Scénář ekonomického rozvoje ČR v roce 2012
| 19.12.2011 | Zdeněk Bubák | |
 Představujeme
Vám názory na vývoj české ekonomiky v roce
2012 od bankovních analytiků, konkrétně z Komerční
banky a České spořitelny. Dotkneme se i odhadu rozvoje
evropské ekonomiky. Zmíníme i výsledky
výzkumu, který prováděla společnost KPMG mezi
světovými výrobci a který se
týkal výhledu těchto výrobců na
příští rok.
Růst HDP v příštím roce maximálně o 0,5 % - může dokonce dojít i k poklesu
Podle
Miroslava Frayera z Komerční banky by česká ekonomika měla letos
zaznamenat snížení růstové dynamiky na zhruba 1,7
%, a to po loňském růstu o 2,6 %. Zatímco loňské oživení bylo taženo cyklem
zásob, letos by měly být dominantní čisté
vývozy. Z makroekonomického vývoje v
zahraničí je ale patrné, že vnější
poptávka slábne a že našemu
největšímu exportnímu trhu, tj. Evropské měnové unii, se
příliš dařit nebude. To samozřejmě zanechá
nejdříve své stopy v průmyslu, s určitým
zpožděním však lze očekávat negativní dopad
i do dalších sektorů (zejména soukromých
služeb). Ekonomiku nepodpoří ani domácí
poptávka. Maloobchodu nepomáhá slabá
spotřebitelská poptávka, kterou tíží
nepříznivá situace na trhu práce a nejistoty
spojené s dalšími fiskálními kroky. Za celý příští rok
by se HDP měl zvýšit maximálně o 0,5 % meziročně.
Analytici KB aktualizovali 20. prosince 2011 výhled vývoje HDP takto:
„Výhled na příští roky byl
revidován
dolů. Nyní očekáváme dynamiku HDP letos ve
výši 1,7 % a v příštím roce 0,2 %."
|
Analytici Raiffeisenbank zveřejnili koncem listopadu
prognózu, podle které v příštím
roce HDP v ČR dokonce klesne o 1,2 procenta. „V současnosti je už
ekonomika eurozóny i ČR v recesi, očekáváme, že
tato recese potrvá tři čtvrtletí a pak se ekonomika
stabilizuje a začne mírně oživovat,“ uvedl hlavní
ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík s tím, že pokles HDP
v eurozóně dosáhne 1,0 procenta.
Analytici České spořitelny prognózují růst HDP v
eurozóně ve třech scénářích, přičemž
každému scénáři přidělují určitou
pravděpodobnost. U nejpravděpodobnějšího
scénáře se poklesem -1,2 % přibližně shodují s
analytiky Raiffeisenbank:
Zdroj: Česká spořitelna
Nezaměstnanost se příští rok vyšplhá nad 9 %
Míra nezaměstnanosti v listopadu dle
očekávání vzrostla na 8,0 % z
říjnových 7,9 %. To bylo způsobeno
sezónními vlivy, kdy v závěru roku
dochází k propouštění pracovníků ve
stavebnictví či zemědělství. Při pohledu na tvorbu
nových pracovních míst je také
patrné, že se situace na trhu práce začíná
opět zhoršovat. Míra nezaměstnanosti ke konci
letošního roku vzroste, odhad analytiků Komerční banky ukazuje
na 8,5 % kvůli působení zmíněných
negativních sezonních faktorů. V
příštím roce bude situaci nepříznivě
ovlivňovat i vývoj v reálné ekonomice. Očekávání výrazného hospodářského
zpomalení pro rok 2012 nevytváří
příznivé podmínky pro snižování
míry nezaměstnanosti, spíše naopak. Na konci
příštího roku by se míra nezaměstnanosti
mohla vyšplhat nad 9 %, míní analytici Komerční banky.
