Půjdou evropská
prasátka na porážku? Aneb jaký vývoj
evropské dluhové krize v příštích
kvartálech očekává společnost Conseq Investment
Management. O této tematice hovořili na tiskové
konferenci konané v restauraci Ambrosia v Burzovním
paláci v Praze 15.června 2011 portfolio
manager společnosti Michal Stupavský a obchodní
ředitel Lukáš Vácha. Zde je výběr
informací, které na konferenci zazněly.
Hlavní téma je Řecko
Hlavním aktuálním tematem je Řecko, které
je evidentně insolventní. Poměr veřejného dluhu k HDP by
měl na konci roku činit 160% HDP. Řecko není vlastními silami
schopno svůj dluh standardním způsobem splatit.
Krátkodobé řešení se již rýsuje.
Představitelé Evropské unie se totiž na konci
prvního červnového týdne dohodli na
dalším záchranném plánu.
Momentálně se uvažuje o částce kolem 100 mld. eur.
Řecký premiér George Papandreou na oplátku
souhlasil s dalšími úspornými
opatřeními ve výši 78 mld. eur. Řecku se
však již nyní nedaří plnit úsporná
opatření přijatá původním záchranným
plánem. Důsledkem je, že požadované úroky,
které investoři za držení řeckých dluhopisů
požadují, se v případě 10letých dluhopisů
pohybují na 17%, což je dvojnásobek oproti
loňskému roku. Cíl nového plánu je
zabránit přímému bankrotu. Proč je ale
nutné oddalovat něco, co pravděpodobně stejně přijde. Jsou to
dva faktory: Složitá dluhová situace
dalších periferních států eurozóny a
zranitelný evropský bankovní systém.
Další země jako Portugalsko a Irsko totiž
potřebují čas, aby se pomocí záchranných
plánů ze své dluhové krize v průběhu
příštích let dostaly. Rovněž evropský
bankovní sektor není schopen náhlý bankrot
Řecka unést. Podle analytiků britské Barclays Capital
totiž expozice evropských bank v Řecku na konci roku 2010 činila
162 mld. dolarů. Bankrot Řecka je však v budoucnu
nevyhnutelný. Řecko je navíc žhavým
kandidátem na vyloučení z eurozóny, i když si
tento scénář nikdo nedokáže reálně
představit. Pokud by k němu přesto došlo, země by musela
zavést silně devalvovanou měnu, navíc by investoři
vládě ani soukromým subjektům pravděpodobně
příliš půjčovat nechtěli. Krátkodobě by tento
scénář mohl v postižené zemi vyvolat
hyperinflační tendence se silnou hospodářskou
recesí.
Budoucnost eura
Euro je především politický
projekt. Evropská měnová unie
optimální oblastí pro společnou měnu rozhodně
není. Dokonce lze říci, že jedním z
hlavních důvodů současné dluhové krize
periferních států je právě zavedení eura.
Euro totiž výrazně snížilo rizikové
přirážky vládních dluhopisů periferních
zemí, dluhové orgie se tak mohly v prostředí
silné společné evropské měny, kryté
monetárním konzervativismem německé Bundesbanky,
odehrávat mnoho let. Aby bylo euro životaschopný projekt,
je třeba významným způsobem zvýšit
důležitost rozpočtu EU a zavést přísná
rozpočtová pravidla na omezení veřejného dluhu.
Striktním limitem by měl být rozpočet vyrovnaný
nebo přebytkový, aby se absolutní výše
státního dluhu snižovala.
Česko a přijetí eura
Proč přijímat euro, když česká koruna
výborně plní funkci nominálního
vyrovnávacího mechanismu vnější
ekonomické rovnováhy a ČNB provádí
zodpovědnou měnovou politiku? V současné době výhody
vlastní měny převyšují výhody
zavedení společné měny.