Poslat dítě na vysokou školu znamená pro třetinu rodin šetřit i na každodenních výdajích
| 11.10.2019 | Zdeněk Bubák, zpráva ING Bank | |
 Na českých vysokých školách začíná nový akademický rok a rodiče počítají, kolik je bude vysokoškolský student stát. ING Bank proto udělala průzkum mezi rodiči budoucích vysokoškoláků, jak jsou na tyto výdaje připraveni. Průzkum ukázal, že 70 procent rodičů spoří svým dětem na studia, z toho třetina ukládá systematicky určitou částku cíleně za účelem studií svých dětí a dvě třetiny spoří se záměrem, že část ušetřených peněz půjde na studia. 13 procent rodičů nespoří, protože veřejné či státní školy jsou v Česku bezplatné, a předpokládají, že ostatní náklady studia pokryjí z běžných příjmů rodiny.
Jen 4 procent rodin mají tak nízké příjmy, že i na běžné náklady studia budou pravděpodobně potřebovat úvěr. Stejné procento rodin je naopak tak bohaté, že z běžných příjmů utáhnou i soukromou školu, kde se platí školné, aniž by musely šetřit. Přičemž 2,5 procenta rodičů počítá s tím, že jejich děti půjdou studovat do zahraničí. Mezi vysokoškolsky vzdělanými rodiči je to dokonce 6 procent.
„Rodiče spoří na studia dětem překvapivě již od jejich útlého věku, přestože se to může zdát jako vzdálená budoucnost. Ale náklady, které student pro rodinu představuje, ukazují, že rodiče dělají dobře. Až od střední školy spoří dětem jen 7 procent respondentů našeho průzkumu,“ říká Radek Sedlář, ředitel retailové sekce ING Česká republika.
Citelný zásah do rodinných financí
Čtyři pětiny rodičů očekávají, že nástup jejich dětí na vysokou školu ovlivní jejich rodinné výdaje. 43 procent očekává, že se budou muset uskrovnit jen u zbytných výdajů, jako je například výběr dovolené, 37 procent však předpokládá, že budou muset hledat úspory v běžném chodu domácnosti.
Čeští rodiče očekávají, že studium jejich potomka navýší jejich rodinné výdaje nejčastěji o tři až pět tisíc korun měsíčně; odpovědělo tak 36 procent dotázaných. Dalších 35 procent očekává, že to bude do tří tisíc korun měsíčně. Největší položkou u těch, kdo se chystají na soukromé školy, bude školné. Ti, kteří se za studiem přestěhují do jiného města, vydají nejvíce za ubytování. Pro pražské rodiče, jejichž děti budou nejčastěji studovat v Praze, jsou nejvyšší očekávanou položkou výdaje za učebnice a další studijní pomůcky.
Ženy mají větší obavu, že studium dítěte zatíží rodinný rozpočet (dopad na běžné výdaje), než muži. Obává se toho 31 procento mužů vs. 43 procent žen.
Veřejné a státní „zadarmo“
Čtvrtina Čechů si může dovolit svým dětem platit soukromou školu. Zbylé tři čtvrtiny se spoléhají pouze na neplacené veřejné a státní školy. Zájem o státní či veřejnou školu roste s počtem dětí v rodině. Pro rodiny s více dětmi je totiž těžko představitelné, že by zvládly platit všem dětem školné.
„Bohatší regiony, jako je Praha, dávají i rodičům větší možnosti. Třetina Pražanů si tak může dovolit poslat děti na soukromou školu. Desetina pražské populace by si mohla dovolit studium dětí i v zahraničí,“ dodává Radek Sedlář, ředitel retailové sekce ING Česká republika.
Více než čtvrtina rodičů očekává, že jejich dítě bude studovat v jiném městě a bude tam i přespávat. Téměř pětina dětí pak bude denně dojíždět za studiem do jiného města. Pětina dětí zůstane i na vysokoškolská studia ve svém městě.
„Jiná situace je ale ve velkých městech, kde se nacházejí nejžádanější univerzity. Dvě třetiny pražských rodičů očekávají, že jejich děti budou studovat v Praze. V dalších velkých univerzitních městech, jako jsou Brno, Ostrava nebo Plzeň, jsou tyto počty nižší, jde o polovinu rodičů,“ vysvětluje Radek Sedlář, ředitel retailové sekce ING Česká republika.
Pracovat už při studiu
Dle předpokladu rodičů bude devět z deseti vysokoškoláků při studiu pracovat. Jen čtyři procenta rodičů ale očekávají, že jejich dítě bude zcela nezávislé na jejich finanční podpoře.
Drtivá většina rodičů plánuje své děti při studiu finančně podporovat. Hlavním důvodem práce při studiu je tedy spíše získání potřebné praxe a zkušeností, osamostatnění.
O průzkumu:
On-line výzkum proběhl na vzorku 808 respondentů české populace, který byl reprezentativní co do velikosti místa bydliště, pohlaví a dosaženého vzdělání. Výzkumu se zúčastnili rodiče s alespoň jedním dítětem žijícím ve společné domácnosti ve věku 40 až 60 let. (Výzkumná agentura Ipsos)
všechny články | |
Dále v rubrice
všechny články v rubrice
|