Inflace v příštím roce na úrovni 2,8 %
Podle Jiřího Škopa z
Komerční banky by měla inflace zůstat nad úrovní
dvou procent nejen do
konce letošního roku, ale i během celého
příštího roku. Dokonce by se měla během
prvních měsíců 2012 dostat nad úroveň 3 %. Důvodem
dočasně vyšší inflace je změna
nepřímých daní (nižší sazba DPH se
zvýší z 10 % na 14 %, zvýšení
by mělo nastat i u spotřební daně na cigarety),
přímý dopad těchto změn do inflace
Jiří Škop očekává ve
výši 1,2 procentního bodu. Skutečný
dopad do inflace bude ovšem nižší (necelý 1
procentní bod), když ne všichni prodejci si budou moci
dovolit
promítnout celou změnu daní do konečných cen. V
nejbližších měsících také
potáhne inflaci nahoru skrze dovozní ceny
slabší koruna, proinflační vliv dovozních
cen by měl ovšem v průběhu příštího roku
oslabovat. Inflační tlaky z titulu cen komodit polevují,
u potravin by pak měla pozitivně působit letošní
dobrá úroda. V protiinflačním směru by pak měla
dále působit slabá spotřebitelská poptávka,
výraznější inflační tlaky by pak neměly
plynout ani z titulu jednotkových mzdových
nákladů. Celkově lze letos očekávat průměrný
růst spotřebitelských cen o 1,9 % a v
příštím roce o 2,8 %. Po očištění o
primární vliv daní by však inflace
dosáhla pouze 1,7 %.
Světové výrobce straší cenové výkyvy
Téměř polovina respondentů průzkumu KPMG (44 procent) uvedla, že se
příští rok budou zabývat zejména
tím, jak zajistit růst i přes dynamické výkyvy cen
základních surovin a dalších vstupů.
Malý příklad za všechny: jestliže ještě
před pár lety znamenal pohyb ceny mědi o deset dolarů v jednom
dni mimořádnou událost, dnes není ničím
výjimečným ani denní cenový výkyv ve
výši 250 dolarů. Podle průzkumu může být jedním ze způsobů, jak se s
rizikem cenových výkyvů vyrovnat, prohloubení
spolupráce s dodavateli. „Za známku tohoto trendu
lze považovat nárůst počtu dlouhodobých smluv s
dodavateli. Ty mají alespoň částečně zajistit stabilizaci
cen klíčových vstupů pro výrobu,“
uvádí Jan Linhart z KPMG. Na prvních místech v otázce důležitých
faktorů v dodavatelském řetězci zůstává cena,
kvalita a spolehlivost. Význam důvěry ve vztazích s
dodavateli se však oproti loňskému roku
zdvojnásobil. Výhodou blízké
spolupráce s dodavateli je vedle stabilizace cen také
větší rychlost – zrychlí se provozní
činnost a informační toky, což se může příznivě projevit
na cenách a na kvalitě. Dalším pozitivem je
možné zapojení dodavatelů do vývoje nových
produktů.
Motorem růstu se mají stát inovace
Jednou z nejvýznamnějších změn oproti
loňskému průzkumu je zvýšená míra
pozornosti, kterou výrobci plánují věnovat
vývoji nových produktů. Zatímco minulý rok
názor, že se v dalším období chtějí
spolehnout především na svá
stávající produktová portfolia a
neplánují nijak zvlášť investovat do
inovací a výzkumu, uvedla téměř polovina
respondentů (44 procent), letos se tato skupina zmenšila na
necelou pětinu dotazovaných (19 procent). Na prodej zcela
nových produktů se chce v příštím
období zaměřit 56 procent výrobců (v
porovnání s loňskými 37 procenty). „Tento trend se již projevuje mimo jiné tím, že
výrobní společnosti začínají
zakládat svá vývojová centra na dynamicky
rostoucích trzích. Jedním z rizik tohoto typu
aktivit ovšem je, že na nich firmy s největší
pravděpodobností budou mít problém s nedostatkem
kvalitních pracovních sil,“ upozorňuje Jan Linhart.
Evropu i ČR čeká oddlužení - pro každý stát ale jinak bolestné
Podle Davida Navrátila a Martina Lobotky z České
spořitelny oddlužení evropských zemí musí
proběhnout. Otázkou je, jakou cestou.
Zdroj: Česká spořitelna
I když státní rozpočet ČR je delší dobu
deficitní, zadlužení vlády ČR je na polovině
průměru EMU a pod úrovní, která snižuje
ekonomický růst. To dává vládě prostor k
pomalému řešení situace, na rozdíl od
států, kde zadlužení vlády převyšuje 80 %.
