Objem úvěrů v Česku roste a navíc jsou zdravější
 Úvěrová
expanze podle České bankovní asociace pokračovala
i v květnu, kdy meziročně
vzrostl celkový objem klientských
úvěrů v
portfoliích bank o 5,7 % na rekordních 2 330,1
mld.
Kč. Navzdory ekonomickému zpomalení
dále
roste objem úvěrů nefinančním podnikům (meziročně
+3,9 %
k 31. 5. 2012), banky tak stále podporují
tuzemskou
ekonomiku. Podíváme-li se blíže do
struktury,
zjistíme, že objem investičních úvěrů
rezidentům
se zvyšuje (+8,3 %) a objem provozních
úvěrů
rezidentům („oběžná aktiva,
sezónní
náklady, import, export“)
spíše stagnuje
-0,2 %.
Také objem
úvěrů poskytnutých obyvatelstvu se
zvyšuje (+4,4 %), byť klesajícím
tempem. Na
přírůstcích se podílejí
hlavně úvěry
na bydlení, jejichž celkový objem vzrostl ke
konci května
meziročně o téměř 6,1 %.
Za období
leden-květen bylo v roce 2012 ve
srovnání s rokem 2011 poskytnuto o 4,8 %
více
NOVÝCH korunových úvěrů
nefinančním
podnikům. Objem nových kontokorentů,
revolvingových
úvěrů a pohledávek z karet vzrostl pouze o 0,6 %,
zatímco objem ostatních nových
úvěrů
vzrostl o 25,1 %.
Stejné
srovnání pro nové úvěry
domácnostem ukazuje, že objem nových
úvěrů vzrostl
o 0,9 %. Opět platí, že hlavním přispěvatelem
byly
nové úvěry na nákup
bytových
nemovitostí (+9,3 %). U
domácností klesly v
květnu průměrné úrokové sazby
prakticky ve
všech segmentech – u úvěrů na spotřebu
o 8
bazických bodů (na 14,14 %) a u úvěrů na
nákup
bytových nemovitostí o 4 bazické body
na 3,97 %.
| Vybrané
typy úvěrů |
Absolutní
výše (mld. Kč) 31.5.2012 |
Meziroční
změna k 31.5.2012 |
| Celkový objem úvěrů |
2330,1 |
5,71 % |
| Úvěry nefinančním podnikům |
840,4 |
3,94 % |
| Krátkodobé (do 1 roku
včetně) |
266,2 |
4,00 % |
| Střednědobé (1-5 let) |
151,9 |
5,79 % |
| Dlouhodobé (>5 let) |
422,2 |
3,26 % |
| Úvěry obyvatelstvu |
1017,0 |
4,38 % |
| Debetní zůstatky na BÚ |
12,6 |
-0,84 % |
| Pohledávky z karet |
24,9 |
2,00 % |
| Spotřebitelské úvěry |
157,4 |
-2,07 % |
| Úvěry na bydlení |
783,2 |
6,07 % |
| Ostatní |
38,9 |
1,97 % |
| Úvěry živnostníkům |
37,3 |
-5,85 % |
Zdroj: Česká
bankovní asociace
Zdravotní stav
úvěrů se zlepšuje, jen u živnostníků
je problém
| Vybrané
typy úvěrů |
K 31.5.2011* |
K 31.5.2012* |
| Standardní úvěry |
89,36 % |
90,04 % |
|
Klasifikované úvěry celkem |
10,64 % |
9,96 % |
|
podnikům
|
15,35 % |
13,35 % |
|
obyvatelstvu
|
8,40 % |
8,12 % |
|
živnostníkům
|
19,62 % |
20,16 % |
| Úvěry v selhání celkem
(NPL) |
6,27 % |
5,93 % |
|
obyvatelstvu
|
5,23 % |
5,17 % |
|
podnikům
|
8,45 % |
7,86 % |
Zdroj: Česká
bankovní asociace
* Podíl na
celkových úvěrech daného typu
Průměrná
úroková sazba z nových
úvěrů podnikům v květnu mírně narostla (na 3,30 %
z 3,27 % v dubnu 2012). V zásadě díky růstu
průměrné sazby v segmentu ostatních
úvěrů nad 30 mil. Kč. V ostatních segmentech se
naopak průměrná sazba snížila. Sazba je
stále podstatně nižší než v květnu
2011 (3,53 %). Nadále platí, že
došlo k určité stabilizaci (na
nižších hodnotách než v roce 2010) z
hlediska „problémových“
úvěrů v bankách. Objem úvěrů v
selhání je v
zásadě stabilizován pod
hranicí 140 mld. Kč (k 31. 5. 2012 byl objem 138,2 mld. Kč)
a jejich podíl pod hranicí 6 % (5,93 %). Objem
„sledovaných“ úvěrů
mírně klesá (93,8 mld. Kč), podobně jako jejich
podíl (4,0 %). Ke
zlepšování
dochází především v
segmentu nefinančních podniků, kde se podíl
úvěrů v selhání snížil na
7,86 % a podíl klasifikovaných úvěrů
na 13,35 %. Naopak podíl úvěrů v
selhání obyvatel se od ledna mírně
zvyšuje až ke květnovým 5,17 %. K
určitému zlepšení došlo u
sledovaných úvěrů obyvatel (pokles
podílu na 2,95 %), může se však zatím
jednat o jednorázový výkyv.
