat, který by většina lidí neočekávala. Aplikační proces byl propojen s vládní databází obsahující informace o srážkách daní z příjmu, příjmech a souvisejících údajích. Někteří lidé nemuseli mít v této databázi zahrnuty všechny příjmy, ale pro většinu z nich to znamenalo, že poskytovatel úvěru znal výši jejich příjmu.
„Lidé, kteří ve výzkumu poskytli „optimistickou“ tedy nadsazenou verzi svých příjmů, byli vyhodnoceni jako vyšší riziko, nehledě na celkovou výši jejich příjmů. Žadatel o úvěr, který měl solidní příjem a nadsadil jej, byl v rámci modelu vnímán hůře v porovnání s někým, kdo měl příjem sice nižší, ale podával jej pravdivě,“ uvedl Richard Barkand, analytik Creditinfo Solutions.
Až budete tedy příště žádat o půjčku či kreditní kartu, nepodceňujte možnost, že vaše banka již zná odpovědi na otázky, které pokládá. Ty mohou mít spíše za cíl otestování vaší osobnosti a výsledné podmínky může pokus o zkreslení reality ovlivnit.
všechny články | |
Dále v rubrice
všechny články v rubrice
|