Evropská měnová unie (EMU) má velké
strukturální problémy, rigidní
centrální banku a v dalších letech bude
vynucená fiskální konsolidace táhnout
ekonomiky dolů. ČR si může dovolit ekonomiku nedusit
příliš rychlou fiskální
konsolidací. ČNB je mnohem flexibilnější než
Evropská centrální banka (ECB): např. v
letošním roce tak rigidně nereagovala na růst inflace
jako ECB, protože růst inflace byl tažen (jak v ČR, tak v EMU)
nákladovými faktory (růst cen potravin díky
špatné úrodě). Česká ekonomika
nemá žádné výrazné
vnější nerovnováhy – její deficit
běžného účtu je minimální.
Přímé zahraniční investice a bilance běžného účtu vůči HDP
Zdroj: Eurostat
Poznánka: PZI = přímé zahraniční investice;
BÚ = běžný účet; HDP = Hrubý
domácí produkt
Deficit běžného účtu je malou částí
ekonomiky a je způsoben hlavně
odtokem dividend. Navíc, jeho velká část je
krytá
přímými zahraničními investicemi.
Odkázanost ČR na krátkodobé
externí financování je tak malá. ČR je
vázaná na strukturálně zdravou část
Evropské měnové unie (Německo), na postiženou periferii
vyváží málo (a
tudíž přímý efekt problémů EMU je
malý), a mnohem více než poptávka v EMU ji
zajímá světový obchod, kterému se – i
navzdory dluhové krizi – daří dobře. Český
bankovní sektor má vysoký
podíl depozit k úvěrům – není
závislý na financování z jiných
zdrojů a není tedy ohrožen náhlým odlivem zdrojů.
S tím souvisí i čistá externí pozice
bankovního sektoru. Ta je kladná – české
banky mají více zahraničních aktiv než pasiv,
aktuálně je to cca 180 mld. CZK, tedy 5 % HDP. Ani
celková expozice není nijak vysoká – 600
mld. CZK, 16 % HDP. Český bankovní sektor má
velice
nízký podíl úvěrů v zahraniční
měně a není tedy
vystaven takovému riziku nečekaného oslabení
domácí měny, jako tomu bylo u většiny zemí
regionu v roce 2008. Podíl úvěrů
domácností v zahraniční měně na jejich
celkovém objemu úvěrů
je prakticky nulový. U podniků je tento podíl asi 18 %,
což lze vnímat jako rozumnou hodnotu pro exportně orientovanou
ekonomiku. Český bankovní sektor si dlouhodobě
drží
vysoký podíl kapitálu na rizikově
vážených aktivech. Důležitým
aspektem je i vysoká ziskovost (ROE 20 %), která je
potenciálním zdrojem pro
případné navýšení kapitálu.
Aktuálně je podíl kapitálu také vysoko nad
úrovní požadovanou v rámci nových
regulačních pravidel (Basel III, implementace 2013-2019).
Pokles investic
Německo stále funguje na solidní
úrovni, objednávky zatím na
žádnou katastrofu viz rok 2009 neukazují.
Průmyslová produkce ale vykazuje sestupný trend.
Podle čísel tak zatím žádná katastrofa
nehrozí, ale
plíživé zpomalování ano. HDP ve
třetím čtvrtletí roku 2011 už mezikvartálně
dokonce
pokleslo (-0,1% q/q) a kromě vývozu jej nic nepodpořilo. Spotřebitelská
nedůvěra, která neustále roste (klesá důvěra), se
podepisuje i na investicích. Fixní
investice byly původně označovány jako hlavní
hnací
sílu růstu v roce 2011 i v roce 2012, což se v první
polovině roku díky rostoucímu využití kapacit,
dobrým podmínkám financování a
solidnímu výhledu naplňovalo. Eskalace dluhové
krize však důvěru znovu narušila – ve třetím
čtvrtletí roku 2011 došlo k mezikvartálnímu
poklesu investic o 0,5% (po růstu o 9,5% ve druhém
čtvrtletí 2011) . V posledním čtvrtletí 2011
očekávají analytici ČS další pokles; v
roce 2012 o 1,5%.Čisté
vývozy budou v pololetí 2012 jedinou silou růstu
(zejména díky
klesajícímu dovozu).
