Platební morálka nabírá obrátky: jak se změnil přístup k úvěrům v posledních letech?
| 22.4.2020 | Komerční článek | |
 Každý, kdo už nějakou dobu přispívá k fungování české ekonomiky jistě ví, nebo alespoň tuší, že si jakožto národ půjčujeme velmi rádi. V některých situacích, jako když například dojde na koupi domu či bytu, nám nic jiného než si vzít hypotéku prakticky nezbývá.
Ne každý si však půjčuje na skutečně důležité účely, a tak se setkáváme i s případy, kdy lidé využívají úvěry k nákupu vánočních dárků nebo dovolených, bez kterých by se přirozeně dokázali obejít.
Nesejde však ani tak na tom, na co si půjčujeme, ale jak k půjčkám jako takovým přistupujeme. Pokud si svůj záměr totiž předem dostatečně nerozmyslíme, může se to negativně projevit na tom, jak tyto závazky budeme následně splácet. V důsledku se pak navíc musíme často vyrovnávat s poplatky a sankcemi, které s opožděnými splátkami často souvisejí, což znamená, že za úvěr ve finále zaplatíme mnohem více, než by bylo nezbytně nutné.
SOLUS ukazuje, že počet problémových klientů klesá
Nicméně opatření, které byly banky a nebankovní společnosti nuceny zavést kvůli novele zákona o spotřebitelském úvěru z roku 2016, se začínají vyplácet stále více, a to jak bankám, tak i dlužníkům. Jak ukázala data registru SOLUS, ke konci letošního března mělo na kontě dluh po splatnosti 560 tisíc osob, což je o 35 tisíc lidí méně než ve stejném období v roce 2019. Dalo by se tedy říct, že se platební morálka začíná pomalu, ale jistě zlepšovat.
Mnohem významnějším důkazem zlepšující se situace je ale především to, že v roce 2013 byl počet osob s dluhem po splatnosti téměř dvojnásobný. Největší podíl současných problémových dlužníků se nachází v Ústeckém kraji, a to konkrétně 12,33 %. Na druhém místě je pak Karlovarský kraj s necelými 11 % a na třetím kraj Liberecký, odkud pochází 8,5 % dlužníků. Naopak nejlépe jsou na tom občané ze Zlínského kraje a Vysočiny - v obou případech sem spadá jen 4,08 % klientů ve zpoždění se splátkou.
V rámci Evropy jsme překonali i Němce
Zlepšování platební morálky Čechů potvrdila i data Eurostatu z roku 2018. Podle nich se totiž potíže v souvislosti se splácením závazků, jako jsou hypotéky, spotřebitelské úvěry nebo platby za energie, týkaly jen 3,2 % našich domácností. Tím jsme překonali dokonce i naše německé sousedy, kteří jsou svou odpovědností a dochvilností přímo vyhlášení. Ve stejném roce se u nich počet domácností postižených problémy se splácením vyšplhal 4,5 %.
Výhodnější produkty znamenají méně problémů
Hlavní však nejsou ani tak čísla jako jednotlivci, kteří za nimi stojí a svým zodpovědným přístupem zlepšují kvalitu svého života. Právě zodpovědnost je pro úspěšné splácení úvěru klíčová, a to nejen v rámci dodržování splátkového kalendáře, ale také před samotným sjednáním úvěru. Pro každého člověka, který si vyřizuje půjčku, by totiž mělo být hlavní prioritou to, aby produkt maximálně odpovídal jeho možnostem.
Nejdříve ale musí člověk vědět, jaké možnosti vlastně má, a proto by si měl spočítat, jak velký obnos peněz dokáže každý měsíc věnovat splátkám, a to nehledě na okolnosti. Teprve potom můžete začít věnovat pozornost konkrétním parametrům a tomu, kolik vás úvěr bude stát. V tomto ohledu bývá zpravidla nejvýhodnější bezúročná půjčka, je ale třeba dávat pozor také na to, zda vás poplatky nevyjdou tak draho, že by se vám ve skutečnosti vyplatil spíše produkt s klasickým úrokem.
Vždy je také třeba mít po ruce alespoň malou finanční rezervu, která vás zachrání v případě, že by se na vás nahrnuly nějaké nečekané výdaje. Ušetřené peníze pak totiž využijete buď k úhradě těchto výdajů nebo zaplacení splátky, díky čemuž se váš rozpočet pod takovým náporem nesboří. Právě absence finanční rezervy je totiž častým důvodem, proč si lidé berou další půjčky a tím se postupně zamotávají do sítě takzvané dluhové pasti, ze které se pak obvykle dostávají třeba i několik let.
všechny články | |
Dále v rubrice
všechny články v rubrice
|