Budou se muset za necelé tři roky družstevní záložny změnit v banku?
| 28.5.2015 | Veronika Dusová, zpráva likvidátora spoř. družstva WPB Capital | |
 Krach dvou velkých družstevních záložen v loňském roce byl jedním z podnětů pro zákonodárce změnit podmínky existence kampeliček v Česku. Řada změn začala platit už v lednu tohoto roku. Za necelé tři roky zřejmě dojde k hromadným proměnám záložen v banky. Novela zákona je reakcí na problematické fungování sektoru družstevních záložen.
Zákonodárci změnili podmínky existence družstevních záložen, podnětem byl krach dvou velkých záložen. Z toho důvodu dojde zřejmě za necelé tři roky k proměnám družstevních záložen v banky.
Poslední záložnou, která v Česku zkrachovala, byla WPB Capital. Kampelička je v likvidaci od října loňského roku. Kromě spolupráce s Fondem pojištění vkladů, který vyplácí vklady téměř sedmi tisícům věřitelů, je ale nutná i spolupráce představenstva s pověřeným likvidátorem. K tomu však nedošlo.
„Od samého počátku likvidace představenstvo nespolupracuje, právě naopak se svou nesoučinností snaží činnost likvidátora brzdit. Tento fakt však nemá žádný vliv na průběh výplat věřitelů. Ti své peníze začali dostávat už v loňském roce a jejich výplata potrvá až do října roku 2017. Vklady vyplácí Fond pojištění vkladů prostřednictvím poboček České spořitelny,“ popsal Jiří Švihla, advokát a likvidátor WPB Capital.
Právě Fondu pojištění vkladů se dotkly první změny, které nastolila novela zákona. „Rok 2015 přinesl Fondu pojištění vkladů vyšší příspěvky od družstevních záložen. Pravidelné čtvrtletní odvody v procentním vyjádření tak budou vzhledem k jejich vyšší rizikovosti převyšovat odvody bank. Ještě před lednem 2015 družstevní záložny čtvrtletně odváděly 0,04 procenta z objemu pojištěných vkladů, nyní je to 0,08 procenta. Toto navýšení by mohlo v tomto roce přinést Fondu oproti roku 2014 zhruba o 40 milionů korun navíc,“ uvedla Renáta Kadlecová, výkonná ředitelka Fondu pojištění vkladů.
Už od ledna je platnou novinkou také to, že družstevní záložny nesmějí poskytovat své služby a produkty osobám, které nejsou jejich členy.
„Další omezení kampeliček přinese leden 2018. Pokud po tomto datu výše peněz, které družstevní záložny spravují, přesáhne pět miliard korun, budou se muset přeměnit v banku, nebo rezignovat na svůj růst. Aktuální počet družstevních záložen působících na českém trhu je 11 se zhruba 54 tisíci členy. Bilanční sumu pěti miliard překračují dvě společnosti – Moravský peněžní ústav a Creditas. Od roku 2018 také začne platit omezení výše poskytovaných úvěrů. Ty nebudou smět přesáhnout částku 30 milionů korun pro jednoho člena družstva,“ popsal Jiří Švihla.
všechny články | |
Dále v rubrice
Denní zprávy
Zajímá vás svět finančních produktů a služeb, ale i ekonomická témata? Každý všední den pro vás připravíme přehled těch nejzajímavějších informací a novinek z finančního trhu za den předchozí. Sledujte naše...
|
Velké srovnání termínovaných vkladů
Pokles termínoindexu zpomalil. V červenci provedla změnu sazeb termínovaných vkladů většina bank. Nejvýhodnější sazbu nadále nabízí Banka Creditas. Jaké banky provedly změny u termínovaných vkladů a jaké sazby banky nabízejí?
|
Zavede Slovensko daň z každé bankovní transakce včetně výběru z bankomatu?
Daň z mimořádných zisků v Česku platí pro energetické firmy a banky. Zatímco energetické společnosti loni odvedly na těchto odvodech do rozpočtu přes padesát miliard, banky zaplatily necelou miliardu. Banky tuto daň různými způsoby efektivně obešly a stát tak vybral méně než počítal. Vláda tak hledá dále jak banky zdanit. Na Slovensku minulý týden...
|
Žebříček doplňkového penzijního spoření v červenci
Žebříček penzijních účastnických fondů v červenci změnil pořadí. Některé fondy si oproti minulému měsíci polepšily. Dynamickým a akciovým fondům se nadále daří...
|
všechny články v rubrice
|