Zdraví
českých bank potvrzuje i nedávná
analýza Komerční banky (v dalším textu
používáme citace a grafy z publikace týmu
Ekonomického a strategického výzkumu
Komerční banky s názvem "Trendy v bankovním
sektoru" vydané 11. července 2012). Český
bankovní systém se podle ní vyznačuje
vysokým podílem klientských depozit a
naopak nízkým podílem
financování emisemi cenných
papírů. Koncentrace českého bankovního
systému na
úvěrování ekonomiky v rámci
bilanční sumy překonává podobně jako v
dalších zemích V4 evropský
průměr. Na rozdíl od polských a
maďarských bank pak mají české banky
přebytek externích aktiv nad pasivy a nejsou tak
závislé na financování ze
zahraničí. Zhruba polovina bankovních
úvěrů byla poskytnuta domácnostem.
Hlavním posunem v tomto sektoru za poslední rok
bylo
zvýšení podílu
úvěrů na
bydlení na úkor spotřebních
úvěrů. Nejdynamičtějším
úvěrovým sektorem byli nerezidenti, kde se
pohledávky meziročně zvýšily o
více než pětinu, což se odrazilo i na dynamice
cizoměnových úvěrů. Dynamika
úvěrů na bydlení klesla z 35 % y/y v roce 2008 na
6 % v roce 2011. Kromě recese za tím podle našeho
názoru stojí také
strukturální důvody jako je
demografický vývoj české
populace. V posledních
měsících vidíme pokles u
spotřebních úvěrů. Rizikovost těchto
úvěrů se nadále drží poblíž
maximálních hodnot. Vývoj
míry nezaměstnanosti naznačuje stabilizaci
úvěrových rizik v
nejbližších měsících.
Firemní úvěry se dosud nevzpamatovaly z
finanční krize. V posledním období v
tomto sektoru roste pohledávka zhruba inflačním
tempem, zatímco náklady na riziko se pomalu
snižují. Přestože je podpora segmentu
stavebních spořitelen (STSP) již téměř deset let
postupně omezována, STSP nadále hrají
významnou roli v rámci finanční
obsluhy domácností. V STSP je uložena přibližně
čtvrtina depozit domácností a
nadpoloviční většina (56 %) jejich
termínovaných vkladů.
K tomu, že se
český bankovní systém se vyznačuje
vysokým podílem klientských depozit a
naopak nízkým podílem
financování emisemi
cenných papírů, přispívá
několik faktorů, jako jsou:
- Existence vlastní měny, která
staví bariéru odlivu depozit
- Konzervativní postoj českých klientů,
kteří
jsou zvyklí ukládat většinu
finančního
majetku ve formě pojištěných
bankovních depozit
- Nedostatek alternativních nabídek
(slabá burza, neprovedená penzijní
reforma, silná pozice bank v ekonomice)
- Nižší podíl
úvěrů v ekonomice
Role
emitovaných dluhových cenných
papírů
na financování bank se mírně
zvyšovala v
době silného hospodářského růstu,
který
doprovázel růst poskytnutých úvěrů.
Zajímavé je, že banky emitovaly více
cenných papírů navzdory
přetrvávajícímu přebytku
klientských
depozit nad úvěry.
Mezinárodní
srovnání
Ve
srovnání s většinou
evropských
zemí je vlastní kapitál pro
české banky
důležitějším zdrojem
financování. Zatímco v
eurozóně
připadá na jednotku kapitálu zhruba 15 jednotek
aktiv, v českém bankovním sektoru je to 9
jednotek.
Menší rozdíl vidíme u
poměru
klientských úvěrů a kapitálu, což
znamená, že
zahraniční banky se více soustředí na
neklientské úvěry a jiná aktiva včetně
cenných papírů.
Naopak můžeme
říci, že české banky se v rámci
své bilance nadprůměrně soustředí na
úvěrování ekonomiky. To je znak
podobný s ostatními zeměmi V4. Od
maďarského a polského modelu se český
bankovní systém
nejvíce odlišuje
nezávislostí na
zahraničních zdrojích
financování. České banky
mají podle dat ECB kladnou bilanci se zahraničím,
když jejich čistá externí aktiva
odpovídají 4,5
% bilanční sumy, což z okolních zemí
překonává pouze Rakousko (jehož banky
mají silnou pozici na mnoha trzích CEE).