Kam až oslabí koruna a kdy se trend obrátí?
V nejbližších týdnech čekají analytici České spořitelny
oslabení koruny k hodnotě 26 za euro.
Podle nich se
nemusíme obávat podobného oslabení
koruny jako v prvním čtvrtletí 2009 protože:
1) koruna nebyla
před letošním podzimním oslabením tak
nadhodnocena jako v létě 2008,
2) půjde o plíživou
recesi, ne o "lehmanovský" zlom,
3) trhy již
lépe (nikoliv ideálně) rozlišují mezi ČR a střední a východní Evropou,
4) dezinterpretace dat by neměla být v tak masivním
měřítku jako v roce 2009 – určitě by to nemělo být
za účasti MMF.
Strop oslabení tak ČS vidí na
26,50, a to někdy ve druhé polovině roku 2012. Dlouhodobý výhled kurzu koruny však
zůstává bez změny.
Lepší strukturální zdraví ČR (ve
srovnání s EMU), nízké zadlužení,
solidní a bezproblémový bankovní sektor
(který dle ČNB je připraven i na další velkou
recesi), žádné velké nerovnováhy, vazba na
zdravější část EMU a na světový obchod
obecně. To vše by mělo českou recesi učinit
snesitelnější oproti recesi v EMU. Koruna by měla
pokračovat v pomalém posilování – tempem cca
2 % v průměru v letech 2012 - 2013, což znamená kurz cca 23 korun za euro koncem roku 2013.
Vývoj kurzu koruny k euru včetně očekávání do roku 2013
Tomáš Matoušek,
generální ředitel Penzijního fondu České
pojišťovny, na závěr komentuje současnou krizi
eurozóny takto: ČR by měla vyjádřit ochotu pomoci k
finanční podpoře
eurozóny, ale musí zároveň chtít od EU
závazný plán, jak bude řešena
současná situace. Tedy jak bude ve střednědobém horizontu
sníženo zadlužení problematických zemí a na
jakém základě se tak bude dít. Lze
předpokládat, že i reakce trhů na tento střednědobý
plán by byla pozitivní. Pokud se ČR nepřipojí,
nestane se nic výrazně negativního. Ekonomické
důsledky nesouvisí s touto půjčkou, ale právě s
tím, kdy bude EU schopna předložit jasné
řešení a trhy budou tomuto řešení
důvěřovat.
reklama
|
všechny články | |
Dále v rubrice
Co čeká investory v roce 2026? Amundi předpovídá „kontrolovaný chaos“
Světová ekonomika vstupuje do období „kontrolovaného chaosu“, kde se setkávají technologická transformace, geopolitické napětí a vyšší inflace. Amundi upozorňuje, že tyto faktory budou určovat tempo růstu v USA i Evropě a nabídnou nové investiční příležitosti i rizika...
|
Jaký byl vývoj ceny zlata za měsíc listopad?
Zlato je investicí, která si navzdory času uchovává svou hodnotu. Proto je jednou z nejbezpečnějších, stabilních a konzervativních investic. Zlato sice nenabízí vysoké zhodnocení, ale na druhou stranu nese nízké riziko a jeho hodnota...
|
Žebříček podílových fondů na Finparádě za měsíc listopad
Podílový fond je soubor majetku (například akcií a dluhopisů), který je obhospodařován investiční společností. Jde o tzv. kolektivní způsob investování. Na Finparádě se zaměřujeme na podílové fondy z nabídky tuzemských pojišťoven a bank...
|
Produktové novinky bank v listopadu aneb co nového pro nás banky připravily?
Přinášíme vám pravidelný přehled produktových změn a inovací, které banky a pojišťovny provedly za uplynulý měsíc. Novinky v průběhu listopadu letošního roku oznámily Air Bank, Banka CREDITAS, Česká spořitelna, ČSOB, Komerční banka, Kooperativa...
|
všechny články v rubrice
|