Banky a pojišťovny si vychovaly konkurenci. Partners hraje vlastní hru
| 21.5.2011 | Veronika Křivská, zpráva Partners | |
Rok 2025 byl pro finanční skupinu Partners úspěšný. Společnosti v širší finanční skupině Partners včetně Partners Banky dosáhly podle neauditovaných výsledků obratu téměř 8 miliard Kč, meziročně tak došlo k růstu o třetinu. Pro letošní rok plánuje skupina růst o 1 – 2 miliardy Kč.
Finanční skupina Partners má za sebou další rok, kdy meziročně zvýšila svůj obrat o další 1 miliardu korun. Hnacím motorem byla oblast investic – nejvíce meziročně rostly Partners investiční společnost, penzijní společnost Rentea a nemovitostní fondy Trigea a Merity, jejichž společný obrat překonal 1 miliardu Kč. Na podzim skupina posílila o další projekt – investiční platformu Aspire11. „V investicích jsme loni překonali hranici 100 miliard Kč v aktivech pod správou i v administraci v investicích a penzích,“ komentuje zájem klientů ředitel finanční skupiny Partners Petr Borkovec. Přes 1 miliardu Kč obratu dosáhla také životní pojišťovna Simplea (1,2 mld. Kč), obrat zahraničních společností – z Rumunska a Slovenska – rovněž překonal 1 miliardu Kč. Téměř polovinu společného obratu všech společností ve finanční skupině Partners tvořila finančně poradenská společnost Partners. „Mám velkou radost, že naši poradci překonali 1 miliardu provizního obratu jen v samotném segmentu investičního poradenství a zprostředkování. Více než 1,1 miliardy Kč tvoří provizní příjem ze správy kmenů – investice, pojištění, penze, bankovní produkty. Ukazuje to, že dlouhodobá péče o klienty má smysl a prospívá oběma stranám,“ říká Petr Borkovec. Aktuální žebříček účastnických penzijních fondů naleznete na Finparádě zde Partners Banka pokračovala v růstu i v loňském roce. Ke konci roku 2025 evidovala 162 tisíc klientů a objem klientských depozit dosáhl 41 miliard korun. Banka v průběhu roku rozšířila nabídku služeb, mimo jiné o platby v zahraničí bez přirážek k měnovému kurzu, a připravuje spuštění multiměnového účtu. Na jaře 2025 zahájila poskytování hypotečních úvěrů a na začátku letošního roku překročilo její úvěrové portfolio hranici pěti miliard korun. Hypoteční boom Hlavními tahouny loňského roku byly i nadále investice, ale také bydlení. Hypoteční trh zažil boom v objemech, nikoli ale v počtech úvěrů. „Průměrná hypotéka byla v prosinci 4,27 milionů Kč. Byty jsou drahé a objem roste hlavně kvůli cenám,“ zmiňuje Jan Brejl, obchodní ředitel finanční skupiny Partners. A hypotéky nezlevní. „Prostor pro snižování není. ČNB bude držet sazby na stávající úrovni, aby udržela inflaci i nadále pod kontrolou,“ předjímá. Neočekává ani, že se objeví zásadní produktová inovace. „Hypoteční trh již delší dobu produktově stagnuje. Do značné míry je to dáno i poměrně silnou regulací. Trend, který bude i nadále pokračovat, je digitalizace celého hypotečního procesu a minimalizace fyzických dokumentů a úkonů, které je potřeba pro získání a načerpání hypotéky provést. Dalším trendem, který se na nás letos nevyhnutelně řítí, je objem úvěrů, jimž končí fixace úrokové sazby. Banky tedy musí aktivovat své retenční oddělení a bude zajímavé sledovat, jak přistoupí ke svým stávajícím klientům a jaké podmínky jim nabídnou,“ upozorňuje Jan Brejl. Přehled hypoték včetně orientační úrokové sazby najdete na Finparádě zde Trhy 2026: Nesázet jen na AI, tipy jsou bankovnictví, zdravotnictví nebo energetika Trhy v loňském roce přepsaly některá pravidla a předvedly, co všechno je možné. Konec roku ukázal, že nic neroste do nebe, a to ani firmy spojené s umělou inteligencí, které byly doposud tahouny výkonnosti a zvýšily volatilitu trhů. „Investoři si čím dál častěji kladou otázku, zda vysoké investice do vývoje a rozšiřování AI vůbec přinesou jeho poskytovatelům odpovídající zisk. Samozřejmě, je více než pozitivní, že AI zefektivňuje rutinní procesy a přináší úspory nákladů, což je pro ekonomiku jako celek důležité, nicméně kauza monetizace umělé inteligence je čím dál širším tématem diskuzí mezi investory,“ zmiňuje Martin Mašát, ekonom finanční skupiny Partners. Rozpětí výkonností akciových fondů v roce 2025 se pohybovalo mezi 0 % až po více než 20 % ročně. Do roku 2026 lze očekávat pozitivní vývoj s průměrným ziskem kolem 10 %. Opět se ale výkonnost jednotlivých fondů může podstatně lišit, a to nemluvím jen o přesunu investorů mezi sektory či volatilními technologickými akciemi, ale opět může hrát roli vliv vývoje kurzu koruny. V roce 2026 není vhodné sázet vše na jeden sektor. „Klíčem je aktivní vyhledávání sektorů a firem, které z boomu AI profitují nepřímo, a to i tam, kde se to na první pohled nezdá,“ doporučuje ekonom Partners. Zajímavou investiční příležitostí se mohou stát opomíjené sektory, mezi něž patří například tradiční sektor bankovnictví, atraktivní oblast zdravotnictví, stabilní výnosy z energetiky nebo akcie menších firem. „Nakonec nelze opomenout trhy jihovýchodní Asie, jako jsou Indie, Jižní Korea či třeba Čína. Tyto regiony zažívají rychlou digitalizaci a technologickou adaptaci, díky čemuž mohou výrazně těžit z globálního boomu v oblasti umělé inteligence a technologických řešení. K tomu přispívá mladá populace, dynamické ekonomiky a rostoucí atraktivita pro zahraniční investory,“ uzavírá Martin Mašát. | Žebříček běžných účtů |  | | Kalkulačka osobních účtů |  | | Sjednání běžného účtu |  |
všechny články | |
Dále v rubrice
všechny články v rubrice
|