Zhruba polovina
bankovních úvěrů k 31. květnu 2012 byla
poskytnuta domácnostem. Hlavním posunem v tomto
sektoru za poslední rok bylo
zvýšení podílu
úvěrů na
bydlení na úkor spotřebních
úvěrů. Podíl úvěrů
nefinančních podniků se takřka nezměnil, neboť dynamika
tohoto sektoru zhruba odpovídala dynamice
celkových bankovních úvěrů.
Nejdynamičtějším sektorem pak byli nerezidenti,
kde se pohledávky meziročně zvýšily o
více než pětinu (dynamiku vysvětluje růst
firemních úvěrů: ze 41 %
nárůst investičních úvěrů a z
více než 60 % pak provozních úvěrů,
zatímco dynamika ostatních kategorií
byla v součtu negativní). Silný růst
úvěrů nerezidentům se projevil na měnové
struktuře bankovních úvěrů jako celku, když
podíl cizoměnových úvěrů vzrostl za
posledních dvanáct měsíců o 1,7
procentního bodu na 14,8 %. Podíl
nekorunových úvěrů vzrostl také v
sektoru nefinančních podniků a finančních
institucí. Naopak u domácností zůstal
tento podíl zanedbatelný (0,2 %), což i
nadále odlišuje české banky od
polských či maďarských.
Úvěry
na bydlení
Růst DPH a
zpomalení ekonomiky byly mezi hlavními faktory,
které ovlivnily trh s úvěry na bydlení
v posledních letech. Dynamika tohoto trhu klesla z
meziročních 35 % v letech 2005-08 na pouhých 6 %
v roce 2011, a to navzdory
klesajícím úrokovým
sazbám u
nových úvěrů. Příčinu
přetrvávající
nízké dynamiky je tedy třeba hledat jinde.
„Hlavním podezřelým“ je podle
našeho názoru demografický
vývoj, jmenovitě klesající
podíl věkových skupin
pořizujících si
první
vlastní bydlení. Podle odhadů US Census Bureau
pro ČR nemůžeme v tomto ohledu ani v dalších
letech očekávat zlepšení.
Poptávku navíc brzdí
přetrvávající vysoká
nezaměstnanost a nijak ji nepodporují ani zprávy
o klesajících cenách
nemovitostí. V případě nezaměstnanosti
navíc došlo k výraznému
zhoršení situace mladších
věkových skupin, když míra nezaměstnanosti ve
skupině 20-24 let podle dat ČSÚ stoupla mezi lety 2008-10
nadproporcionálně z 8,0 % na 15,9 % a u skupiny 25-29 let
pak ze 4,1 % na 9,4 %. Se zhoršující
se situací na trhu práce je zřejmě spojen
také růst podílu úvěrů v
selhání, který se už téměř
dva roky drží nad úrovní 3 %.
Spotřební
úvěry
Výrazné
zpomalení dynamiky je zjevné
také u spotřebních úvěrů
poskytovaných bankami. V posledních
měsících dokonce vidíme pokles
vykazovaných pohledávek. Stabilní
úroveň úrokových sazeb na
nových úvěrech naznačuje
očekávání
bank, že nižší náklady na
financování budou kompenzovány
vyšším úvěrovým
rizikem. Toto
očekávání má oporu v datech
ČNB, podle nichž se úroveň
úvěrového rizika drží
poblíž
maximálních hodnot z roku 2011. Na
druhou stranu dynamika trhu práce ukazuje v
krátkém období
spíše na stabilizaci.
Nárůst nezaměstnanosti v roce 2008 se na
úvěrovém riziku projevil se zpožděním
3-6 měsíců. Vývoj míry nezaměstnanosti
v posledních čtvrtletích (s
výjimkou sezonních výkyvů) by tak
sám o sobě neměl mít negativní vliv do
statistik úvěrového rizika.
Firemní
úvěry
Pohledávky za
nefinančními podniky reagovaly na recesi v roce 2009
výrazným poklesem a ani
mírné oživení v posledních
čtvrtletích dosud nevedlo k překonání
velikosti trhu z roku 2008 (rekordních hodnot sektor
dosáhl již v roce 1997). Vliv
hospodářského cyklu je patrný
také na vývoji úvěrového
rizika, které dosáhlo maxima v
září 2010. Přes mírné
zlepšení v dalších 20
měsících však
zůstává podíl úvěrů se
selháním na celkové
pohledávce zhruba dvojnásobný proti
úrovni z let 2006-08. Ani recese v posledních
letech nezastavily trend prodlužování splatnosti
firemních úvěrů. Za posledních deset
let se podíl dlouhodobých úvěrů (nad 5
let) zvýšil o více než 20
procentních bodů na 50 %, a to přibližně rovným
dílem na úkor krátkodobých
a střednědobých úvěrů (splatnost 1-5 let dle
metodiky ČNB). Delší průměrná
splatnost naznačuje větší důvěru bank k
firemním klientům, která by mohla v
delším horizontu
přinést ovoce v podobě nižších
nákladů
rizika.
všechny články | |
Dále v rubrice
všechny články v rubrice
|